Max von Pettenkofer
| Max von Pettenkofer | |
|---|---|
 Max von Pettenkofer (Desetiletí od 1860) | |
| Rodné jméno | Maximilian Joseph Pettenkofer |
| Narození | 3. prosince 1818 Lichtenau (Weichering) |
| Úmrtí | 10. února 1901 (ve věku 82 let) Mnichov |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′32″ s. š., 11°33′53″ v. d.) |
| Občanství | Bavorské království |
| Alma mater | Mnichovská univerzita (1837–1839) Mnichovská univerzita (1841–1843) Vilémovo gymnázium v Mnichově |
| Povolání | chemik, lékař, vysokoškolský učitel, hygienik, farmaceut, epidemiolog a herec |
| Zaměstnavatelé | Bavarian Central Mint (od 1845) Mnichovská univerzita (od 1847) |
| Ocenění | Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1859) čestný člen Fyzikálního spolku (1868) Zlatá měšťanská medaile zemského hlavního města Mnichov (1893) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd čestný člen … více na Wikidatech |
| Choť | Helene von Pettenkofer[1][2] |
| Děti | Maximilian Pettenkofer[1] Anna Riediger[1] |
| Rodiče | Johann Baptist Pettenkofer[1][2] a Barbara Pettenkofer[1] |
| Funkce | mimořádný profesor (od 1847) profesor (1852–1894) prezident (Bavorská akademie věd; od 1890) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Max von Petenkofer (3. prosince 1818, Lichtenheim – 10. února 1901, Mnichov) byl německý (bavorský) lékař z Mnichova, který položil základy hygieny jako pracovního a vědeckého lékařského oboru.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1847 byl jmenován profesorem chemie na lékařské fakultě mnichovské univerzity. V roce 1856 zde zahájil přednášky o fyzikálně chemických základech dietetiky. Prohlásil tento obor za součást veřejné zdravotní správy. Ale v roce 1858 už přednášel o "zdravotnické policii", kterou později přejmenoval na veřejnou zdravotní péči, což je název, jenž se používá dodnes. Jednu dobu také hovořil a přednášel o veřejné zdravotní péči pro lékaře, architekty a inženýry.
V roce 1865 byla na mnichovské univerzitě zřízena katedra hygieny. Jejím přednostou byl jmenován Pettenkoffer. Zde probíral už i z dnešního hlediska moderní otázky hygieny. Upozornil na vlivy ovzduší a vody na zdraví člověka a zavedl zkoušku čistoty a nezávadnosti těchto prostředí, zejména ve vztahu k infekčním nemocem. Zároveň rozšířil svoji činnost na komunální, regionální a státní zájmy, to znamená vodovody a kanalizace.
Vzniklo veřejné zdravotnictví. Současně Pettenkofer vzbudil zájem o to, čemu se říká sociální politika. Započalo studium vzniku nemocí a podmínek jejich šíření, vznikal obor lékařů – hygieniků. Ti měli zájem o věci veřejné a o jejich správu. O infekce se zajímal Pettenkofer přirozeně už dříve. V roce 1867 vydal studii O otázce cholery. V roce 1867 uveřejnil studii O půdě a vodě, v témže roce vydal také práci O problému tyfu a cholery.
V roce 1876 byl v Mnichově zřízen Hygienický ústav. Jeho přednostou se stal Max von Pettenkoffer. Dnes nese tento ústav jeho jméno. V roce 1882 Pettenkoffer razil heslo sociální hygiena a v roce 1883 začal vycházet časopis Archiv für Hygiene. Pettenkofferovou chybou bylo, že se stavěl proti objevům Roberta Kocha (jako tehdy mnoho jiných) a proti bakteriologii vůbec. Byl však zakladatelem vědeckého pojetí hygieny, inicioval stavění vodovodů a kanalizací. Je nepochybné, že i moderní ekologie stojí mimo jiné na výsledcích jeho práce.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Max von Pettenkofer na Wikimedia Commons - Institut Maxe von Pettenkofera v Mnichově
- Životopis Maxe von Pettenkofera (anglicky)
- Životopis Maxe von Pettenkofera (německy)
- Časopis o výživě
