Marie, kněžna lichtenštejnská
| Marie Aglaé, kněžna lichtenštejnská | |
|---|---|
| Kněžna lichtenštejnská, hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova | |
 Marie kněžna lichtenštejnská | |
| Doba vlády | od 19. listopad 2005 |
| Úplné jméno | Její Jasnost kněžna Marie Aglaé Lichtenštejnská |
| Narození | 14. dubna 1940 Praha |
| Úmrtí | 21. srpna 2021 (ve věku 81 let) Grabs |
| Předchůdce | Georgina von Wilczek |
| Manžel | vládnoucí kníže Jan Adam II. |
| Potomci | Alois z Lichtenštejna Maxmilián Lichtenštejnský |
| Dynastie | Kinští |
| Otec | Ferdinand Karel Kinský |
| Matka | Henrieta Ledeboursko-Wichelnská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Aglaé, kněžna lichtenštejnská rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (14. dubna 1940 Praha – 21. srpna 2021[1] Grabs[2]) byla lichtenštejnská kněžna, manželka lichtenštejnského knížete Jana Adama II.
Původ a rodina[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako čtvrté dítě hraběte Ferdinanda Kinského (1907–1969) a Henrietty hraběnky z Ledebour-Wichelnu (1910–2002). Její otec pocházel z knížecí větve českého rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Byla vnučkou českého šlechtice a meziválečného československého senátora za německé křesťanské sociály Eugena Ledebur-Wichelna.[3] Byla též pravnučkou Jindřicha hraběte Larisch-Mönnicha, majitele uhelných dolů na Karvinsku. Dětství prožila s rodiči do roku 1945 na zámku v Horažďovicích, poté se odstěhovali do Bavorska.
Rodiče[editovat | editovat zdroj]
Její otec převzal řízení velkostatku v Horažďovicích v roce 1928 a o pět let později se sem s manželkou přestěhoval. Byl předsedou Junáka v Horažďovicích, čestným předsedou Sportovního klubu Horažďovice a členem dalších organizací. Její matka se naučila velmi dobře česky. V době druhé světové války se nespolčili s nacisty, naopak intervenovali u okupačních úřadů ve prospěch českých spoluobčanů. Přesto byli po válce vyslýchání a jako čeští Němci podle tehdejších zákonů vysídleni do Bavorska.
V letech 1946–1950 navštěvovala základní školu sester benediktinek ve Wald Cloister v Bádensku-Württembersku, kde vystudovala i reálné gymnázium. V roce 1957 odjela na studium angličtiny do Spojeného království. Zde také vystudovala Akademii užitého umění, které zůstalo její velkou vášní. Během pobytu v Paříži si osvojila francouzštinu. V roce 1965 začala pracovat jako grafička v německé tiskárně.
Sňatek[editovat | editovat zdroj]
V neděli 30. července 1967 se ve vaduzské katedrále svatého Florina provdala za tehdy korunního prince Jana Adama. Již v létě následujícího roku 11. července 1968 se knížecímu páru narodil první syn, dědičný princ Alois z Lichtenštejna. Další syn princ Maxmilián se narodil 16. května 1969, následoval princ Konstantin dne 15. března 1972 a 10. dubna 1973 se narodila princezna Tatjana. Potomci dnes již mají děti a tak má současná knížecí rodina 15 vnoučat.
Státnická role[editovat | editovat zdroj]
Jako manželka hlavy státu se účastnila politických akcí v knížectví, i v zahraničí. V Lichtenštejnsku se angažovala v oblasti kultury, školství a sociální péče. Mezi lety 1985 a 2015 byla prezidentkou Lichtenštejnského červeného kříže[1] a Society for Therapeutic-Pedagogical Aid. Jako znalkyně umění byla cennou rádkyní knížete Jana Adama při nákupech uměleckých děl do proslulých knížecích sbírek, které její manžel rozmnožil o více než třetinu. Její rodina uvítala rekonstrukci obou lichtenštejnských paláců ve Vídni, které byly poškozeny za druhé světové války.
Vztahy k rodné zemi[editovat | editovat zdroj]
S členy z rodu Kinských, kteří žijí v Česku, udržovala stále kontakty. Samostatné Česko poprvé navštívila se svým manželem v březnu 2012, při příležitosti otevření výstavy o životě a díle knížete Jana Adama I., která byla uspořádána na zámku v Mikulově. Město Horažďovice udržuje kontakty s rodem Kinských, často je navštěvoval zejména kněžnin starší bratr Ferdinand Kinský (1934–2020), který je čestným občanem města. Jeho druhorozený syn Johannes (1964–2008) byl známým bankéřem a členem představenstva Erste Bank a České spořitelny.
Potomstvo[editovat | editovat zdroj]
Knížecí pár má čtyři děti:
- Dědičný princ Alois (* 1968) je ženatý s vévodkyní Sophií, princeznou bavorskou.
- děti: Josef Václav Maxmilián Maria (* 24. května 1995), Marie-Caroline Elisabeth Immaculata (* 17. října 1996), Jiří Antonín Konstantin Maria (* 20. dubna 1999), Mikuláš Šebestián Alexandr Maria (* 6. prosince 2000).
- Princ Maxmilián (* 1969) je ženatý s Angelou Brownovou (* 1958)
- syn Alfons Konstantin Maria (* 18. května 2001).
- Princ Konstantin (* 1972) je ženatý s hraběnkou Marií z Kalnoky (* 1974).
- děti: Mořic Emanuel Maria (* 27. května 2003), Georgina Maxmiliana Taťána Marie (* 23. července 2005).
- Princezna Taťána (* 1973) je vdaná za Filipa z Lattorffu (* 1968).
Tituly[editovat | editovat zdroj]
Podle lichtenštejnského práva jí náležely tituly vévodkyně Opavská a Krnovská a hraběnka z Rietbergu.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Marie, Princess of Liechtenstein has died at the age of 81. royalcentral.co.uk [online]. 2021-08-21 [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ V 81 letech zemřela lichtenštejnská kněžna Marie, rodačka z Prahy. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Princess Marie [online]. theroyaluniverse.com [cit. 2011-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Hausgesetz des Fürstlichen Hauses Liechtenstein (26. Oktober 1993)], Liechtensteinisches Landesgesetzblatt, Jahrgang 1993, Nr. 100 [1] Archivováno 19. 9. 2015 na Wayback Machine. [2] Archivováno 19. 9. 2015 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Aglaé Kinská z Vchynic a Tetova na Wikimedia Commons - Záznam na stránkách lichtenštejnského knížecího domu
| Předchůdce: Georgina von Wilczek |
|
Lichtenštejnské kněžny 1989–2021 |
|
Nástupce: Sophie z Lichtenštejna (manželka korunního prince) |
