Masutacu Ójama

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Masutacu Ójama
Masutatsu Oyama being trained.jpg
Narození 27. července 1923
Kunsan
Úmrtí 26. dubna 1994 (ve věku 70 let)
prefektura Tokio
Příčina úmrtí karcinom plic
Alma mater Univerzita Waseda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Masutatsu Oyama (23. července 1923 - 24. dubna 1994), původním jménem Hyung Yee, byl korejský karatista, který většinu svého života prožil v Japonsku.

Narodil se v korejském městě Kinje. Již v devíti letech začal studovat čínské bojové umění Kempo a to jak v jeho čínském, tak i korejském stylu. V patnácti letech odchází do Japonska za účelem studovat bojová umění a sporty, především Judo a Karate-Do. Osobně se setkává s mistrem Gičinem Funakošim a po jeho boku se učí Šótókan karate. Ójama svou pílí a úsilím již ve čtrnácti letech získává 1. Dan ze Šótókan Karate-Dó, v sedmnácti 2. Dan a ve svých dvaceti letech je držitelem 4. Danu. V době, kdy získal 4. Dan ze Šótókan Karate se začíná přeorientovávat a zaměřovat na cvičení Judo a pod vedením Džigora Kana získává 4. Dan také z Juda. Po druhé světové válce vyhledává senseie So Nei Chu - jednoho z největších mistrů a autorit Goju - Ryu Karate. So Nei Chu se stává pro Ójamu díky své fyzické zdatnosti, moudrosti a duchovnímu rozhledu vzorem a Ójama se vydává na cestu bojovníka, na cestu "DO". Ójama se se svým studentem na doporučení mistra So Nei Chu vydává na tři roky mimo civilizaci, aby trénoval své tělo a ducha bez rušivých elementů okolního světa a začíná se věnovat tvrdému tréninku, jeho student tento způsob života vzdává již po šesti měsících a vrací se zpět do města. Ójamu po čtrnáct měsíců zásobuje jídlem jeho přítel, ale když už ani on mu nemůže pomáhat, tak Ójama své cvičení v osamocení končí a vydává se na návrat do civilizace. Několik měsíců na to, v roce 1947 vyhrává mistrovství Japonska v Karate. Nicméně myšlenka, že nedokončil svůj tříletý výcvik ho neustále pronásledovala a znovu se rozhodl zasvětit svůj život Karate. Znovu opouští civilizaci a usazuje se v Čibě, prefektuře na duchovním místě zvaném Kijozumi. V tomto období byl doslova posedlý fanatismem a běžně trénoval 12 hodin denně bez jediné přestávky. Cvičení v ledové vodě vodopádu, údery do stromu, který mu sloužil jako makiwara (巻藁), rozbíjení říčních kamenů nebo stovky skoků přes vzrostlé keře, bylo jednou z jeho fyzických činností. Po osmnácti měsících tréninku na hranicích lidských možností se Ójama vrací, tentokrát spokojen s tím, že má pod kontrolou svůj vlastní život.

Fotografie z roku 1954.

V roce 1950 se Ójama rozhoduje pro propagaci svého stylu Kyokushin, prozatím na území Japonska a začíná bojovat například s býky. Bylo zdokumentováno 52 zápasů s býky, z toho tři zabil a ostatním zurážel rohy. Po roce 1952 odjíždí Ójama svůj styl demonstrovat do USA, kde během svého pobytu přijal výzvu všech 270 protivníků všech možných stylů a kategorií. Z toho všechny souboje vyhrál a drtivou většinu soupeřů vyřadil z boje již po několika sekundách zápasu. Tímto si v USA vysloužil přezdívku "God Hand". V roce 1957 si Ójama registruje Kyokushinkai a jeho organizace má 700 členů, nicméně mnoho z nich brzy Kyokushinkai opouští. Kyokushinkai je do dnes považován za nejtvrdší styl Karate-Dó, není to ale jen otázka tvrdých úderů, síly a vytrvalosti. Je to hlavně spirituální efekt a celkové požadavky na morálku tréninku. Oyama umírá na rakovinu plic 24. dubna 1994, ve svých 71 letech.