Marek Čulen
Šablona:Infobox Politik Marek Čulen (8. března 1887, Brodské – 26. prosince 1957) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Komunistickou stranu Československa.
Biografie
Před první světovou válkou dvakrát dlouhodobě pobýval za prací v USA. V lednu 1921 patřil mezi hlavní aktéry sjezdu sociálně demokratické levice v Ľubochňi a Ružomberoku, kde krystalizovala budoucí komunistická strana na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Na ustavujícím sjezdu KSČ pak byl zvolen náhradníkem ÚV KSČ. V letech 1922-1923 byl krajským tajemníkem strany v Bratislavě. Pak z této funkce odešel a byl odvodním důvěrníkem v rodném Brodském. Téhož roku po vzniku takzvané Rolnické internacionály se stal hlavním organizátorem komunistů mezi malorolníky. Během frakčních sporů v 1. polovině 20. let uvnitř KSČ představoval levicové křídlo, které roku 1924 kritizovalo coby centristickou politiku funkcionářů jako byl Bohumír Šmeral.[1][2]
Po parlamentních volbách v roce 1925 se stal poslancem Národního shromáždění.[3] V roce 1929 ale v souvislosti s frakčním bojem uvnitř KSČ (nástup skupiny mladých, radikálních komunistů, takzvaní Karlínští kluci, kteří do vedení KSČ doprovázeli Klementa Gottwalda) ze strany odešel (byl vyloučen) a v červnu 1929 se stal členem nového poslaneckého klubu nazvaného Komunistická strana Československa (leninovci).[4][5][2] Profesí byl podle údajů z roku 1925 malorolníkem v Brodském.[6]
Již roku 1932 se do komunistické strany vrátil a byl navrácen i na post předsedy Svazu malorolníků a domkářů. Během druhé světové války působil v zahraničním byru KSČ v Moskvě. V září 1944 přiletěl na Slovensko, kde se zapojil do akcí domácího odboje v rámci Slovenského národního povstání.[7][2] V březnu 1945 byl kooptován do Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. Po osvobození byl v letech 1945-1946 poslancem Prozatímního Národního shromáždění a v letech 1946-1948 Ústavodárného Národního shromáždění. V letech 1948-1957 zasedal v Národním shromáždění. Po jeho smrti jej v poslaneckém křesle nahradil Michal Chudík.[8][9] Zastával i četné další funkce. V únoru 1948 se stal předsedou Jednotného zväzu slovenských roľníkov. V letech 1951-1953 zasedal v slovenském Sboru pověřenců jako pověřenec zemědělství.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 713, 728. Dále jen: Kdo byl kdo.
- ↑ a b c d ZÁSLUŽNÁ PRÁCA (Lavová, Maria : Marek Čulen. Nakladateľstvo Pravda, edícia Postavy slovenskej politiky, Bratislava 1971, 176 s. + obrazová príloha) [online]. snk.sk [cit. 2011-11-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Marek Čulen [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 732. Dále jen: Kdo byl kdo.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 442. Dále jen: Československé dějiny v datech.
- ↑ Marek Čulen [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online.