Masúd Pezeškján
| Masúd Pezeškján | |
|---|---|
.jpg) Masúd Pezeškján (7. září 2025) | |
| 9. prezident Íránu | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 30. července 2024 | |
| Viceprezident | Mohammad Rezá Áref |
| Předchůdce | Ebráhím Raísí Muhammad Mochber (úřadující) |
| Člen Dočasné rady vedení Íránu (společně s A. Aráfím a G. M. Edžeím) | |
| Ve funkci: 1. března 2026 – 8. března 2026 | |
| Prezident | Masúd Pezeškján |
| Předchůdce | Alí Chámeneí (jako nejvyšší vůdce) |
| Nástupce | Modžtabá Chámeneí (jako nejvyšší vůdce) |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | nezávislý |
| Vojenská služba | |
| Služba | Írán |
| Složka | Islámské revoluční gardy |
| Bitvy/války | irácko-íránská válka |
| Narození | 29. září 1954 (71 let) Mahábád, Íránské císařství |
| Národnost | íránští Kurdové a íránský Ázerbájdžánec |
| Děti | 4 |
| Příbuzní | Hassan Majidi (zeť) |
| Alma mater | Tabrízská univerzita lékařských věd Íránská univerzita lékařských věd |
| Profese | politik, kardiochirurg |
| Náboženství | Isná ašaríja ší'itský islám |
| Ocenění | Order of Islamic Revolution (2024) medaile Machtumukuly Fragiho |
| Podpis |  |
| Webová stránka | http://drpezeshkian.ir/ |
| Commons | Masoud Pezeshkian |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mas'úd Pezeškíán (persky مسعود پزشکیان; * 29. září 1954 Mahábád) je íránský politik a kardiochirurg,[1] od července 2024 devátý prezident Íránské islámské republiky.[2] Úřadu se ujal 30. července 2024 po složení přísahy před Islámským poradním shromážděním (parlamentem).[3] Ve věku 69 let se stal nejstarší osobou v tomto úřadu.[4]
Vystudoval medicínu na Tabrízské univerzitě lékařských věd a sloužil jako lékař v irácko-íránské válce. V období 2001–2005 působil jako ministr zdravotnictví ve vládě Muhammada Chátamího,[5] mezi roky 2016 a 2020 působil jako místopředseda parlamentu a v letech 2008–2024 působil jako poslanec parlamentu. V roce 2013 se přihlásil do prezidentských voleb, avšak později svou kandidaturu stáhl. Přihlášku podal také k volbám v roce 2021, ale jeho kandidatura byla zamítnuta. Se ziskem 44,36 % hlasů vyhrál první kolo prezidentských voleb v roce 2024. Ve druhém rozhodujícím kole zvítězil s 54,76 % nad Sa'ídem Džalílím.
Podle svých vlastních slov se během izraelsko-íránské války v červnu 2025 stal terčem izraelského atentátu.[6] Dne 1. března 2026, den po zabití nejvyššího vůdce Alího Chámeneího, byl spolu s hlavou soudní moci Gholámhosejnem Mohsením Ežheím a ájatolláhem Alírezou Aráfím jmenován do Prozatímní vládnoucí rady, která do zvolení Modžtaby Chámeneího vykonávala povinnosti nejvyššího vůdce.[7][8]
Mládí a vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 29. září 1954 v Mahábádu v Západním Ázerbájdžánu[9] do rodiny íránského Ázerbájdžánce a íránské Kurdky.[10] Po absolvování střední školy se v roce 1973 přestěhoval do Zábolu, kde absolvoval vojenskou službu. V této době se u něj projevil zájem o medicínu. Zúčastnil se irácko-íránské války.[11] V roce 1985 dokončil studium praktického lékařství a začal vyučovat fyziologii na lékařské fakultě.
Po válce pokračoval ve studiu všeobecné chirurgie na Tabrízské univerzitě lékařských věd. V roce 1993 získal subspecializaci v oboru kardiochirurgie na Íránské univerzitě lékařských věd. Později se stal specialistou na srdeční chirurgii a mezi roky 1994–1999 zastával post prezidenta Tabrízské univerzity lékařských věd.[5]
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Svou politickou kariéru zahájil v roce 1997 jako náměstek ministra zdravotnictví ve vládě Muhammada Chátamího. O čtyři roky později byl jmenován ministrem zdravotnictví, funkci vykonával do roku 2005. Mimo jiné byl několikrát zvolen do íránského parlamentu, přičemž v letech 2016–2020 byl jeho prvním místopředsedou.
Se ziskem 44,36 % hlasů vyhrál první kolo přímé prezidentské volby v roce 2024. Ve druhém rozhodujícím kole zvítězil s 54,76 %.[12]
V únoru 2026 nařídil zahájení jaderných rozhovorů se Spojenými státy americkými.[13]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Jeho manželka byla gynekoložka.[14] Měli spolu čtyři děti. Manželka a nejmladší syn zemřeli v roce 1993 při autonehodě.[15]
Vedle perštiny hovoří také ázerbájdžánsky, kurdsky, arabsky a anglicky.[16]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Masoud Pezeshkian na anglické Wikipedii.
- ↑ WINTOUR, Patrick; EDITOR, Patrick Wintour Diplomatic. Masoud Pezeshkian: the former heart surgeon who became president of Iran. The Guardian. 2024-07-06. Dostupné online [cit. 2026-03-07]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Centrist Masoud Pezeshkian will be Iran’s next president. Al-Džazíra [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Iran's Pezeshkian swearing-in ceremony to be held on July 30. en.mehrnews.com [online]. 2024-07-10 [cit. 2024-07-11]. Dostupné online.
- ↑ پزشکیان در کنار آیت الله خامنه ای رکورد زد /کدام شهرها رئیس جمهورساز بوده اند؟ +جدول. www.khabaronline.ir [online]. [cit. 2024-07-11]. Dostupné online. (persky)
- 1 2 در مورد مسعود پزشکیان در ویکیتابناک بیشتر بخواند. www.tabnak.ir [online]. [cit. 2024-07-11]. Dostupné online. (persky)
- ↑ Iran president says Israel attempted to assassinate him [online]. France 24, 2025-07-07 [cit. 2026-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Iran forms interim council to oversee transition after Khamenei’s killing [online]. Al-Džazíra, 2026-03-01 [cit. 2026-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Alireza Arafi appointed to Iran's Leadership Council, ISNA reports [online]. Reuters, 2026-03-01 [cit. 2026-03-05]. Dostupné online.
- ↑ مسعود پزشکیان کیست؟. www.entekhab.ir [online]. [cit. 2024-07-11]. Dostupné online. (persky)
- ↑ The Guardian view on Iran’s presidential election: more choice, but little real hope of change. The Guardian [online]. 2024-06-14 [cit. 2024-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Gemäßigter Peseschkian siegt in Stichwahl gegen Hardliner. Stern [online]. 0224-07-06 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Reformist Candidate Wins Iran’s Presidential Election. The New York Times [online]. [cit. 2024-07-11]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Íránský prezident nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA, píše AFP. ČT24 [online]. [cit. 2026-02-04]. Dostupné online.
- ↑ مقامهای جمهوری اسلامی و همسرانشان؛ مردان نامدار و زنان 'بینام'. BBC News [online]. [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (persky)
- ↑ Masoud Pezeshkian: the former heart surgeon who became president of Iran. The Guardian [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Who Is Masud Pezeshkian, Iran's President-Elect?. Rádio Svobodná Evropa [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Masúd Pezeškján na Wikimedia Commons 
Osoba Masúd Pezeškján ve Wikicitátech
