Mauzoleum Chodži Ahmeda Jásavího

Mauzoleum Chodži Ahmeda Jásavího
	Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Kazachstán
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	i, iii, iv
Odkaz	1103 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2003 (27. zasedání)

Mauzoleum Chodži Ahmeda Jásavího
Základní informace
Sloh	Timurid architecture
Výstavba	1389–1405
Materiál	cihla
Poloha
Adresa	Turkestánská oblast, Kazachstán
Souřadnice	43°17′51,52″ s. š., 68°16′15,75″ v. d.
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauzoleum Chodži Ahmeda Jásavího je nedokončené mauzoleum súfijského mystika a basníka Chodži Ahmeda Jásavího v Kazachstánu, nacházející se ve městě Turkestánu v regionu Turkestán.

Historie a význam[editovat | editovat zdroj]

Chodža Ahmed Jásaví byl ve 12. století hlavou regionální školy súfismu, mystického hnutí islámu, zrozeného v 9. století. Narodil se v Ispidjabu (dnešním Sayramu) roku 1093, většinu svého života strávil v Yasi, a tam také v roce 1166 zemřel. Turkickými kmeny a národy ve Střední Asii byl ctěn pro popularizaci súfismu, který trpěla v období mongolské invaze. Chodža vytvořil v Yasi teologickou školu a poutní místo. Byl také vynikající básník, filozof a státník. Původně malé pohřební mauzoleum se stalo poutním místem muslimů brzy po jeho smrti.

Toto velké mauzoleum bylo postaveno jako důsledek stoupající Jásavího oslavy z rozkazu středoasijského vojevůdce a dobyvatele Timura v letech 1389–1405. Je největší, nejvýznamnější a nejlépe dochovanou středověkou monumentální cihelnou stavbou ve střední Asii. Proto bylo roku 2003 zapsáno na seznam světových památek UNESCO. Jde o islámský pohřební chrám s hrobkami uctívaných osobností z období od dynastie Timurtidů až po rok 1781, kdy tam jako poslední byl pohřben kazašský panovník: chán Ablaj-chán. Další mauzoleum s menší kupolí stojí vedle.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dispozice této monumentální architektury se dvěma kupolemi je unikátní. Představuje uzavřený sídelní a votivní komplex, vytvořený pro glorifikaci významného myslitele a duchovního vůdce středověkého islámu. Nedokončený stav, zejména západní vstupní portál a řez interiérem poskytuje dobrou příležitost pro zkoumání konstrukce a jejích detailů. Mauzoleum má pravoúhlý půdorys o rozměrech 45,8 × 62,7 metru a výšku 38,7 metru. Stavba je orientovaná od jihovýchodu k severozápadu. Stavebním materiálem jsou obrovské cihly (prefabrikáty o tloušťce 1, 5 metru) vypálené na vysoký žár, sádra a pálená hlína zpevněná příměsí vláken místních rostlin. Speciální perská stavební technika kombinuje cihly režné a glazované v ornamentálních polích kontrastních barev. Krytina kupole je z barevných glazovaných obkladaček.

Ústřední hala mauzolea se nazývá Kazandyk (Měděný sál). Její název je odvozen z bronzového obětního kotle. Jasávího hrobka je situována ve střední ose na severozápadě budovy. Sarkofág pod dvojitou klenutou kupolí má výšku 17 metrů vysoký, kupole je vysoká 28 metrů a je pokryta modrými glazovanými obkladačkemi (fajáns) ve zlatém orámování. Interiéry síní rytmizují alabastrové sloupy, zvané muqarnas. Další prostory sloužily jako jídelna, škola, knihovna a mešita. Stěny a klenby vyzdobili perští mozaicisté ze Šírázu mozaikami s islámským geometrickým nebo rostlinným ornamentem. Obkladačky vnějších zdí mauzolea mají kufické a súfijské ornamenty epigrafického charakteru (to znamená s nápisy náboženského - islámského obsahu). Dominantní kupole je obložena krytinou s glazurou tyrkysové barvy. Chybí dva minarety, které byly v původním projektu, ale zůstaly nerealizovány.

Stavba tohoto mauzolea byla ovlivněna staršími indickými (mughalskými) a perskými předlohami, například v Isfahánu, sama sloužila za vzor mnoha monumentálním stavbám ve střední Asii, na Hedvábné stezce, například v Samarkandu, Buchaře, Baku či Herátu, ale také v Persii.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Rekonstrukce stavby začala po roce 1945 a byla dovršena roku 2000. Opravy obkladů probíhaly v 70. letech 20. století a vedl je architekt Almas Ordabajev.
Mauzoleum posloužilo jako kulisa v kazašsko-americkém filmu Nomád - válečník (Nomad The Warrior) o mytickém kazašském bojovníku Orazovi, který podle scénáře Rustama Ibragimbekova natočili režiséři Ivan Passer, Sergej Bodrov a Talgat Temenov roku 2005.