Mary Duras

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mary Duras
Narození 10. května 1898
Vídeň, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. srpna 1982 (ve věku 84 let)
Štýrský Hradec, Rakousko
Alma mater Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání sochařka
Manžel(ka) Maxim Kopf
Webová stránka http://www.maryduras.com/index.php
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mary Duras (10. května 1898 Vídeň12. srpna 1982 Štýrský Hradec) byla česko-rakouská sochařka.[1] Vzhledem k jejímu mezinárodnímu působení a zahraničním úspěchům se stala jednou z nejúspěšnějších výtvarných umělkyň, která byla životními osudy spojena s Československem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mary Duras se narodila v rodině českých Němců Adolfa Durase a Johanny Mysyk.[2] V roce 1916 nastoupila na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze k sochaři Josefu Drahoňovskému. O tři roky později byla jako jedna ze dvou historicky prvních žen přijata na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studovala sochařství v ateliéru Jana Štursy. Po ukončení pražských studií v roce 1922 odjela spolu s přítelem, malířem Maximem Kopfem, do Drážďan, New Yorku a Paříže. Do Československa se vrátili v roce 1927. Manželi byli v letech 1927–1933. V roce 1938 se druhým manželem Mary Duras stal pražský podnikatel a intelektuál německo-židovského původu Arnold Schück. Na jeho radu se v roce 1939 nevrátila pobytu v Holandsku a odcestovala do Velké Británie. S manželem, který byl během války internován v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, se v roce 1945 vrátili do Prahy. V roce 1963 společně odešli přes Rakousko do Západního Německa. Usadili se v Hamburku. Po smrti manžela se v roce 1974 přestěhovala do Štýrského Hradce, kde také v roce 1982 zemřela.[2]

Před odchodem z Prahy se Mary Duras účastnila aktivit skupiny německy mluvících výtvarných umělců Die Pilger. V letech 1927–1928 byla členkou krátce existujícího spolku Junge Kunst, jehož vznikl inicioval její manžel Maxim Kopf, a následně vstoupila do nově založeného pražského spolku německy hovořících výtvarníků Prager Secession a také německého Berliner Sezession. První velkou výstavu v Československu měla spolu s Maximem Kopfem po návratu z Paříže v roce 1927 v Domě umělců v Praze, a následně v roce 1934 v Galerii dr. Feigla v Praze.[3] Čtyřikrát se zúčastnila Bienále v Benátkách a reprezentovala Československo na Světové výstavě v Paříži 1937.[4] Po válce se účastnila spíše velkých kolektivních přehlídek umění. Před definitivním odchodem do zahraničí samostatně vystavila své práce v roce 1961 v pražské Nové síni.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mary Duras se intezivně věnovala ženským figurálním námětům, zejména aktům a portrétům. Historik umění Petr Wittlich její tvorbu charakterizoval slovy: „Mary Duras měla ze Štursových žáků snad nejvíce smyslu pro přirozenou monumentalitu tělesnosti… její umělecký charakter se vyhýbá reflexi a evokuje fyzickou krásu zahleděním do životního děje… živějším pojetím se její plastiky odlišovaly od meziválečného neoklasicismu, který měl vesměs už silně akademické rysy.“[6] K jejím nevýznamnějším meziválečným dílům se řadí monumentální pískovcová socha Evy (1929–1930), kterou vytvořila pro zahradní terasu funkcionalistické vily podnikatele (mimo jiné majitele pekáren Odkolek) a otce jejího budoucího manžela Alexandra Schücka v Praze (architekti Ernst Mühlstein a Victor Fürth) [7].[8] Na berlínské výstavě s Berliner Sezession v roce 1930 dosáhla úspěchu s plastikou Dívka v okně, která je dnes v majetku Národní galerie v Praze).[3] .Během druhé světové války vytvořila v Anglii busty Winstona Churchilla, Edvarda Beneš, Jana Masaryka nebo její přítelkyně, rakouské a brzy nato britské malířky Marie-Louise von Motesiczky.[9][10] V této době vytvořila rovněž dřevěnou sochu Má vlast.[2]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DURASOVÁ Mary 10.5.1898-12.8.1982 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  2. a b c Naše ve světě nejslavnější sochařka. Doma se ale na ni zapomnělo. Osudové ženy: Mary Duras. Dvojka [online]. 2019-11-30 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Mary Duras | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  4. Mary Duras. www.maryduras.com [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  5. Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  6. Příběh Mary Duras a její Evy | Recenze. Lidovky.cz [online]. 2015-08-14 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  7. Mary Duras. www.maryduras.com [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  8. S.R.O, Jiri Cizek, Hrady cz. Schückova vila, Praha 7-Troja. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  9. Mary Duras. Amersham Museum [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Marie-Louise von Motesiczky 1906-1996. Amersham Museum [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]