Marie Hesenská (1874–1878)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Hesensko-Darmstadtská
Marie v Southamptonu v létě 1878
Marie v Southamptonu v létě 1878
Narození24. května 1874
Darmstadt
Úmrtí16. listopadu 1878 (ve věku 4 let)
Darmstadt
Příčina úmrtízáškrt
Povolánípolitička
Nábož. vyznáníluteránství
RodičeLudvík IV. Hesensko-Darmstadtský[1] a Alice Sasko-Koburská[1]
RodHesenští
PříbuzníViktorie Hesensko-Darmstadtská, Alžběta Ruská, Alexandra Fjodorovna Ruská, Irena Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Hesensko-Darmstadtský a Arnošt Ludvík Hesenský (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Marie Hesenská (Marie Viktoria Feodore Leopoldine, 24. května 187416. listopadu 1878) byla nejmladším dítětem a pátou dcerou Ludvíka IV. a britské princezny Alice. Její matka byla druhou dcerou královny Viktorie. Marie zemřela na záškrt a byla pohřbena se svou matkou, která zemřela o několik týdnů později na stejnou nemoc.

Život[editovat | editovat zdroj]

Marie se svými staršími sourozenci Irene, Alix a Ernstem asi v roce 1876

Marie, které se doma říkalo May, měla šest starších sourozenců, Viktorii, Elisabeth, Irene, Ernsta Ludwiga, Alix a Friedricha, který ale zemřel před Mariiným narozením

Když byla malá, její matka v dopise poznamenala, že byla podobná svému mrtvému bratrovi Friedrichovi ve stejném věku „s tak bystrýma očima a ďolíčky ve tvářích“. O několik týdnů později Alice napsala, že „May“ měla bílou pleť, světle hnědé vlasy a tmavě modré oči. Jak rostla, často se usmívala a Alici připomínala její starší sestru Viktorii se „světlými vlasy, výrazným obočím a jasnýma očima“. Ona a její o dva roky starší sestra Alix, „tvořily pěkný kontrast.“ Podle Alice bylo její nejmladší dítě je „okouzlující“, a jako batole nazvalo svou matku „mým miláčkem“. [2]  Alix byla jejím stálým společníkem. Obě dívky byly oblečené stejně a sdílely dětský pokoj. [3] V létě 1877 byly dvě nejmladší dcery pro matku zdrojem největšího potěšení. [4] 

Nemoc a smrt[editovat | editovat zdroj]

V roce 1878 zasáhla velkovévodskou rodinu tragédie. Jak Mariina sestra Viktoria později popsala, rodina se shromáždila večer 5. listopadu u večeře, kdy tehdy patnáctiletá dívka začala cítit bolavý ztuhlý krk. Viktoria to popsala své matce, která si myslela, že by to mohly být příušnice a řekla, že by bylo „komické“, kdyby to všichni chytili. Viktoria se cítila dost dobře na to, aby mohla číst Alenku v říši divů svým mladším sourozencům, zatímco její matka seděla poblíž a povídala si s přítelkyní Katie Macbeanovou. Marie vyskočila a prosila matku, aby jí dala další dort. Její sourozenci požádali slečnu Macbeanovou, aby hrála na klavír, aby mohli tančit. Tančili půl hodiny a šli spát v dobré náladě.

Následujícího rána byl u Viktorie diagnostikován záškrt; ve tři hodiny ráno 12. listopadu byla i šestileté Alix diagnostikována tato nemoc. Princezna Alice nařídila přinést do jejího pokoje parní inhalátor, aby se zabránilo udušení těžce nemocné Alix. O několik hodin později princezna Marie vběhla do pokoje své matky, vlezla k ní do postele a políbila ji. Odpoledne také Marie začala projevovat příznaky nemoci. Dalšího dne onemocněla její sestra Irene a 14. listopadu onemocněl záškrtem i její bratr Ernst a otec Ludvík. Alice společně s lékaři ošetřovala nemocné. Ráno 16. listopadu se malá Marie udusila membránou zakrývající její hrdlo. Její matka, probuzená lékaři, spěchala do pokoje, ale našla svou dceru už mrtvou. Alice seděla u jejího těla, líbala Mariin obličej a ruce a snažila se získat sílu, aby to sdělila svému nemocnému manželovi. Sledovala, jak byla Mariina rakev odvážena do rodinného mauzolea.

Alice několik týdnů tajila Mariinu smrt před ostatními nemocnými dětmi, které se na ni ptaly a pokoušely se posílat jejich sestřičce hračky. Elisabeth, která byla poslána k babičce z otcovy strany, byla jediným dítětem, které uniklo infekci. Začátkem prosince bylo nemocným dětem řečeno, že Marie zemřela. Desetiletý Ernst nejprve zprávě odmítl uvěřit a poté se rozplakal. Jeho matka ho objala a políbila, navzdory riziku infekce. I Alice se nakazila. Zemřela 14. prosince ráno a zamumlala „Od pátku do soboty - čtyři týdny - May - drahý tatínku.“ [5] Alice byla pohřbena vedle své dcery. Na jejich hrobku byla umístěna socha Josepha Boehma zobrazující Alici držící malou Marii. [6]

Obecně se věří, že Mariina neteř, Marie Nikolajevna, třetí dcera Alix a jejího manžela Mikuláše II., byla pojmenována po ní a Marii Feodorovně.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Ludvík I. Hesenský
 
 
Ludvík II. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Karel Hesenský
 
 
 
 
 
 
Karl Ludwig von Baden
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amalie von Hessen-Darmstadt
 
 
Ludvík IV. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II. Pruský
 
 
Vilém Pruský
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Alžběta Pruská
 
 
 
 
 
 
Bedřich V. Hesensko-Homburský
 
 
Marie Anna Hesensko-Homburská
 
 
 
 
 
 
Karolína Hesensko-Darmstadtská
 
Marie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
František Sachsen-Coburg-Saalfeld
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Alice Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Jiří III. Britský
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
Viktorie Britská
 
 
 
 
 
 
František Sachsen-Coburg-Saalfeld
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Marie of Hesse and by Rhine (1874–1878) na anglické Wikipedii.

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Alice, Grand Duchess of Hesse, G.P. Putnam's Sons, 1885.
  3. Mager (1998), p. 56
  4. Alice, Grand Duchess of Hesse, G.P. Putnam's Sons, 1885
  5. Mager (1998), pp. 52-56
  6. Mager (1998), p. 58

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]