Matteo Bandello

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Matteo Bandello
Ritratto di Matteo Bandello, ante 1829 - Accademia delle Scienze di Torino - Ritratti 0007 B.jpg
Narození 1485
Castelnuovo Scrivia
Úmrtí 1561 (ve věku 75–76 let)
Agen
Povolání dominikán, katolický kněz, básník a spisovatel
Žánr povídka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matteo Bandello (kolem 1480 až 1485 Castelnuovo Scrivia - 1561 nebo 1565 Agen) byl italský básník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Bandello se stal dominikánem, ale vedl pestrý život: působil i jako pedagog, diplomat a voják. Po dlouhém pobytu v Miláně se stal učitelem Lucrezie Gonzagové v Mantově, které věnoval dlouhou báseň. Niccolò Machiavelli patřil k jeho mnoha známým. Během konfliktu o Miláno (1520-25) byl zastáncem francouzské strany a ztratil své dědictví. V důsledku toho uprchl do Francie. V roce 1550 byl králem Jindřichem II. jmenován agenským biskupem. Tam strávil poslední léta života jako spisovatel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Bandello napsal 214 novel po vzoru Giovanniho Boccaccia. Prokazují značné poetické schopnosti autora a „vyznačují se naivním a drastickým líčením, ale částečně i velmi choulostivým obsahem“ (Meyers Konversationslexikon). Tím Bandello v literatuře pozdní renesance vytvořil nový trend, který v následujících desetiletích silně ovlivnil jeho kolegy ve Francii, Španělsku a Anglii. První tři svazky vyšly v roce 1554, čtvrtý následoval v roce 1573.

Některé z jeho povídek použil William Shakespeare jako základ svých her. Nejznámější a nejdůležitější bandellovskou inspirací je Tragická smrt dvou nešťastných milenců Romea a Giulietty (La sfortunata morte di due infelicissimi amanti, Novelle II, 9). Shakespearovo Mnoho povyku pro nic a Večer tříkrálový jsou také zřejmě založeny na Bandellových textech.

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • BANDELLO, Matteo. Padesát pamětihodných příběhů. Překlad Adolf Felix. [s.l.]: Odeon, 1975. 465 s. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matteo Bandello na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]