Marie Nikolajevna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Maria Nikolajevna)
Marie Nikolajevna
Velkokněžna ruská
Portrét
Velkokněžna Marie Nikolajevna v roce 1915.
Úplné jménoJejí Imperátorská Výsost velkokněžna Marie Nikolajevna.
Narození26. června 1899 (14. června)
Petrodvorec, Petrohradská gubernie, Ruské impérium
Úmrtí17. července 1918
Jekatěrinburg, Permská gubernie, RSFSR
PohřbenaChrám svatého Petra a Pavla, Petrohrad, Rusko
DynastieHolstein‑Gottorp‑Romanov
Oteccar Mikuláš II.
MatkaAlexandra Fjodorovna
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Marie Nikolajevna (rusky Великая княжна Мария Николаевна, 14. červnajul./ 26. června 1899greg. Petrodvorec, Ruské impérium17. července 1918 Jekatěrinburg, Sovětské Rusko) byla třetí dcera cara Mikuláše II. a jeho choti Alexandry Fjodorovny.

Podle oficiální verze byla po roce 1917 společně s rodinou zatčena. V noci ze 16. na 17. července 1918 byla zastřelena se svými rodiči a sourozenci v polosklepní místnosti domu inženýra Ipaťjeva v Jekatěrinburgu. Po její smrti se objevilo několik Lžimarií,[pozn. 1] všechny však byly dříve či později odhaleny jako samozvanky; v roce 2008 potvrdil genealogický test DNA, provedený americkými experty, že ostatky, nalezené v srpnu roku 2007 poblíž Jekatěrinburgu a předběžně identifikované jako ostatky careviče Alexeje a jeho sestry Marie, náleží skutečně těmto carským dětem.

V roce 2000 byla Marie s rodiči a sourozenci, spolu s dalšími 1 083 mučedníky, pravoslavnou církví kanonizována jako „strastotěrpěc” (trpitel, mučedník)[1] (již v roce 1961 však byla kanonizována Ruskou pravoslavnou církví za hranicí).

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Cizojazyčné Wikipedie zmiňují několik jmen žen, které se za Marii Nikolajevnu vydávaly, např. ru (Яковелли, Авери, Шапска, Чеслава, Каброк, Алисон), en (Granny Alina), pl (shodně s ru Ceclava Czapska)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Car Mikuláš II. prohlášen za svatého. Hospodářské noviny [online]. 2000-08-21 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SOKOLOV, Nikolaj Aleksejevič. Zavraždění carské rodiny. Překlad Jan Konstantin Kessler. Praha: Josef Šrámek, 1926. 298 s. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]