Melanžové příze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Melanžová příze (frz. melange = směs) je jednoduchá nebo skaná příze s barevným efektem, který vzniká smíšením vláken různé barvy nebo různého původu. Příze způsobuje ve zboží rozptýlenou (difuzní) vícebarevnost.[1]

Ke speciálním druhům melanží patří například marengo, jaspé,[2] viguré,[3] muliné[4] nebo i přírodní melanž, která se sestavuje z různých barevných odstínů velbloudí srsti, alpaky a ovčí vlny.

Příprava ke směsování[editovat | editovat zdroj]

Melanžování je část textilní koloristiky, což je vizuálně/ kolorimetrické hodnocení a určování barevných odstínů v textiliích. Přes mnohé pokusy nebyla v koloristice dosud nalezena žádná zcela objektivní metoda pro sestavení vlákenné směsi pro určitý barevný odstín. Tento problém je u melanží navíc komplikovaný tím, že na melanže se v poměru k jednobarevným textiliím spotřebuje pro stejný barevný odstín až o 2/3 více barviva. Určování správných podílu jednotlivých barev přádní partie je proto značně závislé na kvalifikaci a zkušenostech zodpovědného technika.[5] [6]

K běžným metodám přípravy patří:

Před sestavením přádní partie se zhotoví na laboratorním mykacím stroji vzorky s rozdílnými podíly barevných komponentů, vzorky se zplstí ručně nebo na filcovacím přístroji a porovnají vizuálně (a případně kolorimetricky) s požadovaným odstínem hotové textilie.

Způsoby melanžování[editovat | editovat zdroj]

Podle způsobu vytváření směsi se dají rozeznávat výrobky vzniklé

  • spředením z různobarevných nebo potištěných česanců (viguré). Směsování se provádí družením dlouhovlákenných česanců na posukovacím stroji s hřebenovým průtahovým ústrojím nebo na speciálních melanžérech (sdružovací a protahovací stroje pro směsování až 40 česanců)
  • ze směsí vlákenných vloček vytvořených před mykáním většinou na soupravě podávacích strojů.

Pro každou komponentu se používá jeden podávací stroj. Vlákna se zde rozvolní a přicházejí do zásobníku, ten se otevře po naplnění patřičným množstvím (podílem na směsi), vlákna padají na dopravní pás, který je vede k mísicí komoře a dále k mykacímu stroji. Tímto způsobem se melanžují mykané, vigoňové nebo poločesané příze.

  • družením různobarevných přástů na dopřádacím stroji (jaspé)
  • skaním nití s různou barvou nebo z materiálů s rozdílnou afinitou k barvivům (muliné)[5] [6]
  • ručním směsováním vlákenných roun s pomocí jednoduchých nástrojů. Tak se dají vytvořit jedinečné barevné odstíny, tyto melanže ovšem nejsou reprodukovatelné.[7]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 247
  2. Marc O´Polo [online]. Peek&Cloppenburg, 2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. (německy) 
  3. The Printing of Wool Fabrics [online]. Textile Progress, 2009-01-13 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Mouline Yarn [online]. Don Baez, 2017 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986, str. 272-279
  6. a b Nötzold: Handbuch der Streichgarn- und Vigognespinnerei, Fachbuchverlag Leipzig 1970, str. 95-127
  7. Mícháníbarev a materiálů [online]. predeni, 2009-11-16 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. (česky)