Martiros Sarjan

Martiros Sarjan
Narození	16.jul. / 28. února 1880greg. ; Nachičevan na Donu
Úmrtí	5. května 1972 (ve věku 92 let) ; Jerevan
Místo pohřbení	hrob Martirose Sarjana
Alma mater	Moskevská škola malířství, sochařství a architektury
Povolání	malíř, politik a ilustrátor
Děti	Lazar Sarjan; Sargis Sarjan
Příbuzní	Rouzan Sarjanová (vnučka)
Ovlivněný	Paul Gauguin; Henri Matisse
Ocenění	Stalinova cena; Řád rudého praporu práce; Řád čestného odznaku; medaile Za obranu Kavkazu; medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945; národní umělec Arménské SSR; Hrdina socialistické práce; … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martiros Sarjan (arménsky Մարտիրոս Սարյան; 28. února 1880, Novyj Nachičevan u Rostova na Donu – 5. května 1972, Jerevan) byl arménský malíř ovlivněný symbolismem, impresionismem a fauvismem.

V letech 1897–1903 vystudoval Moskevskou školu malířství, sochařství a architektury. Poté pracoval v ateliéru Konstantina Korovina a Valentina Serova. Byl v té době též členem moskevského uměleckého spolku Golubaja roza (Modrá růže).

Roku 1921 se vrátil z Ruska do Arménie. V Jerevanu toho roku založil Muzeum etnografie, archeologie a umění (dnes Národní galerie Arménie). V té době začal také hojně ilustrovat knihy, pro arménskou kulturu má důležitý význam zejména jeho série ilustrací ke knize Arménské lidové pohádky z roku 1933. Také navrhoval divadelní kostýmy.

Od roku 1956 byl akademikem Akademie věd Arménské republiky. V letech 1946–1958 byl poslancem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. Třikrát získal Leninovu cenu i řadu dalších sovětských vyznamenání.

Je autorem krajin a portrétů tematicky zaměřených na Orient (Ulice v Cařihradě, Kráčející felahova žena, Hlava Peršanky). K těmto malbám ho inspirovala řada cest, roku 1910 navštívil Istanbul, roku 1912 Egypt, v roce 1914 Persii.^[1]^[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

U studny. Horký den (1908)
Egyptské masky (1911)
U moře. Sfinga (1908)
Letní horko. Běžící pes (1909)
Autoportrét (1907)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Martiros Sarjan na Wikimedia Commons

[1] ttp://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=84620&s_lang=2&detail=1&title=Sarjan

[2] ttp://www.britannica.com/biography/Martiros-Saryan

[1]

[2]