Mattie Edwards Hewittová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mattie Edwards Hewitt)
Mattie Edwards Hewittová
Narozeníříjen 1869
St. Louis
Úmrtí1956 (ve věku 86–87 let)
Boston
Povolánífotografka
Manžel(ka)Arthur Hewitt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mattie Edwards Hewittová (nepřechýleně Hewitt; říjen 18691956)[1] byla americká fotografka architektury, krajiny a designu, primárně působící na východním pobřeží. Zpočátku byla spojována s Frances Benjaminou Johnstonovou, která se později stala její milenkou a od roku 1909 s ní osm let žila a pracovala. Společně založily studio Johnston-Hewitt v New Yorku, které fungovalo od roku 1913 do roku 1917. Staly se dobře známé v oblasti architektonické a krajinářské fotografie a pořídily mnoho snímků slavných budov a zahrad, které označovaly textem: názvy „Slečna Johnstonová a paní Hewittová“ nebo „Frances Benjamin Johnstonová a Mattie Edwards Hewittová“.[2][3][4]

Po rozpadu partnerství s Johnstonovou v roce 1917 začala Hewittová pracovat samostatně a proslavila se sama jako komerční fotografka. Založila své podnikání v oblasti fotografie se zvláštním zaměřením na fotografování pro designéry, architekty a zahradní architekty, zaznamenávání vnitřních a vnějších pohledů na domácnosti, obchodní domy a zahrady. V této profesi pokračovala až do své smrti v Bostonu v roce 1956.[2]

Katalog díla fotografky s názvem Portrait of an Era in Landscape Architecture: The Photographs of Mattie Edwards Hewitt je k dispozici ve formě výstavy na Wave Hill v Bronxu v New Yorku.[3]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Photo shows Mattie Edwards Hewitt, three-quarter length portrait, standing, facing front, right arm on chest of drawers.
Mattie Edwards Hewittová

Mattie Edwards Hewittová se narodila v říjnu 1869 v St. Louis, Missouri, do rodiny střední třídy. Po absolvování studia umění se provdala za fotografa Arthura Hewitta. Jako jeho asistentka byla proškolena ve fotografické technice zahrnující zpracování snímků a tisk.[2] Svou kariéru ve fotografii zahájila v malé provozovně v St. Louis, kde žila a učila se na schůzkách fotografických klubů a z fotografických časopisů, které na konci 19. století prosperovaly. Ovlivnil ji také článek o fotografii Frances Benjaminy Johnstonové, publikovaný v Ladies Home Journal.[5] Její fotografie byly zpočátku zaměřeny na krajinu, její domácí prostředí včetně kuřat ve dvoře, kočky a psa.[6]

Během návštěvy New Yorku v roce 1901, kde se zúčastnila Panamerické výstavy v Buffalu, se Hewittová setkala s Johnstonovou, tehdy slavnou fotografkou působící ve Washingtonu. Johnstonová zásadně ovlivňovala nejen fotografickou kariéru Hewittové, ale několik let také její osobní život.[2] Stala se fanouškem Johnstonové a začala jí psát dopisy, v nichž hledala její pomoc profesionálně i osobně. Hewittová žádala o radu v několika věcech, včetně poskytnutí pracovní příležitosti pro jejího manžela u bratří Lumièrů, francouzských fotografů a vědců, v jejich nově otevřené kanceláři na východním pobřeží v New Yorku. Hledala u Johnstonové rady ohledně vytvoření temné komory v jejím domě, který postavil její manžel;[5] tato temná komora se stěnami zpevněnými terakotovou keramikou měla dostatek polic a prostoru pro dvě osoby, aby zde mohly volně pracovat.[4] V této temné komoře ateliéru svého manžela zvětšovala fotografie, které pořídila Johnstonová.[7]

Korespondence obou žen, která byla většinou jednostranná, byla místy smyslná s prohlášením o její lásce k Johnstonové.[4] Její dopisy Johnstonové jsou součástí knihy s názvem The Woman behind the Lens: The Life and Work of Frances Benjamin Johnston (Žena za objektivem: Život a dílo Frances Benjamin Johnstonové“ 1864–1952) Bettiny Berch, které rovněž obsahují „výměny milostných“ dopisů mnoha dalších tehdy slavných žen, například mezi Virginií Woolfovou a Vitou Sackville- Westovou, Eleanor Rooseveltovou a Lorenou Hickokovou, Ednou St. Vincent Millayovou a Edith Wynne Matthisonovou a Margaret Meadovou a Ruth Benedictovou. Jeden z Hewittových dopisů Johnstonové obsahoval text: „Zajímalo by mě, proč očekávám, že mi budete rozumět lépe než většině jiných lidí – je to proto, že vás tak miluji?“ Na základě těchto dopisů autor biografie tvrdí, že výměny byly „neochvějně lesbické... velmi upřímné“. Někteří vědci se však domnívají, že taková romantická výměna dopisů nebyla u ženy 19. století neobvyklá. Ale mnoho dalších má pocit, že takové dopisy jsou „vodítkem k větší lesbické subkultuře“.[8][9]

Hewittová se poté v roce 1909 rozvedla se svým manželem Arthurem Hewittem a přestěhovala se do New Yorku, kde pracovala a žila s Johnstonovou.[2] Po svém rozvodu byla životně závislá na profesionální fotografii a věnovala se jí s odhodláním a tvrdila, že „je to nejvíce fascinující umění“.[10] Její fotografická kariéra byla „přechodem od amatérky v 19. století k profesionálce 20. století“, kdy došlo k výrazným inovacím ve fotografickém vybavení.[5]

Beechwood Mansion, Art in Life

I když se v roce 1909 přestěhovala do New Yorku, teprve v roce 1913 založila ve spolupráci s Johnstonovou fotografickou firmu s názvem „Johnston-Hewitt Studio“ v New Yorku se specializací na architektonickou a zahradní fotografii. Zatímco Johnstonová zastávala primární úkol fotografování pro studio, Hewittová pracovala ve studiu jako asistentka temné komory. V této fázi byla závislá na Johnstonové jako své mentorce. Jejich partnerství se však v roce 1917 z neznámých důvodů rozpadlo. Hewittová vyvinula své vlastní profesionální dovednosti v oblasti fotografování domů a zahrad a osamostatnila se.[4] Do této doby měla dobrou klientelu, aby mohla samostatně podnikat.[7] Se svou kanceláří v New Yorku se stala fotografkou na volné noze a pořizovala fotografie domů a zahrad bohatých lidí z východního pobřeží. Na některých fotografických projektech s ní spolupracoval také její synovec Richard Averill Smith. Mnoho z těchto snímků bylo publikováno v novinách a časopisech spolu s články o sídlech v New York Times, Evening Post, House Beautiful, House & Garden a Garden Magazine.[3]

V roce 1910 Hewittová pořídila fotografie Albert Boardman Estate v Southamptonu, které byly v roce 1912 publikovány v Southampton Times a znovu v roce 1916, čímž získala pozornost na její profesionální dovednosti. Na všech fotografiích, které pořizovala s těžkými dřevěnými fotoaparáty a dřevěnými stativy, pořídila pro klienty také další snímky, které nabízela jako součást článku novinám a časopisům ke zveřejnění. Rovněž udržovala kvalitně zdokumentovaný archiv negativů se jmény klientů, architektů a umístění.[11] K úspěchu jí dopomohlo fotografování budovy Carrère & Hastings, kteří doporučili její práci ostatním.[1] Slovy Robina S. Karsona, autora knihy Fletcher Steele, Krajinný architekt: Zpráva o životě zahradníka, 1885–1971, byla Hewittová „jednou z nejznámějších a nejlyričtějších zahradních fotografek své doby.“[12] Hewittová pořídila fotografie dokumentující prostory pro Pařížskou výstavu v roce 1930. O těchto fotografiích se říkalo, že „z nich zářilo světlo odrážející se od leskloucích se kapek na vrbových lístcích“.[12]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mattie Edwards Hewitt na anglické Wikipedii.

  1. a b Rybczynski, Olin a Brooke 2007, s. 48.
  2. a b c d e Guide to the Mattie E. Hewitt & Richard A. Smith Photograph Collection [online]. New York Historical Society [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Manuscript Group:380 Mattie Edwards Hewitt Photographs (1925–1945) [online]. Pennsylvania State Archives [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d Gover 1988, s. 65.
  5. a b c Gover 1988, s. 64.
  6. Gover 1988, s. 108.
  7. a b Gardens Through a Photographer's Lens. Easthampton Star. March 27, 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-06. (anglicky)  Archivováno 7. 10. 2013 na Wayback Machine.
  8. The Love Letters of Pioneering Victorian Photojournalist Fannie Benjamin Johnston [online]. Brainpickings.org [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Lemon 2000, s. 22.
  10. Gover 1988, s. 24.
  11. Fleming 2013, s. 46.
  12. a b Karson 1989, s. 50.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FLEMING, Nancy. Money, Manure & Maintenance. [s.l.]: Nancy Fleming, March 1, 2013. Dostupné online. ISBN 978-0-9643003-9-2. 
  • GOVER, C. Jane. The Positive Image: Women Photographers in Turn-of-the-Century America. [s.l.]: SUNY Press, 1988. Dostupné online. ISBN 978-0-88706-533-0. 
  • KARSON, Robin S. Fletcher Steele, landscape architect: an account of the gardenmaker's life, 1885–1971. [s.l.]: Abrams/Sagapress, May 1989. Dostupné online. ISBN 978-0-8109-1523-7. 
  • LEMON, Brendan. BOOKS: Frances Benjamin Johnston: A brilliantly seductive new biography asks: was one of America's greatest photographers a lesbian? [online]. Here Publishing, August 2000. Dostupné online. (anglicky) 
  • RYBCZYNSKI, Witold; OLIN, Laurie; BROOKE, Steven. Vizcaya: An American Villa and Its Makers. [s.l.]: University of Pennsylvania Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-3951-5. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]