Mateřská dovolená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Mateřská dovolená je období dovolené, kterou poskytuje rodiči zaměstnavatel a která se začíná počítat nejdříve osm týdnů, nejpozději však šest týdnů před plánovaným termínem porodu. Její celková délka je 28 týdnů při narození jednoho dítěte a 37 týdnu v případě dvou a více dětí. V období mateřské dovolené vyplácí stát rodiči peněžitou pomoc v mateřství. Nárok na ni nevzniká automaticky.[1]

Peněžitá pomoc v mateřství[editovat | editovat zdroj]

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají ženy v zaměstnaneckém poměru, za které zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění. Tyto ženy musí dále splňovat tyto podmínky:

  • Nemocenské pojištění za ně zaměstnavatel odváděl alespoň 270 dní za poslední dva roky.
  • V den nástupu na mateřskou dovolenou byla žena zaměstnána, popřípadě nebyl její pracovní poměr ukončení déle než před 180 dny. [2]

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají také ženy pracující jako OSVČ. Tyto ženy musí dále splňovat tyto podmínky:

  • Žena pracující jako OSVČ si musí minimálně 270 dní za poslední dva roky platit dobrovolně nemocenské pojištění.
  • Alespoň 180 dní z těch 270 musí být v posledním roce před nástupem na mateřskou.[3]

Ani žena, která tyto podmínky nesplní, nezůstane zcela bez podpory. V takovém případě má ihned po narození dítěte nárok na rodičovský příspěvek, který činí 220 tisíc a lze ho rozložit mezi 6 měsíců až 4 roky.[4]

Peněžitou pomoc v mateřství může čerpat také otec dítěte. Ale i on musí splnit výše popsané podmínky. Čerpat ji může například v situaci, kdy matka podmínky nesplní, ale on ano. U otce se liší pouze doba pobírání peněžité pomoci. Otec dítěte čerpá peněžní pomoc v mateřství nejdříve od 7 týdne po narození dítěte a maximálně 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů při narození vícerčat.[3]

V některých zvláštních případech zákoník práce stanoví kratší dobu mateřské dovolené (např. pokud by se dítě narodilo mrtvé, mateřské dovolená trvá jen 14 týdnů). Mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnankyni mateřskou dovolenou i bez její žádosti. Zaměstnankyně nemusí o poskytnutí mateřské dovolené zaměstnavatele žádat. Postačí, když zaměstnavateli nástup na mateřskou dovolenou oznámí.[5]

Doba čerpání mateřské dovolené se pro účely dovolené na zotavenou posuzuje jako výkon práce, tj. tato doba se započítává do dnů podmiňujících vznik nároku na dovolenou. Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.[6]

Výše peněžité pomoci v mateřství[editovat | editovat zdroj]

Pro výpočet peněžité pomoci v mateřství jsou u zaměstnané ženy důležité předchozí výdělky. Počítá se s průměrným hrubým příjmem za posledních 12 měsíců. Mateřská je 70 % z denního vyměřovacího základu, který se ještě snižuje prostřednictvím redukčních hranic. Tyto hranice vypadají pro rok 2018 následovně:

  • z částky do 1000 Kč se započítá 100 %,
  • z částky nad 1000 Kč do 1499 Kč se započítá 60 %,
  • z částky na 1499 Kč do 2889 Kč započítá 30 %,
  • k částce nad 2889 Kč se nepřihlíží.[2]

U žen, které pracují jako OSVČ, hraje roli při určování peněžité pomoci v mateřství výše nemocenského pojištění. Při minimálních platbách za nemocenskou, které činí 115 Kč, vychází peněžitá pomoc v mateřství celkem na 22736 Kč.[3]

Práce a mateřská dovolená[editovat | editovat zdroj]

Pokud má žena v práci před vstupem na mateřskou dovolenou podepsanou smlouvu na dobu neurčitou, o zaměstnání nepřijde. Zaměstnavatel tehdy nesmí ženu v průběhu mateřské vyhodit a zároveň jí musí podržet stejné místo, jaké měla před nástupem na dovolenou. Jestliže navazuje matka na mateřskou dovolenou rodičovskou dovolenou a vrací se až po dvou či třech letech, má nárok jen na pozici, která odpovídá náplni práce ve smlouvě. Při návratu po čtyřech letech není již zaměstnavatel povinen místo držet. Jestliže však žena odchází na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou s pracovní smlouvou podepsanou na dobu určitou, zaměstnavatel ji po jejím vypršení nemusí prodloužit.

Během mateřské dovolené, při které ženám obvykle náleží peněžitá pomoc v mateřství, si mohou za jistých podmínek také přivydělávat.

  • Matka však nesmí pracovat u stejného zaměstnavatele na stejné pozici, a to ani na zkrácený úvazek.
  • U svého zaměstnavatele ale může vykonávat jinou pozici.
  • Stejnou pozici může vykonávat u jiného zaměstnavatele, pokud s tím její současný zaměstnavatel souhlasí.
  • Matka pracující jako OSVČ nesmí vůbec vykonávat svou činnost, což se nevztahuje na činnost vědeckou, uměleckou nebo publicistickou.[7].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mateřská a rodičovská dovolená. Na co máte právo při návratu do práce?. Peníze.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-27]. (česky) 
  2. a b Mateřská 2018. Mateřská dovolená a kalkulačka peněžité pomoci v mateřství. Peníze.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-27]. (česky) 
  3. a b c OSVČ, mateřská a rodičovská. Rady a kalkulačky pro rok 2018. Peníze.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-27]. (česky) 
  4. Mateřská dovolená v ČR a ve světě. Jak dlouho jsou maminky s dětmi doma?. www.pujcka.co [online]. [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. 
  5. § 195, § 197 a § 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  6. § 217 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  7. Těhotenství a zaměstnání. Víte, na co všech máte v práci nárok?. www.pujcka.co [online]. [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]