Maurice Wilkes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maurice Wilkes
Maurice Vincent Wilkes 1980 (3).jpg
Narození 26. června 1913
Dudley
Úmrtí 29. listopadu 2010 (ve věku 97 let)
Cambridge
Alma mater St John’s College (od 1931)
Cavendishova laboratoř (od 1935)
King Edward VI College, Stourbridge
Zaměstnavatelé Digital Equipment Corporation
Univerzita v Cambridgi
Ocenění člen Královské společnosti (1956)
Turingova cena (1967)
Harry H. Goode Memorial Award (1968)
Distinguished Fellow of the British Computer Society (1973)
Eckert–Mauchly Award (1980)
… více na Wikidatech
Web www.cl.cam.ac.uk/~mvw1/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurice Vincent Wilkes (26. červen 1913, Dudley29. listopad 2010, Cambridge) byl anglický informatik. Jako druhý v historii, roku 1967, získal prestižní Turingovu cenu za přínos počítačové vědě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval matematiku na St John's College na Cambridge (1936). Poté zde začal vědecky pracovat, v matematické laboratoři (později zvané spíše computerová). Za války se podílel na vývoji radaru pro armádu, ale zároveň se v té době nadchl pro ideu počítacího stroje dle tezí Johna von Neumanna. Ačkoli laboratoř v Cambridge pracovala na větším stroji (později zvaném EDVAC), Wilkes sám roku 1946 navrhl a zkonstruoval malý a praktický stroj zvaný EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic Calculator), ve skutečnosti první programovatelný počítač na světě (tedy počítač s instrukční sadou v elektronické paměti). Fungoval od roku 1949, tedy rok předtím, než byl zprovozněn EDVAC. V roce 1950 také Wilkes a David Wheeler použili EDSAC k řešení diferenciálních rovnic, jež měly řešit problém genových frekvencí (dle studie Ronalda Fishera). Šlo o první využití výpočetní techniky v biologii. Roku 1951 navrhl tzv. mikroprogramování, kdy je centrální procesorová jednotka v počítači kontrolována programem ve vysokorychlostní paměti ROM (Read-Only Memory). To velmi zjednodušilo vývoj procesorů a nastoupilo cestu k dnes běžně užívané kontrolní paměti (control memory). Prvně byl princip prakticky užit ve Wilkesově počítači EDSAC 2. V 60. letech vyvinul další počítač Titan. Průlomem bylo, že jeho operační systém umožňoval identifikaci uživatele za pomoci hesla, což zvýšilo bezpečnost a tento princip byl posléze zdokonalen v Unixu. Wilkes také jako první přišel s myšlenkou štítků, maker a knihoven, což vydláždilo cestu programovacím jazykům. Byl též průkopníkem víceuživatelského operačního systému. Na konci 60. let se na Cambridge podílel na zkonstruování průlomového stroje Cambridge CAP.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maurice Wilkes na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]