Manovec
 Manovec | |
|---|---|
 Manovec mouřenínský (Alhagi maurorum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Faboideae |
| Tribus | Hedysareae |
| Rod | manovec (Alhagi) Gagneb., 1755 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Manovec (Alhagi), někdy též psáno mannovec, je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to suchomilné keře s tuhými zelenými trnitými větvemi a drobnými listy. Jsou rozšířené v počtu 6 druhů od severní Afriky a Řecka po Indii a Čínu. Nejvíce druhů roste ve Střední Asii. Rostou zejména v pustých vyprahlých oblastech, slouží jako potrava velbloudům a chrání půdu před erozí. Manovec mouřenínský roní sladkou pryskyřici, která byla považována za biblickou manu.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Manovce jsou nízké keře (dorůstající výšky max. 1 metr) s tuhými zelenými větvemi, pokrytými tvrdými, ostrými, asi 12 až 25 mm dlouhými trny. Listy jsou drobné, jednoduché, podlouhle obvejčité, celokrajné, s drobnými palisty. Květy jsou drobné, žluté, růžové, červené nebo fialové, krátce stopkaté, jednotlivé nebo po několika v řídkých úžlabních hroznech. Kalich je zvonkovitý, zakončený 5 krátkými zuby. Pavéza je obvejčitá, krátce nehetnatá, asi stejně dlouhá jako podlouhle srpovitá křídla a tupý zahnutý člunek. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré (9+1). Semeník je téměř přisedlý, s mnoha vajíčky a nitkovitou zahnutou čnělkou zakončenou drobnou bliznou. Plody jsou dlouhé a úzké, stopkaté, nepukavé, často mezi semeny zaškrcované. Obsahují 1 až 5 semen.[1][2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rod manovec zahrnuje 6 druhů. Je rozšířen od východního Středomoří po Mongolsko, Indii a Čínu. Nejvíc druhů se vyskytuje ve Střední Asii. Rostliny jsou odolné vůči suchu a rostou na alkalických půdách v pustých oblastech. V Evropě je tento rod zastoupen 2 druhy: manovec mouřenínský (Alhagi maurorum) zasahuje do evropské části Ruska, manovec Alhagi graecorum do Řecka.[1][3]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- manovec mouřenínský (Alhagi maurorum)
Význam[editovat | editovat zdroj]
Manovce zabraňují větrné erozi půdy a některé druhy slouží jako potrava velbloudům v pouštních oblastech. Větve manovce mouřenínského roní v horkých letních měsících sladkou gumovitou pryskyřici, která na vzduchu tuhne. Arabští nomádi kousky pryskyřice sbírají a považují je za pochoutku. Pryskyřice má také využití v medicíně jako laxativum, expektorans a na bolesti hlavy. Kdysi byla považována za biblickou manu, odtud český název rodu.[1][2]
Manovec mouřenínský byl zavlečen do Severní Ameriky, kde se v některých oblastech (např. v Coloradské poušti nebo v údolí San Joaquin v Kalifornii) stal invazní rostlinou.[1]
Přehled druhů a jejich rozšíření[editovat | editovat zdroj]
- Alhagi canescens - Střední Asie (Afghánistán až Uzbekistán a Kyrgyzstán)
- Alhagi graecorum - severní Afrika až Írán a Saúdská Arábie, Řecko
- Alhagi kirghisorum - Asie (Afghánistán až Kazachstán a Mongolsko)
- Alhagi maurorum - jz. Asie až Indie a Čína, Rusko
- Alhagi nepalensis - severní Indie a Nepál
- Alhagi sparsifolia - Střední Asie až Mongolsko a Čína
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
- ↑ a b XU, Langran; LARSEN, Kai. Flora of China: Alhagi [online]. Dostupné online.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ International Legume Database: Alhagi [online]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu manovec na Wikimedia Commons 
Taxon Alhagi ve Wikidruzích
