Markéta Burgundská (1382)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Markéta Burgundská
Narození 1310
Úmrtí 9. května 1382 (ve věku 72 let)
Místo odpočinku Bazilika Saint-Denis
Povolání politik
Manžel/ka Ludvík I. Flanderský
Děti Ludvík II. Flanderský
Rodiče Filip V. Francouzský a Johana II. Burgundská
Příbuzní sestry Johana III. Burgundská, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2906028 a Izabela Francouzská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markéta Burgundská (francouzsky Marguerite de France, Marguerite de Bourgogne, nizozemsky Margaretha van Frankrijk , 1310?9. května 1382) byla hraběnkou z Flander, Rethelu, Nevers, Artois a Burgundska z dynastie Kapetovců.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla druhou dcerou francouzského krále Filipa a Johany, dcery Oty Burgundského. V létě roku 1320 byla jejím sňatkem s Ludvíkem, vnukem flanderského hraběte zpečetěna mírová smlouva s Flandrami a přerušeno tradiční flanderské spojenectví s anglickou korunou. Ludvík po matce zdědil rethelské hrabství a roku 1322 se stal nástupcem svého děda. Příbuzenský vztah s francouzskými králi mu nejednou pomohl při snaze o potření opakovaných vzpour bohatých flanderských měst.

...jistý muž z města Gentu, který se jmenoval Jakub van Artevelde, využiv těchto rozporů, dosáhl ve Flandrech takové moci a takového vlivu, že všechno se dělo po jeho... to kvůli němu nezbylo hraběti flanderskému, než aby i s chotí a synem Louisem opustil svou zemi a uchýlil se do Francie...
— Jean Froissart[1]

Na francouzské straně stál v létě 1346 v bitvě u Kresčaku, kde našel svou smrt. Ovdovělá Markéta se již znovu neprovdala. Roku 1361 zdědila po smrti Filipa Burgundského hraběcí titul. Zemřela v květnu 1382 během opakujících se flanderských nepokojů a byla pohřbena v tradičním kapetovském pohřebišti v Saint-Denis. Syn Ludvík ji přežil o pouhé dva roky.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FROISSART, Jean. Kronika stoleté války. Praha : Mladá fronta, 1977. 229 s. S. 13.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]