Martin Jan Stránský

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Martin Jan Stránský
Narození30. října 1956 (67 let)
New York
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povolánílékař
RodičeJan Stránský
PříbuzníJaroslav Stránský (děd)
Adolf Stránský (praděd)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Jan Stránský (* 30. října 1956 New York) je český politik, lékař[1] a bývalý pedagog neurologie na Yaleské univerzitě,[2] vydavatel obnovené verze časopisu Přítomnost.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1956 jako syn právníka a politika Jana Stránského. Jeho pradědeček Adolf Stránský založil Lidové noviny a byl prvním ministrem obchodu v období první republiky. Jeho dědeček Jaroslav Stránský byl ministrem spravedlnosti a po druhé světové válce náměstkem předsedy vlády a ministrem školství.

Studium a lékařské aktivity[editovat | editovat zdroj]

V roce 1978 získal bakalářský titul v oboru dějiny umění na Columbia University v New Yorku.[2][3] V roce 1983 promoval na lékaře na grenadské St. George's University (Návětrné ostrovy Malých Antil v Karibiku).[3][4][pozn. 1]

Působí na katedře neurologie na Yaleské univerzitě.[5]

Je spoluzakladatelem a ředitelem Polikliniky na Národní v Praze.[1]

Je zakladatelem a ředitel programu Prague Selective, letního programu pro studenty medicíny na světě.[6]

Neurologická atestace podle požadavků Americké neurologické akademie. Atestace a získání specializované způsobilosti v oboru neurologie v České republice. Atestace z oboru vnitřního lékařství podle požadavků americké Společnosti vnitřního lékařství. Aprobace ve všeobecném lékařství a neurologii v České republice. Fellowship (docentura), Americké lékařské koleje. Člen americké Komory pro interní medicínu, americké Neurologické akademie, člen České lékařské komory, České lékařské společnosti J. E. Purkyně a přidružených společností: Česká neurologická společnost, Česká společnosti pro neurovědy, Společnost sociální pediatrie, Společnost dětské psychologie, Společnost sociálního lékařství a řízení péče o zdraví, Spolek lékařů Praha.

Roku 2014 založil kancelář Ombudsmana pro zdraví. Dnes se převážně věnuje neurologickým dopadům moderní technologie na lidský mozek a na budoucnost lidstva; na toto téma chystá knihu, pojednávající o nastupující deevoluci Evoluce člověka lidského druhu.[7]

Assistant Clinical Profesor, Neurologické oddělení, Yale School of Medicine. Primář neurologie, Yale New Haven Medical Center a přidělené nemocnice. Od 1.1.2022 Emeritní status. Zakladatel a vedoucí programu pro výměny lékařů v neurovědách, Yale University – Univerzita Karlova. Recenzent za Yale University, NIH/FIC Global Health Scholars Program.  

Politické aktivity[editovat | editovat zdroj]

Martin Jan Stránský byl zakládajícím členem občanské iniciativy Impuls 99.[3]

V roce 2008 kandidoval ve volebním obvodu č. 27 (zahrnuje části Praha 1, Praha 2, Praha 5, Praha 6 a Praha 7) do Senátu jako nezávislý s podporou Věcí veřejných. Získal 12 % hlasů a nepostoupil do druhého kola.[8]

V říjnu 2009 byl hlavním partnerem lékaře Jana Hnízdila v aktivitách skupiny lékařů a politiků blízkých Václavu Havlovi, kteří začali prodiskutovávat možnost odvolání prezidenta republiky Václava Klause pro jeho údajné psychické onemocnění v době, kdy odmítal podepsat Lisabonskou smlouvu. Hnízdil podnikal kroky k otestování této možnosti již v květnu 2009, Stránský je uváděn jako hlavní spoluiniciátor, s plánem sympatizoval též například psychoanalytik Václav Mikota a psycholog Slavomil Hubálek, někteří další oslovení se k plánu stavěli zdrženlivěji. Tuto korespondenci medializoval v únoru 2010 redaktor Adam B. Bartoš.[9][10]

V roce 2010 neúspěšně kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny na kandidátce Věcí veřejných v Jihomoravském kraji,[11] za stejnou stranu byl také stínovým ministrem zdravotnictví České republiky.[12][13]

V roce 2010 byl zvolen na kandidátce Věcí veřejných do zastupitelstva městské části Praha 1.[3][14] Roku 2011 upozornil protikorupční spolek Oživení na Stránského porušení Etického kodexu zastupitele Prahy 1, neboť neodevzdal povinné „Oznámení o příjmech a činnostech“ a neuvedl tak zdroje ani výši svých příjmů.[15] V letech 2011–2015 byl členem dozorčí rady Nadace Pražské děti, řízené politiky Městské části Prahy 1, která si dala za cíl podporovat různé kulturní akce pro děti;[16] kromě toho se věnuje i podnikatelské činnosti.[pozn. 2]

V komunálních volbách v roce 2014 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva městské části Praha 1 na kandidátce Demokratů Jana Kasla, která se do zastupitelstva nedostala.[18] V roce 2018 opět kandidoval do Zastupitelstva Městské části Praha 1, tentokrát na kandidátce TOP 09, avšak nebyl zvolen.[19]

Působí jako poradce premiérů, ministrů a četných místních a mezinárodních organizací. Dále jako hostující profesor pro obor neurologie a klinické diagnostiky, St. George´s University School of Medicine, Grenada, West Indies.[20] Také jako člen Konzultativní rady Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, Senát ČR. Působil také jako podporovatel a poradce týmu v prezidentské kampani Petra Pavla;[21] senior advisor manželky prezidenta Evy Pavlové.

Časopis Přítomnost[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do Československa navázal na rodinné tradice a v lednu 1995 začal vydávat měsíčník Nová Přítomnost, odkazující na politický týdeník Přítomnost, který v roce 1924 začal vydávat jeho dědeček Jaroslav Stránský.[22] Od roku 1996 začala vycházet též v anglickém překladu pod názvem The New Presence.[23]

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

  • Deník doktora z Mrnic (2019 Milan Hodek - Paper Jam) s předmluvou od Petra Pitharta. Kniha vyhrála cenu Obce Spisovatelů za nejlepší černou komedii roku 2019.[24]
  • Češi nechtějí demokracii (Milenium Publishing, Chomutov 2000).[25]
  • Napsal epilog knihy Vzkazy domů, Dny české státnosti, vydavatelství Labyrint, Praha 2012.[26]
  • Autor pohádky Zlatý sen v knize Věnované pohádky, Nadace pro výzkum rakoviny/Fronte, 2016[27]  

Vinařství Želivka[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 založil v Hněvkovicích u Ledče nad Sázavou vinařství Želivka. Víno je zde údajně pěstováno čistě „bio“ způsobem, tedy bez jakýchkoliv chemických prostředků. Fermentování je spontánní. Současná úroda vinice je kolem 700 litrů ročně.[28]

Kulturní a další aktivity a členství[editovat | editovat zdroj]

  • Člen PEN Klubu, ČR[29]
  • Člen Mezinárodního nominačního komitétu, Nadační fond Trebbia, Praha.[30]
  • Iniciátor a hlavní organizátor výstavby a umístění pomníku Dr. Milady Horákové v pražské Sněmovní ulici (odhalení 16.11.2015).[31]
  • Zakladatel a ředitel Firmy Stránský, Nadační fondu M. J. Stránského (publikace, žurnalistická výuka a podpora), Občanského sdružení Martina Jana Stránského (občanská společnost), Nadační fondu Stránský (občanská práva, Kancelář Ombudsmana pro zdraví, www.nfstransky.cz).  
  • V roce 2014 založil vlastní vinici „Želivka“ v Hněvkovicích u Ledče nad Sázavou s produkcí vína, grapy a vinných listů. V roce 2020 vyhrálo vinařství zlatou medaili (za Solaris 2017), mezinárodní pohár vín, Hradec Králové.  
  • V 2022 pod záštitou MČ Praha 1 zorganizoval Ekumenické setkání k paměti obětí holokaustu.
  • V 2022 pod záštitou MČ Praha 1 zorganizoval konferenci na téma „Doba nedůvěry“[32]  
  • Vystoupil s TEDx přednáškou, jak z pohledu neurologie technologie ničí lidskou mysl.[33]

Čestná členství a další[editovat | editovat zdroj]

  • Držitel Ceny Masarykovy akademie umění za přínos v oblasti kultury.
  • Zakládající člen Lions Clubu, Rokycany.[34]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Tato vysoká škola spadá do kategorie tzv. Second Chance Med Schools pro studenty s horším prospěchem, hledající druhou šanci získat lékařské vzdělání.[4]
  2. ↑ V únoru 2018 upozornil Deník, že nadace pořádá akce pro děti jen několikrát do roka. Kromě toho provozuje na Staroměstském náměstí celkem 11 prodejních stánků, z nichž pouze ve čtyřech prodává výrobky z chráněných dílen a v ostatních stáncích provozuje prodej občerstvení.[17]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Partnerské vztahy aneb Návod na přežití [online]. Vzdělávání. Česká televize, 2009 [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Martin Stransky, MD [online]. Neurology. Yale School of Medicine [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e uh. MUDr. Martin Jan Stránský, MD, FACP | strukturovaný životopis. Lidé. Naši Politici [online]. Naši politici z.s., 2011-08-08, rev. 2011-11-10 [cit. 2020-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-29. ISSN 1804-123X. 
  4. ↑ a b HARTOCOLLIS, Anemona. Second-Chance Med School. Fotografie Joshua Yetman; Education Life. The New York Times [online]. The New York Times Company, 31. červenec 2014 [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Martin Stransky, MD. medicine.yale.edu [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ PRAGUE SELECTIVE [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ MLEJNEK JR., Josef. Diář doktora z Mrnic. Rozhovor. Babylon. Studentský spolek Babylon, 4. květen 2020, roč. XXIX, čís. 1, s. 5. 
  8. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 17.10. – 18.10.2008 [online]. Jmenné seznamy. Český statistický úřad [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ BARTOŠ, Adam B. KLAUS BLÁZNEM. Známí čeští lékaři chystali komplot proti prezidentu republiky. Politika. EUportál. Český portál, o.p.s., 18. únor 2010. Dostupné online [cit. 2020-06-27].  Archivováno 28. 6. 2020 na Wayback Machine.
  10. ↑ STRÁNSKÝ, Martin; HNÍZDIL, Jan. Ad: „Klaus bláznem“ aneb zázračné schopnosti redaktora Bartoše. Reakce. EUportál. Český portál, o.p.s., 16. březen 2010. Dostupné online [cit. 2020-06-27].  Archivováno 30. 6. 2020 na Wayback Machine.
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28.05. – 29.05.2010 [online]. Jmenné seznamy. Český statistický úřad [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ mav. Martin Jan Stránský, stínový ministr zdravotnictví. Dvacet minut Radiožurnálu. ČRo Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 8. červen 2010 [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Martin Jan Stránský, kandidát na ministra zdravotnictví za Věci veřejné. Hyde Park. ČT24 [online]. Česká televize, 2010 [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15.10. - 16.10.2010 [online]. Jmenné seznamy. Český statistický úřad [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ Oznámení o příjmech a činnostech podle Etického kodexu zastupitele Prahy 1 [PDF]. Oživení, o. s. [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Martin Stránský MUDr. Podnikání | Obchodní rejstřík. Kurzy.cz [online]. Kurzy.cz, s.r.o. [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. ISSN 1801-8688. 
  17. ↑ Nadace má podporovat pražské děti, přitom hlavně pronajímá prodejní stánky. Fotografie Martin Divíšek; Zprávy | Praha. Deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 28. únor 2018 [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. Jmenné seznamy. Český statistický úřad [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018 [online]. Jmenné seznamy. Český statistický úřad [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ www.sgu.edu
  21. ↑ https://www.spolusilnejsi.cz/
  22. ↑ O nás | Přítomnost.cz | česká politicko-kulturní internetová revue založená v roce 1924 [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. 
  23. ↑ The New Presence | Přítomnost.cz | česká politicko-kulturní internetová revue založená v roce 1924 [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ STRÁNSKÝ, Martin Jan. Deník doktora z Mrnic. První vydání. vyd. V Hradci Králové: Paper Jam 177 s. ISBN 978-80-87688-91-5. 
  25. ↑ STRÁNSKÝ, Martin Jan. Češi nechtějí demokracii. Vyd. 1. vyd. Chomutov: Milenium Publ 505 s. ISBN 978-80-86201-19-1. 
  26. ↑ Vzkazy domů: příběhy Čechů, kteří odešli do zahraničí; (emigrace a exil 1848 - 1989) = Home messages. Příprava vydání Lucie Wittlichová. 1. vyd. vyd. Praha: Dny České Státnosti [u.a.] 359 s. ISBN 978-80-87260-46-3, ISBN 978-80-904980-1-3. 
  27. ↑ KOUTECKÝ, Josef. Věnované pohádky. 2016. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2016. 128 s. ISBN 978-80-270-0694-6. 
  28. ↑ Vinařství Želivka – Jediná vinice na Vysočině. www.vinarstvizelivka.cz [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ ČLENOVÉ PEN KLUBU. penklubcz [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Trebbia Foundation. trebbia.eu [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-22. 
  31. ↑ https://nfstransky.cz/
  32. ↑ https://www.pritomnost.cz/2022/11/21/doba-neduvery-zkraceny-zaznam-z-konference/
  33. ↑ https://www.youtube.com/watch?v=XxJvyWz-LPo
  34. ↑ https://www.lci-d122.org/rokycany/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martin_Jan_Stránský&oldid=23813175“