Masutacu Ójama

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Masutacu Ójama
Masutatsu Oyama karate.jpg
Rodné jméno崔 永宜 a 최 영의
Jiná jménaGod Hand
Narození4. června 1923
Kimdže
Úmrtí26. dubna 1994 (ve věku 70 let)
Cukidži
Příčina úmrtírakovina plic
Alma materJapan Aviation High School
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ11511521
Povoláníkaratista, bojovník smíšených bojových umění a spisovatel
Titulmistr Japonska v karate
Oceněnídůstojnický kříž Řádu za zásluhy Polské republiky
ChoťChiyako Ōyama (od 1946)
Dětikirikou
Webwww.mas-oyama.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Masutacu Ójama (23. července 1923 Kunsan24. dubna 1994 Tokio), původním jménem Hyung Yee, byl korejský karatista, který většinu svého života prožil v Japonsku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v korejském městě Kinje. Již v devíti letech začal studovat čínské bojové umění Kempo, a to jak v jeho čínském, tak i korejském stylu. V patnácti letech odešel do Japonska za účelem studovat bojová umění a sporty, především judo a karate-do. Osobně se setkal s mistrem Gičinem Funakošim a po jeho boku se učil šótókan karate. Ójama svou pílí a úsilím již ve čtrnácti letech získal 1. dan ze šótókan karate-dó, v sedmnácti 2. dan a ve svých dvaceti letech byl držitelem 4. danu. V době, kdy získal 4. dan ze Šótókan karate, se začal přeorientovávat a zaměřovat na cvičení judo a pod vedením Džigora Kana získal 4. dan také z juda. Po druhé světové válce vyhledal senseie So Nei Chu; jednoho z největších mistrů a autorit gódžú-rjú karate. So Nei Chu se stal pro Ójamu díky své fyzické zdatnosti, moudrosti a duchovnímu rozhledu vzorem a Ójama se vydal na cestu bojovníka.

Ójama se se svým studentem na doporučení mistra So Nei Chu vydal na tři roky mimo civilizaci, aby trénoval své tělo a ducha bez rušivých elementů okolního světa a začal se věnovat tvrdému tréninku, jeho student tento způsob života vzdal již po šesti měsících a vrátil se zpět do města. Ójamu po čtrnáct měsíců zásoboval jídlem jeho přítel, ale když už mu ani on nemohl pomáhat, tak Ójama své cvičení v osamocení ukončil a vydal se na návrat do civilizace. Několik měsíců na to, v roce 1947 vyhrál mistrovství Japonska v karate. Nicméně myšlenka, že nedokončil svůj tříletý výcvik, ho neustále pronásledovala a znovu se rozhodl zasvětit svůj život karate. Znovu opustil civilizaci a usadil se v Čibě, prefektuře na duchovním místě zvaném Kijozumi. V tomto období byl doslova posedlý fanatismem a běžně trénoval 12 hodin denně bez jediné přestávky. Cvičení v ledové vodě vodopádu, údery do stromu, který mu sloužil jako makiwara (巻藁), rozbíjení říčních kamenů nebo stovky skoků přes vzrostlé keře, bylo jednou z jeho fyzických činností. Po osmnácti měsících tréninku na hranicích lidských možností se Ójama vrátil, tentokrát spokojen s tím, že má pod kontrolou svůj vlastní život.

V roce 1950 se Ójama rozhodl pro propagaci svého stylu kjokušin karate, prozatím na území Japonska, a začal bojovat například s býky. Bylo zdokumentováno 52 zápasů s býky, z toho tři zabil a ostatním zurážel rohy. Po roce 1952 odjel Ójama demonstrovat svůj styl do USA, kde během svého pobytu přijal výzvu všech 270 protivníků všech možných stylů a kategorií. Z toho všechny souboje vyhrál a drtivou většinu soupeřů vyřadil z boje již po několika sekundách zápasu. Tímto si v USA vysloužil přezdívku "God Hand". V roce 1957 Ójama registroval Kyokushinkai a jeho organizace měla 700 členů, nicméně mnoho z nich brzy Kyokushinkai opustilo. Kyokushinkai je do dnes považován za nejtvrdší styl Karate-Dó, není to ale jen otázka tvrdých úderů, síly a vytrvalosti. Je to hlavně spirituální efekt a celkové požadavky na morálku tréninku. Oyama zemřel na rakovinu plic 24. dubna 1994, ve svých 71 letech.

Okdazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]