Mani (poloostrov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mani
Horská krajina s kamennými věžemi
Horská krajina s kamennými věžemi
Nejvyšší bodProfitis Ilias (2407 m n. m.)
Rozloha1800 km²
StátŘeckoŘecko Řecko
Obyvatelé20 000
Souřadnice
Mani na mapě Řecka
Mani na mapě Řecka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mani (řecky Μάνη) je poloostrov v Řecku, součást kraje Peloponés. Mani je prostřední z trojice výrazných výběžků v jižní části poloostrova Peloponés, na západě jej omývají vody Messénského zálivu a na východě Lakónský záliv. Délka poloostrova činí 75 km a maximální šířka 28 km. Žije zde okolo dvaceti tisíc obyvatel, největším městem je Gythio.

Dělí se na regiony Exo Mani (Messénie), Kato Mani a Mesa Mani (Lakónie). Nachází se zde pohoří Taygetos, dosahující nadmořské výšky přes 2400 metrů. Poloostrov končí mysem Matapan, nejjižnějším bodem řecké pevniny. Jeskyně Diros jsou významnou turistickou atrakcí a archeologickým nalezištěm z období neolitu.

Název poloostrova je odvozován od hradu Grand Magne, který zde vznikl v době Achajského knížectví. Obyvatelé jsou známí jako Manioté a považují se za potomky Dórů. Neúrodný a obtížně přístupný kraj si udržel značnou míru svébytnosti a sloužil tradičně jako azyl pro různé psance, řádili zde kleftové. Památkou na boje mezi místními klany, v nichž hrála klíčovou roli krevní msta, jsou charakteristické kamenné věžovité domy.[1] V roce 1821 byla v městečku Areopoli vyhlášena nezávislost Řecka na Osmanské říši.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mani – poloostrov kamenných věží [online]. Světadíly.cz [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]