Merklingen

Merklingen
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°30′31″ s. š., 9°45′15″ v. d.
Nadmořská výška	699 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo
	Merklingen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	21,3 km²
Počet obyvatel	2 085 (2022)
Hustota zalidnění	97,8 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.merklingen.de
Telefonní předvolba	07337
PSČ	89188
Označení vozidel	UL
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Merklingen je obec v okrese Alba-Dunaj v Bádensku-Württembersku v Německu.

Zeměpisná poloha

Merklingen se nachází na náhorní plošině Švábské Alby asi 20 km severozápadně od Ulmu, mezi městy Geislingen a Blaubeuren. Má rozlohu přibližně 21,31 km²

Sousední obce

Sousední obce Merklingenu jsou (ve směru hodinových ručiček od severu): Nellingen, Dornstadt, Laichingen (všechny Alba-Dunaj), Hohenstadt, Drackenstein, Bad Ditzenbach (všechny okres Göppingen).

Uspořádání obce

Merklingen, sestávající z hlavního města a vesnice Widderstall, zůstal samostatnou obcí s vlastní správou.

Historie

První písemná zmínka o Merklingenu jako o Marchelingenu se nachází v zakládací listině kláštera Wiesensteig z roku 861. Od roku 1482 patřilo město k území císařského města Ulm a až do roku 1744 bylo sídlem úřadu.

Od roku 1744 byl Merklingen podřízen úřadu v Nellingenu. V roce 1803 se Merklingen a Ulm staly součástí Bavorského kurfiřtství, které se v roce 1806 stalo královstvím.

V důsledku hraniční smlouvy z roku 1810 přešel Merklingen z Bavorska do Württemberského království a byl přiřazen k okresnímu úřadu Blaubeuren. Za nacistické éry ve Württembersku byla obec v roce 1938 přiřazena k okresu Ulm. Po druhé světové válce se obec nacházela v americké okupační zóně, a tedy v nově vzniklé spolkové zemi Württembersko-Bádensko, která se v roce 1952 sloučila do současné spolkové země Bádensko-Württembersko. Od územní reformy v roce 1973 je Merklingen součástí okresu Alby-Dunaje

Náboženství

Kostel v Merklingenu je zmiňován již v roce 1275 a od roku 1512 je pod patronací tří králů Kašpara, Melichara a Baltazara. Vzhledem k dřívější příslušnosti k říšskému městu Ulm je Merklingen od dob reformace převážně protestantský. Dnešní protestantská obec Merklingen patří do církevního obvodu Blaubeuren zemské církve Württembersko.

Hospodářství a infrastruktura

Merklingen má dobrou obchodní infrastrukturu, ve městě působí řada středně velkých

Doprava

Do roku 1985 byl Merklingen napojen na železniční trať Filstalbahn ze Stuttgartu do Ulmu prostřednictvím metrové železniční tratě Amstetten-Laichingen, kterou provozuje společnost WEG. Obcí prochází vysokorychlostní trať Wendlingen-Ulm, která byla otevřena 11. prosince 2022 a jejíž tunel Widderstall se nachází nedaleko stejnojmenné obce. Od roku 2017 byla vybudována také železniční stanice Merklingen - Schwäbische Alb, která - rovněž od 11. prosince 2022 - nabízí hodinovou regionální linku do Ulmu a Wendlingenu.

Merklingen je napojen na celostátní silniční síť prostřednictvím křižovatky 61 spolkové dálnice 8 z Karlsruhe do Mnichova.

Politika

Starostové

Johannes Lohrmann (1945–1977)
Petr Seyfried (1977–1986)
Günter Stolz (1986–2009)

Městská rada

Rada v Merklingenu má 10 členů. Rada se skládá z čestných členů rady a starosty jako předsedy. Starosta má v radě hlasovací právo.

Reference

↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Merklingen na Wikimedia Commons
GEMEINDE Teilen Merklingen Hauptstraße 31, 89188 Merklingen Juli 23. 2022
Merklingen: Was Sie vor Ihrer Reise wissen sollten (2024) die Highlights von Merklingen

[ea79d7941459e3df58384dc321384f29a852590e-1] Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

[1]