Martha Cowles Chase
| Martha Cowles Chase | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. listopadu 1927 Cleveland Heights |
| Úmrtí | 8. srpna 2003 (ve věku 75 let) Lorain |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Občanství | Spojené státy americké |
| Alma mater | Woosterská kolej Univerzita Jižní Kalifornie |
| Povolání | genetička, molekulární bioložka, biochemička, chemička a mikrobioložka |
| Zaměstnavatel | Cold Spring Harbor Laboratory |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martha Cowles Chase (30. listopadu 1927 Cleveland Heights, Ohio, USA – 8. srpna 2003 Lorain, Ohio), známá také jako Martha Cowles Epstein, byla americká genetička, která v roce 1952 společně s Alfredem Hersheym pomohla potvrdit, že genetickým materiálem života je DNA a nikoli bílkoviny.
Narodila se v roce 1927 v Clevelandu v Ohiu. V roce 1950 získala bakalářský titul na College of Woodster a v roce 1964 titul PhD na Univerzitě jižní Kalifornie. V roce 1952 pracovala jako asistentka v laboratoři amerického odborníka na bakteriofágy Alfreda Hersheyho v Cold Spring Harbour Laboratory. Zde společně provedli tzv. Hershey-Chase experiment spočívající v ověření, která z radioaktivně značených komponent (DNA nebo proteinová kapsida) fágu T2 zůstane v peletě infikovaných bakterií.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Martha Chase se narodila v roce 1927 v Clevelandu ve státě Ohio. Její otec byl lektorem přírodních věd na Western Reserve University a ona vyrůstala s rodinou v Cleveland Heights ve státě Ohio. Po absolvování Cleveland Heights High School získala v roce 1950 bakalářský titul na College of Wooster, poté pracovala jako výzkumná asistentka, než se v roce 1959 vrátila ke studiu a v roce 1964 získala doktorát z mikrobiologie na University of Southern California.[1][2]
V roce 1950 začala pracovat jako vědecká asistentka v laboratoři Cold Spring Harbor Laboratory u bakteriologa a genetika Alfreda Hersheyho. V roce 1952 uskutečnili společně experiment, který pomohl potvrdit, že genetická informace je uložena a přenášena prostřednictvím DNA. Do té doby se řada vědců domnívala, že nositelem genetické informace jsou bílkoviny. Experiment spočíval v radioaktivním značení buď bílkovin, nebo nukleových kyselin bakteriofága T2 (viru, který infikuje bakterie) a sledování, která složka se při infekci dostala do Escherichia coli. Zjistili, že byly přeneseny nukleové kyseliny, ale nikoliv bílkoviny, a tím pomohli vyřešit kontroverzi ohledně složení dědičné informace.[3] Hershey za tento objev v roce 1969 získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, ale Chase ocenění nedostala[4] a Hershey se o její spolupráci během své nobelovské přednášky vůbec nezmínil.[5]
V roce 1953 opustila Cold Spring Harbor Laboratory a pracovala s Augustem Doermannem v Oak Ridge National Laboratory v Tennessee a později na University of Rochester. V průběhu 50. let se každoročně vracela do Cold Spring Harbor, aby se účastnila setkání skupiny biologů Phage Group.[1] Její práce na univerzitě se soustředila především na tehdy teprve vznikající obor molekulární genetiky, zaměřovala se na prohloubení poznatků o struktuře a funkci genetického materiálu fágů a bakterií a také na to, jak by tyto poznatky mohly přispět k pochopení eukaryotických organismů.[6] V roce 1959 zahájila doktorské studium na University of Southern California v laboratoři Giuseppe Bertaniho. Bertani se přestěhoval do Švédska a Chase svou disertační práci dokončila v roce 1964 u Margaret Lieb.[7]
Během pobytu v Kalifornii se na konci 50. let seznámila s kolegou vědcem Richardem Epsteinem, provdala se za něj a změnila si jméno na Martha C. Epstein. Manželství bylo krátké a bezdětní manželé se brzy rozvedli.[4] V pozdějších letech se stáhla z aktivní vědecké práce, přispěla k tomu zřejmě i skutečnost, že nedostala místo na žádné vysoké škole ani vlastní laboratoř.[6] Vrátila se do Ohia, kde žila se svou rodinou, a poslední desetiletí svého života trpěla formou demence, která ji připravila o krátkodobou paměť. Zemřela na zápal plic 8. srpna 2003 ve věku 75 let.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martha Chase na anglické Wikipedii.
- 1 2 LAVIETES, Stuart. Martha Chase, 75, a Researcher Who Aided in DNA Experiment. The New York Times. 2003-08-13. Dostupné online [cit. 2026-05-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Reactivation Of Phage-P2 Damaged By Ultraviolet Light :: University of Southern California Dissertations and Theses. digitallibrary.usc.edu [online]. [cit. 2026-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-12.
- ↑ "Independent Functions of Viral Protein and Nucleic Acid in Growth of Bacteriophage." September 20, 1952. - Published Papers and Official Documents - Linus Pauling and the Race for DNA: A Documentary History. scarc.library.oregonstate.edu [online]. [cit. 2026-05-22]. Dostupné online.
- 1 2 Martha Chase dies. The Scientist Magazine®. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-01. (anglicky)
- ↑ Martha Chase [online]. [cit. 2026-05-22]. Dostupné online.
- 1 2 RESEARCH, The Journal of Undergraduate. Martha Chase at the University of Rochester: The Woman in STEM Who Was Forgotten [online]. [cit. 2026-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 Illuminating life: selected papers from Cold Spring Harbor Laboratory, 1903-1969. Příprava vydání J. A. Witkowski, Cold Spring Harbor Laboratory. Cold Spring Harbor, N.Y: Cold Spring Harbor Laboratory Press, 2000. 383 s. Dostupné online. ISBN 978-0-87969-566-8.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martha Cowles Chase na Wikimedia Commons - Linus Pauling and the race for DNA: Martha Chase
- Dawson, Milly. Martha Chase Dies. Archivováno 14. 3. 2012 na Wayback Machine.