Margot Käßmann
| Margot Käßmann | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Margot Schulze |
| Narození | 3. června 1958 (65 let) Marburg |
| Alma mater | Elisabethschule Marburg (do 1977) Hotchkissové škola Edinburská univerzita Univerzita Tübingen Univerzita v Göttingenu Marburská univerzita |
| Povolání | pastor, teoložka, vysokoškolská učitelka a farářka |
| Zaměstnavatel | Bochumská univerzita |
| Ocenění | Predigtpreis (2001) velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2008) |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Děti | 4 |
| Funkce | biskup Hannoverské zemské luterské evangelické církve (1999–2010) předsedkyně Rady Evangelické církve v Německu (2009–2010) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Margot Käßmann, rozená Schulze (* 3. června 1958 Marburg, Německo) je německá teoložka, která v letech 2009–2010 coby první žena v historii zastávala funkci předsedkyně Rady Evangelické církve v Německu. V letech 1999–2010 byla biskupkou Hannoverské zemské luterské evangelické církve.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Studovala teologii na univerzitě v Tübingenu, v Edinburghu, v Göttingenu a Marburgu.[2] V letech 1991 až 1998 byla členkou výkonné komise Světové rady církví.
V období 1999 až 2010 zastávala funkci biskupky Hannoverské zemské luterské evangelické církve. V letech 2009–2010 se jako první žena stala předsedkyní Rady Evangelické církve v Německu. V této době ostře kritizovala nasazení německých vojáků v Afghánistánu.
Z funkce odstoupila v únoru 2010 poté, co byla přistižena pří řízení v opilosti. Centrem Hannoveru tehdy projížděla na červenou a v krvi měla 1,54[3] promile alkoholu. „Jsem zděšená sama sebou, že jsem se dopustila tak hrozné chyby,“ uvedla s odstupem Margot Käßmann.[4] Zaplatila osm tisíc eur pokuty a na devět měsíců přišla o řidičský průkaz.[5]
Poté působila jako profesorka ekumenické teologie a sociální etiky na univerzitě v Bochumi.
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Margot Käßmann je matkou čtyř dcer,[6] po 26 let byla vdaná za Eckharda Käßmanna, který je také farářem.[7] V roce 2007 se stala první německou biskupkou, která se rozvedla.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Margot Käßmann - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2016-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Professorin Dr. Dr. h.c. Margot Käßmann In: ekd.de
- ↑ HARDER, Lydia. Margot Käßmann: Die letzte Fahrt der Bischöfin. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2010-02-27. Dostupné online [cit. 2016-07-06]. ISSN 0174-4909. (Deutsch)
- ↑ a b Šéfka německých evangelíků řídila pod obraz: rychle a na červenou. Česká televize [online]. 2010-2-23. Dostupné online.
- ↑ Kauza opilé německé biskupky končí, ta se pomalu vrací do vyšších funkcí. Česká televize [online]. 2010-3-25. Dostupné online.
- ↑ Margot Käßmann. www.fembio.org [online]. [cit. 2016-07-06]. Dostupné online.
- ↑ LADWIG, Uwe. Když církev se setká se životem, aneb Náš svět potřebuje zdatné ženy. Britské listy [online]. 2007-5-15. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Margot Käßmann na Wikimedia Commons
