Přeskočit na obsah

Mauren

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mauren
Mauren – znak
Znak
Mauren – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška453 m n. m.
StátLichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko
RegionUnterland
Mauren
Mauren
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha7,50 km²
Počet obyvatel4 404 (2019)[1]
Hustota zalidnění587,2 obyv./km²
Správa
StarostaFreddy Kaiser
Oficiální webwww.mauren.li
E-mailgemeinde@mauren.li
Telefonní předvolba7008
PSČ9493
Označení vozidelFL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauren je obec v Lichtenštejnsku. Žije zde přibližně 4 400[1] obyvatel.

Mauren se nachází na severovýchodě země; sousedí s lichtenštejnskými obcemi Eschen a Schellenberg a také s rakouskou spolkovou zemí Vorarlbersko. Součástí obce je také osada Schaanwald, ve které se nachází železniční stanice Schaanwald na trati Feldkirch–Buchs. Severně od obce se táhne masiv hory Eschnerberg.

Lesy Bauwald a Maurerberg, ležící východně od Schaanwaldu, zaujímají přibližně třetinu rozlohy obce.

Mauren ve 20. letech 20. století

Na území obce byly nalezeny bronzové předměty z doby bronzové, které svědčí o osídlení již kolem roku 1500 př. n. l. Římané vybudovali kolem 15 př. n. l. římskou silnici procházející Schaanwaldem. V návaznosti na ni vznikly kolem roku 100 n. l. v Schaanwaldu a kolem roku 200 n. l. v Maurenu římské statky (villy). Další statek, který byl dokonce vybaven lázeňským zařízením, byl vybudován v Schaanwaldu kolem let 200–300 n. l. Po roce 400 n. l. byly římské osady opuštěny.[2]

Na konci 7. století vznikl v Maurenu křesťanský kostel. Jednoduchá jednolodní stavba ještě neměla apsidu. Ta byla přistavěna až po roce 800. V této době byli zemřelí pohřbíváni východně od apsidy. Roku 1178 je Mauren poprvé písemně doložen pod názvem Muron, když přešel do vlastnictví ženského kláštera sv. Šebestiána v Schänisu.[2] Kolem roku 1200 byl na místě prvního kostela postaven druhý kostel. Nejpozději od roku 1305 byl Mauren samostatnou farností a podléhal pánům ze Schellenbergu. Ti svůj majetek roku 1317 prodali hrabatům z Werdenberg-Heiligenbergu. Roku 1382 získal klášter sv. Jana ve Feldkirchu patronátní právo k maurenské faře. Dne 22. července 1396 prohlásil král Václav IV. Schellenberg, a tím i Mauren, za přímo podřízený Svaté říši římské.[2]

Kolem roku 1500 začala celková přestavba kostela. Románská apsida byla nahrazena gotickým presbytářem a románská loď byla opatřena většími gotickými okny. V roce 1650 byla věž doplněna dřevěnou zvonicí s osmibokou lomenou špičatou střechou.

V roce 1507 získal švábský hraběcí rod von Sulz Schellenberg, a tím i Mauren, prostřednictvím sňatku. Roku 1610 přešla patronátní práva ke zdejší faře koupí na klášter Weingarten v Horním Švábsku. V roce 1613 prodal hrabě Karl Ludwig von Sulz panství Vaduz a Schellenberg za 200 000 zlatých hraběti Kasparu von Hohenems. Dne 18. ledna 1699 koupil kníže Jan Adam I. z Lichtenštejna hrabství Schellenberg za 115 000 zlatých.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Petra a Pavla
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok17841815181819301950197019892000
Počet obyvatel43562258010551401205527983288

Fotbalový klub USV Eschen/Mauren, pětinásobný vítěz Lichtenštejnského poháru, nese jméno obce. Své domácí zápasy hraje ve Sportparku Eschen-Mauren, který se nachází na východním okraji průmyslové zóny v Eschenu. Stadion má kapacitu 6 000 diváků. V letech 1990 až 2015 se zde odehrálo 12 mezistátních utkání lichtenštejnské fotbalové reprezentace. Konalo se zde také mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 17 let v roce 2010.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází památník historika a učitele Petera Kaisera (1793–1864).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mauren (Liechtenstein) na německé Wikipedii.

  1. 1 2 Dostupné online.
  2. 1 2 3 4 5 BRUNHART, Arthur. Mauren (FL) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-10-07 [cit. 2026-07-06]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]