Maria Enzersdorf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Maria Enzersdorf
Farní a poutní kostel Sv. Magdaleny
v centru Maria Enzersdorf
Maria Enzersdorf – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 225 m n. m.
Stát Rakousko Rakousko
spolková země Dolní Rakousko
okres Mödling
Maria Enzersdorf
Maria Enzersdorf
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 5,36 km²
Počet obyvatel 8 777 (2016)
Hustota zalidnění 1 637,5 obyv./km²
Správa
Status městys
Oficiální web www.mariaenzersdorf.gv.at
Telefonní předvolba 02236
PSČ 2344
Označení vozidel MD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria Enzersdorf je městys na teplotní čáře v Dolním Rakousku, průmyslová čtvrť (Industrielviertel) v politickém okrese Mödling. Do roku 1999 se obec jmenovala Maria Enzersdorf am Gebirge.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Umístění Maria Enzersdorf

Obec sestává ze starého města Maria Enzersdorf a jižního města. Západní část zastavěného území je na úbočí Vídeňského lesa, jižní město ve východní části se rozprostírá v planině Vídeňské pánve.

Jižní město bylo plánováno jako obytná a obchodní oblast jako "Zahradní město". Usídlily se zde dolnorakouské i zahraniční společnosti. Skupina pověřených architektů prof. Vilhelm Hubarsch, Ing. Franz Kiener a Ing. Gustav Peichl vypracovala plány na zřízení nového správního centra a obchodních společností a přidružené obytné zóny. Práce na tomto území byly zahájeny dne 12. září 1960.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie obce je úzce spojena s pěstováním vinné révy. Podle archeologických nálezů zde sídlili již Keltové a později se zde usazovali také Římané.

První písemná zmínka o Andělské šibalské obci (Engelschalkesdorf) při klášteru Klosterneuburg je z roku 1130. V té době se také stavěl hrad Liechtenstein. V roce 1454 byl postaven františkánský klášter. V období tureckých válek byla obec vícekrát zničena. Také františkáni museli v době reformační klášter opustit, potom se zase vrátili a obec se opět rekatolizovala.

Dějiny 19. století jsou úzce a velmi silně svázány s Johannem I. z Liechtensteina (1760-1836), který zase koupil hrad Liechtenstein a okolí znovu zalesňoval.

Koncem 19. století vznikl druhý klášter, misijní dům svatého Gabriela Steylerské misie. Tomuto klášteru také děkujeme, že tamní okolí - navzdory obrovskému stavebnímu ruchu v celé obci - s částečně zanedbanou zelení, která se postupně začala obnovovat.

Od roku 1938 až do 1954 obec Maria Enzersdorf příslušela k Velké Vídni (24. okres).

V roce 1964 byl postaven klášter klarisek.

K největšímu rozšíření obce došlo, když se postavilo jižní město, jako zahradní město. Zásluhu na tom má někdejší generální ředitel NEWAG a zemský hejtman Viktor Müllner, za kterého se od 12. září 1960 za deset let dokončila výstavba a počet obyvatel obce se více než zdvojnásobil (1961 3825 obyvatel a 1971 8120 obyvatel). Současně se také v jižním městě zřídilo ústředí dnešní EVN. Také zřízením zemského sportovního centra v jižním městě napomohlo při budování města a současně se osídlovalo.

Nový obecní úřad[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. října 2004 se rozhodlo, že starý obecní úřad, který je příliš malý a po bezpečnostní stránce nevyhovující se prodá a postaví se nový na pozemku koupeném v roce 2000. Od 6. srpna 2007 má obecní úřad novou adresu: Hauptstraße 37. Nová budova je různými aktivitami kritizována jako drahá a zbytečně předimenzovaná. ÖVP namítá, že růst nákladů je způsoben mnoholetým prodlevou způsobenou právě různými aktivitami.

Nový obecní úřad byl otevřen 6. října 2007 za přítomnosti zemského hejtmana Erwina Prölla.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2006–2013 Edeltraud Obner
  • od roku 2013 Johann Zeiner (ÖVP)


Sádrové doly[editovat | editovat zdroj]

V západní a nejvýše položeném místě obce (na pomezí obce Gießhübel) je v podzemí důl na sádru, která se zde těžila již od roku 1880. Tento důlní závod je pod stálým bezpečnostním dozorem. V devadesátých letech došlo k ojedinělému poklesu půdy na povrchu, vytvořila se přirozeně dutina, ale předpokládalo se že došlo k poklesu v místech starých štol v blízkosti sousedního jeskynního jezera. Proto bylo provedeno v letech 2004 a 2005 přes 70 vrtů, při nichž se v hloubkách identifikoval stav kamerami. Štoly zasahují až do území sousedního Gießhübelu. Tam snad měl být dříve vstup do dolu. Protože v sedmdesátých letech bylo území určené pro výstavbu, docházelo tam k poruchám na obytných domech a odůvodňovalo se to podzemní hornickou činností. Protože v tomto místě byla v době mezi válkami také skládka, mohlo pokles způsobit i nedostatečné zhutnění zeminy. Náklady na průzkumné vrty musela financovat obec. Na počátku roku 2007 důlní společnost započala se zásypem propadliny, což dokončila v srpnu 2007. Náklady na toto opatření byly vyčísleny na 3 miliony Euro, na kterých se podílela země i obec.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání obyvatel měla obec v roce 1971 8120 obyvatel, roku 1981 9148, 1991 8594, 2001 8202 a v roce 2006 celkem 8482 obyvatel.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes obec vede Jižní dráha. Nádraží Brunn / Maria Enzersdorf je společné se sousední obcí Brunn am Gebirge, které leží na jeho katastru severně od Maria Enzersdorf. Proto je Maria Enzersdorf spojeno s Vídní v patnáctiminutových intervalech.

Městská část Jižní město leží přímo na "Badner Bahn", která ve špičce jede po 7 - 8 minutách a spojuje Wiener Neudorf a Vídeň - operu. Zastávka je východně od zastavěného území.

Do roku 1967 probíhala přes obec také tramvajová linka 390 (Vídeň-Rodaun - Mödling). Byla nahrazena autobusovou linkou.

Kromě toho vede přes obec značný počet autobusových linek, mezi jinými dobrá s přípojem ve směru na Mödling a Siebenhirten (U6). Také nádraží Liesing na Shopping City Süd a U-Bahn-stanice Hietzing (linka U4) jsou v přiměřeném čase dosažitelné.

Nadregionální spojení je mimo obec rychle dosažitelné po dálnici A2 a vídeňský vnější okruh A21. Přes obec vede zemská B12 (hlavní silnice) v severojižním směru, jakož i další zemská silnice v Schnablen, Franz-Josef-Straße, Johannesstraße, výletní okružní silnice) ve směru od východu na západ. V posledních letech došlo v celé oblasti ke vzrůstajícímu objemu přepravy, pro kterou jsou využity i vedlejší komunikace a ulice nižších tříd.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Jak bylo hlavním výdělkem vinařství, tak je dnes rozhodující průmysl a obchod. Je zde velký průmyslový závod světového významu na výrobu tiskařských strojů KBA. V jižním městě je ústředí distribuční společnosti pro Dolní Rakousko (dříve Newag-Niogas). Dále je známým ze závodů v Maria Enzersdorfu prodejna aut Stipschitz (VW-Audi).

Obě hlavní obchodní centra, jak na hlavní ulici tak i EKZ v jižním městě, mají po léta zápasů problémy: především silná konkurence jen pár kilometrů vzdálené Shopping City Süd a poměrně vyšší pronájmy v EKZ v jižním městě. Ve staré obci je málo obchodů a parkovišť, neatraktivní nabídka a zavření poslední velkoprodejny (přestěhovaná o pár set metrů na velký pozemek), na obtížnější místo. Také blízkost okresního města Mödling a Shopping City Süd způsobuje úbytek.

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • 3 Obecné školy
  • 1 Gymnázium (sportovní)
  • 1 Vysoká škola (teologická sv. Gabriela v misijním domě sv.Gabriela)

Až do školního roku 2007/2008 byla v Maria Enzersdorfu také hlavní škola. Protože bylo málo žáků, musí docházet do hlavní školy v Brunn am Gebirge. Až po roce 2011 bude dřívější hlavní škola obnovena rozšířením obecné školy.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Známé je spolkové sportovní centrum pod dřívějším názvem Trenkwalder Arena, domácí fotbalový spolek VfB Admira Wacker Mödling, která hraje druhou ligu.

Maria Enzersdorf je také domovem národního a mezinárodně úspěšného klubu házené žen Hypo Niederösterreich.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Hrad Liechtenstein
  • Misijní dům sv. Gabriela
  • Poutní kostel Marie bolestné
  • Zámek Hunyadi
  • Přírodní park Föhrenberge

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Enzersdorf na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]