Maria Aurora von Spiegel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maria Aurora von Spiegel
Maria Anna von Spiegel.jpeg
Rodné jméno Fatima von Kariman
Narození 1681
Úmrtí 1733
Národnost turecká
Vyznání Islám, později Křesťanství
Manžel/ka Johann Georg Spiegel (1706–1715)
Partner/ka August II. Silný
Děti Fridrich August Rutowski
Anna Marie Kateřina Rutowská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria Aurora von Spiegel, rozená Fatima[1] (16811733), byla osmanská milenka polského krále Augusta II. Silného. Fatima byla jedna z mnoha osmanských zajatců během bitvy v Budě. Byla koupena pro evropské královské dvory, včetně Švédska, Polska a Saska, kde žila jako dvorní dáma.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Během císařského sporu o Budu, který začala Osmanská říše v roce 1686, odvedli evropští šlechtici množství lidí do otroctví. Švédský baron Alexander Erskin, tehdy v rakouských službách, si vzal čtyři ženy – Raziye (Roosia), Asiye (Eisia), Emine a Fatimu. Ta tvrdila, že je ženou mullaha (muslimského duchovního).

Baron Erskin se vrátil do Švédska společně s Filipem Kryštofem von Königsmarckem a daroval Fatimu jeho sestře, hraběnce Marii Auroře von Königsmarckové. Zbylé osmanské ženy byly pokřtěny v listopadu 1686 za přítomnosti královského dvora. Korunní princ Karel a Aurora von Königsmarcková se stali kmotry Fatimy a byla pokřtěna na Marii Auroru podle hraběnky. Byla učena vznešenému chování, francouzštině a stala se společnicí hraběnky Königsmarckové.

Dvorní dáma[editovat | editovat zdroj]

V roce 1691 následovala svou paní do Saska a Polska, kde se hraběnka Königsmarcková stala hlavní milenkou krále Augusta. Maria Aurora svou paní často doprovázela a poutala tak na sebe královu pozornost. V roce 1701 ji vystřídala. August Marii provdal v roce 1706 za Johanna Georga Spiegela, který zemřel v roce 1715.

Na rozdíl od jiných králových milenek, Marii Auroře August veřejně vyznával lásku a za své uznal i jejich společné děti: syna Fridricha Augusta, později hraběte Rutowského, a dceru Marii Annu Kateřinu.

Pozdější život[editovat | editovat zdroj]

Zůstala důležitou osobou královského dvora i po tom, co skončil její vztah s Augustem. Když roku 1733 zemřel, byla jí, dle poslední vůle, vyplacena částka 8 000 tolarů. Není známo, kdy Maria Aurora zemřela, nicméně poslední zmínky o ní pochází z roku 1733.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Aurora of Spiegel na anglické Wikipedii.

  1. WILSON, Peter. German Armies: War and German Society. 1. vyd. [s.l.]: Routledge, 2002. 432 s. ISBN 1135370532. S. 86.