Maria Göppertová-Mayerová
| Maria Göppertová-Mayerová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. června 1906 Katovice |
| Úmrtí | 20. února 1972 (ve věku 65 let) San Diego |
| Alma mater | Univerzita v Göttingenu (do 1930) |
| Pracoviště | Univerzita Johnse Hopkinse (1930–1939) Sarah Lawrence College (1941–1942) Národní laboratoř Los Alamos (od 1945) Argonne National Laboratory (1946–1959) Kalifornská univerzita v San Diegu (1960–1972) Kolumbijská univerzita |
| Obory | fyzika, jaderná fyzika, radioaktivita, kvantová mechanika, teoretická fyzika, fyzikální chemie, fotochemie a statistická mechanika |
| Ocenění | Nobelova cena za fyziku (1963) Národní ženská síň slávy (1996) člen American Physical Society společník Americké akademie umění a věd |
| Manžel(ka) | Joseph Edward Mayer (od 1930) |
| Děti | Maria Mayer |
| Rodiče | Friedrich Göppert |
| Podpis |  |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maria Göppertová-Mayerová (28. června 1906 Katovice, Polsko, tehdy Německo – 20. února 1972 San Diego, Kalifornie, USA)[1] byla americká fyzička německého původu.
V roce 1963 obdržela jako druhá žena po Marii Curie-Skłodowské Nobelovu cenu za fyziku za svůj výzkum atomového jádra. Při studiu atomového jádra objevila magická čísla a podala jejich vysvětlení pomocí slupkového modelu jádra.
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v Katovicích, nyní patřících Polsku, jako jediné dítě svých rodičů. Když jí byly 4 roky, rodina se přestěhovala do Göttingenu, kde její otec získal profesorské místo na tamní prestižní univerzitu v Göttingenu. Otec byl Marii podle vlastních slov vždy blízký, zejména proto, že byl vědec.
V Göttingenu vychodila střední školu a nastoupila na soukromou vysokou školu vedenou sufražetkami, která měla za cíl připravit dívky ke studiu na skutečných univerzitách, zde úspěšně složila maturitu a následně udělal přijímací zkoušky na univerzitu v Göttingenu.
Vysokoškolské vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Na univerzitu nastoupila v roce 1924, nejprve studovala matematiku, kterou ve 20. letech 20. století z důvodu nedostatku učitelů tohoto předmětu studovala řada dívek. Jednou z jejích profesorek byla i Emmy Noetherová. Později se ale začala zajímat o fyziku, z níž v roce 1930 získala doktorský titul, ve své disertační práci navrhla zásadní myšlenku možné absorpce dvou fotonů jádrem atomu. [2] Ve 30. letech se zdálo nemožné tuto myšlenku ověřit, avšak pozdější vývoj laserů dovolil tuto hypotézu prokázat, když byla roku 1961 pozorována dvoufotonová excitace v krystalu europia. [3] Za tento zásadní příspěvek po ní byla pojmenována jednotka průřezu dvoufotonové absorpce. [4]
Spojené státy[editovat | editovat zdroj]
Na počátku roku 1930 se vdala za chemika Josepha Mayera, jednoho z asistentů fyzika Jamese Francka.[5] Krátce nato se přestěhovali do USA, kde Joseph získal místo profesora chemie na Univerzitě Johnse Hopkinse. Maria profesorské místo nezískala, byla ale přijata jako asistentka, měla tedy přístup k vědeckému vybavení a rovněž vyučovala několik kurzů. V roce 1935 vydala další zásadní článek o dvojitém beta rozpadu. Brzy byla přijata jako profesorka na Chicagskou univerzitu. Mezitím se několikrát vrátila do Německa, kde spolupracovala s Maxem Bornem na kvantové mechanice. V roce 1933 se však k moci dostala NSDAP a mnoho akademiků včetně Borna a Francka ztratilo práci. Maria se tak definitivně vrátila do USA.
Roku 1937 přišel její muž Joseph o místo na univerzitě Johnse Hopkinse z neznámých důvodů, spekulovalo se o nepřátelském vztahu děkana k ženám na katedře přírodních věd a také o nepřátelském vztahu k německým vědcům. Oba byli přijati na Kolumbijskou univerzitu, Joseph jako profesor, Maria opět jako asistentka. Enrico Fermi ji požádal o prozkoumání valenčních orbitalů dosud neobjevených transuranových prvků. Ukázalo se, že tvoří novou sérii podobnou vzácným zeminám.
Projekt Manhattan[editovat | editovat zdroj]
V roce 1941 získala Maria částečný úvazek na Sarah Lawrence College. O rok později začal Projekt Manhattan jehož se Maria rovněž účastnila, když spolupracovala s Haroldem Ureyem. Jejich cílem bylo najít způsob jak oddělit potřebný uran-235 od přírodního uranu, tvořeného převážně izotopem 238. Zkoumali tedy chemické a termodynamické vlastnosti hexafluoridu uranu a možnost separace fotochemickou reakcí. Ve 40. letech 20. století byla tato možnost neproveditelná, později s laserovými technologiemi se začala používat.
Mariin známý Edward Teller jí zajistil místo na Kolumbijské univerzitě, kde zkoumala vlastnosti hmoty a záření při extrémně vysokých teplotách, přítomných například při termonukleární explozi. V únoru byl její muž poslán do Tichomoří, proto nakrátko opustila New York a odešla do Los Alamos, ale brzy se vrátila, když se i její manžel vrátil z války v červenci roku 1945.
V roce 1946 získali Maria a její manžel Joseph profesorská místa na Chicagské univerzitě a Maria získala rovněž částečný úvazek v Argonne National Laboratory jako vedoucí teoretické skupiny. Zkoumala například problém kritičnosti tekutým kovem chlazeného jaderného reaktoru.
Slupkový jaderný model[editovat | editovat zdroj]
V pozdních 40. letech vyvinula takzvaný slupkový model atomového jádra, publikovaný roku 1950. [6][7] Tento model vysvětluje, proč určitý počet nukleonů v jádře vede k zvlášť vysoké stabilitě tohoto jádra. Tato čísla nazval Eugene Paul Wigner jako magická, jsou to čísla 2, 8, 20, 28, 50, 82 a 126. Na tom samém problému pracovali ve stejné době rovněž němečtí vědci J. Hans D. Jensen, Otto Haxel a Hans Suess, kteří dospěli ke stejným výsledkům a publikovali je již v roce 1949. [8][9] Následně s nimi Maria navázala spolupráci, Jensen se stal spoluautorem její knihy. Za tento objev získali Maria Goeppert-Mayer, Hans Jensen a Eugene Paul Wigner v roce 1963 Nobelovu cenu za fyziku. [10]
Roku 1960 byla jmenována řádnou profesorkou na Kalifornské univerzitě v San Diegu, krátce po příjezdu utrpěla mrtvici, přesto ještě několik let pokračovala ve výuce a práci. V roce 1965 byla zvolena do Americké akademie věd a umění. [11]
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Zemřela 20. února 1972 na následky infarktu z předchozího roku, po němž byla v kómatu. [12] S manželem (zemřel 1983) měli dvě děti, dceru Marii a syna Petera.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Goeppert-Mayer na anglické Wikipedii.
- ↑ Maria Goeppert-Mayer - Autobiography [online]. Nobelprize.org [cit. 2010-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Goeppert-Mayer M. Über Elementarakte mit zwei Quantensprüngen. Annals of Physics. 1931, s. 273–295. DOI 10.1002/andp.19314010303. Bibcode 1931AnP...401..273G. (anglicky)
- ↑ KAISER, W.; GARRETT, C.G.B. Two-photon excitation in CaF2:Eu2+. Physical Review Letters. 1961, s. 229–232. DOI 10.1103/PhysRevLett.7.229. Bibcode 1961PhRvL...7..229K. (anglicky)
- ↑ Two-Photon Absorption Measurements: Establishing Reference Standards. [online]. Australská národní univerzita, June 8, 2007 [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Maria Goeppert-Mayer [online]. [cit. 2014-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-17. (anglicky)
- ↑ GOEPPERT-MAYER, Maria. Nuclear configurations in the spin-orbit coupling model. I. Empirical Evidence. Physical Review. April 1950, s. 16–21. DOI 10.1103/PhysRev.78.16. Bibcode 1950PhRv...78...16M. (anglicky)
- ↑ GOEPPERT-MAYER, Maria. Nuclear Configurations in the Spin-Orbit Coupling Model. II. Theoretical Considerations. Physical Review. April 1950, s. 22–23. DOI 10.1103/PhysRev.78.22. Bibcode 1950PhRv...78...22M. (anglicky)
- ↑ HAXEL, Otto; JENSEN, J. Hans D.; SUESS, Hans. On the "Magic Numbers" in Nuclear Structure. Physical Review. June 1949, s. 1766–1766. DOI 10.1103/PhysRev.75.1766.2. Bibcode 1949PhRv...75R1766H. (anglicky)
- ↑ GOEPPERT-MAYER, Maria. On Closed Shells in Nuclei. II. Physical Review. June 1949, s. 1969–1970. DOI 10.1103/PhysRev.75.1969. Bibcode 1949PhRv...75.1969M. (anglicky)
- ↑ Maria Goeppert Mayer – facts [online]. NobelPrize.org [cit. 2013-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Book of Members, 1780–2010: Chapter M [online]. American Academy of Arts and Sciences [cit. 2014-07-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Maria Goeppert-Mayer [online]. Soylent Communications [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maria Göppertová-Mayerová na Wikimedia Commons
- Američtí fyzici
- Němečtí fyzici
- Jaderní fyzici
- Fyzici 20. století
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
- Američtí nositelé Nobelovy ceny
- Němečtí nositelé Nobelovy ceny
- Nositelky Nobelovy ceny
- Účastníci projektu Manhattan
- Absolventi Univerzity v Göttingenu
- Američané německého původu
- Osobnosti na amerických poštovních známkách
- Narození v roce 1906
- Narození 28. června
- Narození v Katovicích
- Úmrtí v roce 1972
- Úmrtí 20. února
- Úmrtí v San Diegu
- Fyzičky