Max Linder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Max Linder
Narození 16. prosince 1883
Saint-Loubès
Úmrtí 31. října 1925 (ve věku 41 let)
Paříž
Místo odpočinku Saint-Loubès
Manžel(ka) Ninette Peters
Děti Maud Linder
Příbuzní Maurice Leuvielle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Linder, vlastním jménem Gabriel Maxmilien Leuvielle (16. prosince 1883, Saint-Loubès, Gironde, Francie31. října 1925, Paříž, Francie), byl francouzský herec-komik a režisér, francouzský průkopník éry němého filmu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Narodil se nedaleko od francouzského města Bordeaux a pocházel z katolické rodiny. Na přelomu 19. a 20. století se ve věku sedmnácti let osamostatnil, odešel do Paříže a stal se nejprve divadelním hercem. Ale již v roce 1905 se začal věnovat tehdy zbrusu novému druhu umění, právě se rodící kinematografii, kdy začal natáčet grotesky pro známou francouzskou filmovou společnost Pathé. Záhy se stal známým a velice populárním. Před první světovou válkou údajně natočil nejméně 200 krátkých filmových grotesek (ale pravděpodobně mnohem více), ze kterých se do dnešních dob dochoval pouze zlomek. Ve všech svých němých filmech vytvořil filmovou postavu šviháka Maxe, dobře oblečeného smutného muže. Stal se první velkou filmovou hvězdou éry němého filmu, který až do roku 1914 vládl filmovému žánru nejen evropské ale i světové grotesky. Stal se, mimo jiné, také velkou inspirací zejména pro svého nejznámějšího a nejproslulejšího následovníka Charlese Chaplina, kterého si velice vážil.[1]

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Zlom v jeho kariéře představovala první světová válka, ve které bojoval jako dobrovolník, a která pro něj znamenala velký fyzický i psychický otřes. V roce 1916, po svém zranění a návratu z armády odejel na čas do USA, kde v té době již exceloval Charlie Chaplin se svojí filmovou postavou tuláka. Max Linder však, pro svoji nemoc a deprese, již nedokázal svůj předválečný úspěch zopakovat a jeho popularita postupně upadala a brzy se vrátil zpět do Evropy. V roce 1920 se pak do USA ještě jednou vrátil a začal sám točit své vlastní filmy, které si sám produkoval i režíroval. Nicméně v té době již, kromě Charlese Chaplina, na scéně vystupovali i Harold Lloyd a Buster Keaton, kterým jeho filmy také nedokázaly dobře konkurovat. V roce 1925 společně se svojí ženou spáchal sebevraždu v malém pařížském hotelu Phrygien.[2]

Vybraná filmografie (anglicky)[editovat | editovat zdroj]

Max Linder v roce 1914

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SUCHÝ, Ondřej. Exkurze do království grotesky. Praha: Práce, 1981. Kapitola Max Linder, s. 23. 
  2. Exkurze do království grotesky, s. 63

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]