Přeskočit na obsah

Matej Mohorič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matej Mohorič
Mohorič v roce 2022
Mohorič v roce 2022
Osobní informace
Datum narození19. října 1994 (29 let)
Místo narozeníKranj, Slovinsko[1]
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
Výška185 cm[1]
Hmotnost72 kg[1]
Týmové informace
Současný týmTeam Bahrain Victorious
Disciplínasilniční cyklistika
Rolezávodník
Typ jezdcevšestranný
Amatérské týmy
2013Sava
Profesionální týmy
2014
2015
2016–2017
2018–
Cannondale
Cannondale–Garmin
Lampre–Merida
Bahrain–Merida[2]
Úspěchy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa
zlato 2012 Valkenburg Silniční závod juniorů
zlato 2013 Florencie Silniční závod do 23 let
stříbro 2012 Valkenburg Časovka juniorů
Mistrovství světa v gravelu
zlato 2023 Veneto Elite

Matej Mohorič (* 19. října 1994) je slovinský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Team Bahrain Victorious.[3] Mohorič se stal profesionálem v roce 2014 s týmem Cannondale. Je národním šampionem v silničním závodu z let 2018 a 2021.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Mohorič, jenž se narodil 19. října 1994 ve městě Kranj, aktuálně bydlí ve slovinské vesnici Podblica.[4]

V roce 2012 se Mohorič stal juniorským mistrem světa v silničním závodu a o rok později se stal mistrem světa v silničním závodu do 23 let.[5] Jako první v historii tak získal titul mistra světa v kategoriích juniorů a do 23 let ve dvou po sobě jdoucích letech.[6]

Pro sezónu 2014 se Mohorič připojil k UCI WorldTeamu Cannondale.[7] Poté, co tento tým zanikl po sezóně 2014, se Mohorič přesunul do UCI WorldTeamu Cannondale–Garmin pro sezónu 2015.[8] V roce 2015 se zúčastnil své první Grand Tour své kariéry, a to Vuelty a España, avšak ze závodu odstoupil v 6. etapě.[9]

V září 2015 bylo oznámeno, že Mohorič podepsal dvouletou smlouvu s UCI WorldTeamem Lampre–Merida od sezóny 2016.[6] V srpnu 2017 se zúčastnil Vuelty a España 2017, kde vyhrál 7. etapu poté, co 10 km před cílem odpáral ostatní závodníky v úniku a sólo si dojel pro své první etapové vítězství na Grand Tour.[10]

Před sezónou 2018 Mohorič přestoupil do UCI WorldTeamu Bahrain–Merida.[11] Se svým novým týmem se zúčastnil Gira d'Italia 2018, kde vyhrál 10. etapu ve sprintu z úniku proti Nicu Denzovi.[12]

Na Tour de France 2021 Mohorič vyhrál 7. etapu, která byla nejdelší etapou Tour de France od roku 2000, poté, co o několik týdnů dříve odstoupil z Gira d'Italia 2021 po nehodě v 9. etapě. Stal se tak historicky třetím vítězem etapy na Tour de France ze Slovinska a zkompletoval svou sbírku etapových vítězství na Grand Tours.[13] V závodě pak ještě zvítězil v 19. etapě. Toto vítězství přišlo den po policejní prohlídce hotelu, v němž byl Mohoričův tým, Team Bahrain Victorious, ubytován, kvůli nařčení z užívání dopingu. Mohorič svůj triumf na cílové pásce oslavil "zazipováním" svých úst a v cílovém rozhovoru dodal, že "nemá co skrývat".[14]

V roce 2022 Mohorič vyhrál monument Milán – San Remo díky sólovému útoku při sjezdu z Poggia. Při svém nástupu použil teleskopickou sedlovku, která se používá převážně v závodech horských kol.[15]

Hlavní výsledky[editovat | editovat zdroj]

2011
Regio-Tour
7. místo celkově
2012
Mistrovství světa
vítěz silničního závodu juniorů
2. místo časovka juniorů
Giro di Basilicata
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz vrchařské soutěže
vítěz etap 1, 2, 3 (ITT) a 4
Giro della Lunigiana
celkový vítěz
Junioren Radrundfahrt Oberösterreich
celkový vítěz
Mistrovství Evropy
3. místo časovka juniorů
4. místo silniční závod juniorů
2013
Mistrovství světa
vítěz silničního závodu do 23 let
Národní šampionát
4. místo silniční závod
4. místo časovka
7. místo Piccolo Giro di Lombardia
2014
Národní šampionát
5. místo silniční závod
2015
Národní šampionát
5. místo silniční závod
6. místo Japan Cup
2016
Národní šampionát
2. místo časovka
Kolem Chaj-nanu
3. místo celkově
vítěz 6. etapy
2017
Vuelta a España
vítěz 7. etapy
vítěz Hong Kong Challenge
Národní šampionát
3. místo silniční závod
Tour of Guangxi
6. místo celkově
8. místo Trofeo Laigueglia
2018
Národní šampionát
vítěz silničního závodu
BinckBank Tour
celkový vítěz
Deutschland Tour
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz soutěže mladých jezdců
vítěz 3. etapy
vítěz GP Industria & Artigianato di Larciano
Giro d'Italia
vítěz 10. etapy
Kolem Rakouska
vítěz 1. etapy
Kolem Slovinska
3. místo celkově
7. místo Giro della Toscana
2019
Tour de Pologne
vítěz 7. etapy
Národní šampionát
2. místo časovka
5. místo silniční závod
3. místo Gran Premio di Lugano
5. místo Milán – San Remo
9. místo Gent–Wevelgem
2020
Národní šampionát
3. místo silniční závod
4. místo Lutych–Bastogne–Lutych
10. místo Milán – San Remo
2021
Národní šampionát
vítěz silničního závodu
Tour de France
vítěz etap 7 a 19
lídr po 7. etapě
cena bojovnosti po etapách 7 a 19
Benelux Tour
2. místo celkově
vítěz 7. etapy
Tour de Pologne
2. místo celkově
2. místo Clásica de San Sebastián
Kolem Slovinska
7. místo celkově
vítěz bodovací soutěže
8. místo Amstel Gold Race
10. místo Lutych–Bastogne–Lutych
2022
CRO Race
celkový vítěz
vítěz Milán – San Remo
Národní šampionát
2. místo časovka
2. místo Gran Piemonte
4. místo E3 Saxo Bank Classic
5. místo Paříž–Roubaix
9. místo Gent–Wevelgem
2023
Mistrovství světa v gravelu
vítěz závodu elite
Tour de Pologne
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz 2. etapy
Tour de France
vítěz 19. etapy
CRO Race
vítěz 4. etapy
Kolem Slovinska
2. místo celkově
vítěz 5. etapy
Národní šampionát
3. místo silniční závod
3. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
5. místo Grand Prix Cycliste de Québec
6. místo Strade Bianche
Renewi Tour
7. místo celkově
vítěz 5. etapy
7. místo E3 Saxo Classic
8. místo Milán – San Remo
2024
Volta a la Comunitat Valenciana
vítěz 2. etapy
5. místo Strade Bianche
6. místo Milán – San Remo

Výsledky na Grand Tours[editovat | editovat zdroj]

Grand Tour 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Giro d'Italia 98 135 30 DNF
Tour de France 119 76 31 85 72
Vuelta a España DNF 30 DNF

Výsledky na klasikách[editovat | editovat zdroj]

Monument 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Milán – San Remo 57 25 5 10 11 1 8 6
Kolem Flander 41 21 DNF DNF
Paříž–Roubaix 70 NS DNF 5 29
Lutych–Bastogne–Lutych 127 DNF 93 36 4 10 37 40
Giro di Lombardia 56 DNF 61
Klasika 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Omloop Het Nieuwsblad 17 21 24
Kuurne–Brusel–Kuurne 50 3 79
Strade Bianche 80 11 19 56 DNF 6 5
E3 Saxo Bank Classic 27 NS 4 7 15
Gent–Wevelgem 9 9 43 13
Dwars door Vlaanderen 15 NS
Amstel Gold Race 112 DNF 99 86 46 9 13 33
Clásica de San Sebastián 2 DNF
Grand Prix Cycliste de Québec 78 86 22 36 Nejelo se 54 5
Grand Prix Cycliste de Montréal 62 28 41 26 DNF 18
Legenda
Nezúčastnil se
NS Nekonalo se
DNF Nedokončil

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matej Mohorič na anglické Wikipedii.

  1. a b c Matej Mohorič » Bahrain - Victorious [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. OSTANEK, Daniel. 2020 Team Preview: Bahrain McLaren [online]. cyclingnews.com, 2019-12-26 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BAHRAIN VICTORIOUS [online]. UCI, 2024-01-01 [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-01. (anglicky) 
  4. Matej Mohorič [online]. strava.com [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Mohoric attacks to solo win in under-23 worlds road race [online]. velonews.com, 2013-09-27 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Mohoric joins Lampre-Merida [online]. cyclingnews.com, 2015-09-28 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Cannondale Pro Cycling finalizes 2014 team roster [online]. cyclingnews.com, 2013-11-21 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. BENSON, Daniel. Mohoric signs with Cannondale team for 2015 [online]. cyclingnews.com, 2014-09-15 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. De La Cruz no toma la salida y se retira el esloveno Mohoric [online]. mundodeportivo.com, 2015-08-27 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. (španělsky) 
  10. FLETCHER, Patrick. Vuelta a Espana: Mohoric wins in Cuenca [online]. cyclingnews.com, 2017-08-25 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. JONES, Matt. Mohoric reflects on productive 2017 with UAE Team Emirates [online]. sport-vn.com, 2017-12-23 [cit. 2022-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-12-17. (anglicky) 
  12. FARRAND, Stephen. Giro d'Italia: Mohoric wins stage 10 [online]. cyclingnews.com, 2018-05-15 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. PUDDICOMBE, Stephen. Tour de France: Mohoric hammers to victory in Le Creusot [online]. cyclingnews.com, 2021-07-02 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. FLETCHER, Patrick. Tour de France: Matej Mohoric secures solo stage 19 victory in Libourne [online]. cyclingnews.com, 2021-07-16 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. OSTANEK, Daniel. Matej Mohoric wins Milan-San Remo with daring Poggio descent [online]. cyclingnews.com, 2022-03-19 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]