Přeskočit na obsah

Manfred z Clary-Aldringenu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Manfred hrabě von Clary-Aldringen
Předseda vlády Předlitavska
Ve funkci:
2. října 1899 – 21. prosince 1899
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFrantišek Antonín III. z Thun-Hohensteinu
NástupceHeinrich von Wittek (pověřený)
Ministr zemědělství Předlitavska
Ve funkci:
2. října 1899 – 21. prosince 1899
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyManfred z Clary-Aldringenu (zároveň)
PředchůdceMichael Kast von Ebelsberg
NástupceFerdinand von Blumfeld (správce)
Štýrský místodržitel
Ve funkci:
1. prosince 1898 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
PředchůdceOlivier de Bacquehem
Slezský zemský prezident
Ve funkci:
22. února 1896 – 1898
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceKarl Maria Coudenhove
NástupceJosef Filip z Thun-Hohensteinu
Narození30. května 1852
Rakouské císařství Vídeň, Rakouské císařství
Úmrtí12. února 1928 (ve věku 75 let)
Rakouská republika Salcburk, První Rakouská republika
Choťhraběnka Františka Pejačević (od 1884)
RodičeEdmund Mořic z Clary-Aldringenu a Alžběta Alexanda z Ficquelmontu
DětiEdmund z Clary-Aldringenu
Marie Karolína z Clary-Aldringenu
PříbuzníMarie Markéta z Clary-Aldringenu[1], Alžběta Alexandra z Clary-Aldringenu[1], Edmund z Clary-Aldringenu[1], Karel Antonín z Clary-Aldringenu[1] a Františka z Clary-Aldringenu[1] (vnoučata)
Alma materVídeňská univerzita
Profesepolitik
Oceněnírytíř Řádu Františka Josefa (1890)
Řád železné koruny 1. třídy (1905)
velkokříž Císařského řádu Leopoldova (1915)
War Cross for Civil Merits, first class
CommonsManfred von Clary und Aldringen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Manfred hrabě z Clary-Aldringenu (německy Manfred Alexander Robert Johann Adalbert Graf von Clary und Aldringen, 30. května 1852 Vídeň – 12. února 1928 Salcburk) byl rakouský šlechtic z rodu Clary-Aldringenů a politik. Od mládí působil ve státní správě, v letech 1896–1898 byl zemským prezidentem ve Slezsku a poté dvacet let místodržitelem ve Štýrsku (1898–1918). Na přelomu let 1899–1900 zastával krátce funkci rakouského ministerského předsedy.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]
Manfred Clary-Aldringen s manželkou Františkou

Pocházel ze starého šlechtického rodu Clary-Aldringenů[2], jehož hlavním sídlem byl zámek Teplice. Narodil se jako nejmladší syn knížete Edmunda Mořice z Clary-Aldringenu (1813–1894) a jeho manželky Alžběty Alexandry z Ficquelmontu (1825–1878), po matce byl vnukem generála a diplomata Karla Ficquelmonta.[3][4]

Studoval právní vědy na univerzitě ve Vídni (1871–1875) a poté absolvoval krátkou službu v c. k. armádě, u c. k. zeměbrany získal hodnost poručíka. V roce 1877 vstoupil do státní služby, začínal na nižších pozicích u dolnorakouského místodržitelství. Od roku 1883 byl okresním komisařem ve Vídeňském Novém Městě a v roce 1886 přešel na c. k. ministerstvo vnitra, kde zastával funkci sekretáře.[5] V letech 1888–1894 zastával post okresního hejtmana ve Vídeňském Novém Městě.[6][7] Od 2. února 1896 do roku 1898 zastával pozici slezského zemského prezidenta.[8][9][10][11][12]

V říjnu 1899 byl povolán do Vídně a pověřen sestavením vlády, v níž kromě postu premiéra spravoval také resort zemědělství.[13] Krátce po nástupu do úřadu zrušil Gautschova jazyková nařízení (v únoru 1898 nahradila Badeniho jazyková nařízení, která přikazovala, aby se úřední věci vyřizovaly v jazyce strany, čímž se snažil zavést češtinu jako úřední jazyk, což vzbudilo vídeňský odpor a Badeni musel odstoupit). Zrušením jazykových nařízení vzbudil odpor české politické reprezentace a již v prosinci 1899 na funkci předsedy vlády rezignoval.

S krátkou přestávkou, kdy byl premiérem, zastával od 1. prosince 1898 až do roku 1918 funkci místodržitele ve Štýrsku.[14] Z pozice místodržitele byl také prezidentem zemského finančního ředitelství[15] a za první světové války byl i prezidentem štýrské pobočky Mezinárodního červeného kříže.

Zemřel 12. září 1928 ve věku 76 let v Salcburku, kde je také pochován na městském hřbitově.[16]

Tituly a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Jako mladší syn knížete užíval šlechtický titul hraběte. V roce 1884 byl jmenován c. k. komořím[17] a ve funkci štýrského místodržitele obdržel v roce 1898 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[18] Mimo jiné získal čestné občanství v řadě měst v korunních zemích, kde působil. Ve Slezsku byl čestným občanem ve městech Jindřichov, Osoblaha nebo Bohumín.[19] Čestným občanem byl také v mnoha městech ve Štýrsku, kde byl místodržitelem dvacet let. Dále získal čestný doktorát na univerzitě ve Štýrském Hradci. Během působení ve státních službách se stal nositelem vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[20]

Rakousko-Uhersko

[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1884 se ve Vídni oženil s hraběnkou Františkou Pejačević (1859–1938), bohatou dědičkou chorvatského rodu Pejačevićů, dcerou Ladislava Pejačeviće.[21] Františka se později stala c. k. palácovou dámou.[22] Měli spolu čtyři děti.

  • 1. Edmund (2. 5. 1885 Vídeň – 10. 7. 1953 Salcburk), manž. 1911 Margareta hraběnka von Lodron-Laterano (26. 8. 1889 Himmelberg – 18. 3. 1949 Salcburk)[23][24]
  • 2. Marie Karolína (19. 5. 1886 Vídeň – 11. 7. 1979 tamtéž), manž. 1918 Josef hrabě von Hardegg (17. 12. 1876 Vídeň – 18. 2. 1945 tamtéž)[25][26]
  • 3. Ladislaus (11. 7. 1888 Seebenstein – 12. 2. 1895 Klagenfurt)[27]
  • 4. Dorothea (30. 10. 1892 Vídeň – 29. 4. 1976 Salcburk), svobodná a bezdětná[28]

Jeho nejstarší bratr Karel (Carlos, 1844–1920) byl dědicem knížecího titulu a velkostatku Teplice. Prostřední z bratrů Siegfried (1848–1929) byl rakousko-uherským diplomatem a před první světovou válkou dlouholetým vyslancem v Belgii (1902–1914).

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Ottův slovník naučný díl V.; Praha, 1892 (reprint 1997), s. 436–438 (heslo Clary-Aldringen) ISBN 80-7185-102-7
  3. ↑ Gothaischer Hofkalender 1870; Gotha, 1870; s. 142 dostupné online
  4. ↑ Rodokmen Clary-Aldringenů dostupné online
  5. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 339 dostupné online
  6. ↑ Seznam okresních hejtmanů ve Vídeňském Novém Městě dostupné online
  7. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 339 dostupné online
  8. ↑ Přehled představitelů státní správy ve Slezsku na webu worldstatesmen.org dostupné online
  9. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1898; s. 705 dostupné online
  10. ↑ Prager Tagblatt. 1896-02-23, s. 10. Dostupné online [cit. 2015-07-17]. 
  11. ↑ Der neue Landeschef von Schlesien. Mährisches Tagblatt. 1896-02-26, s. 3. Dostupné online [cit. 2015-07-17]. 
  12. ↑ Troppau. Wiener Zeitung. 1898-12-29, s. 8. Dostupné online [cit. 2015-07-17]. 
  13. ↑ Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 589
  14. ↑ Přehled představitelů státní správy ve Štýrsku na webu worldstatesmen.org dostupné online
  15. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 515, 533 dostupné online
  16. ↑ Hrobka Clary-Aldringenů v Salcburku dostupné online
  17. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 284 dostupné online
  18. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1899; s. 209 dostupné online
  19. ↑ Manfred Clary-Aldringen na webu Města Bohumína dostupné online
  20. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Manfreda Clary-Aldringena in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 679 dostupné online
  21. ↑ Rodokmen Pejačevićů dostupné online
  22. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1908; Gotha, 1908; s. 650 dostupné online
  23. ↑ Edmund, Graf von Clary und Aldringen : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  24. ↑ Margarita, Gräfin zu Lodron-Laterano und Castelromano. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  25. ↑ Josef, Graf zu Hardegg auf Glatz und im Machlande : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  26. ↑ Marie Karoline von Clary und Aldringen b. 19 Mai 1886 d. 11 Juli 1979 − Rodovid DE. de.rodovid.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  27. ↑ Ladislas, Graf von Clary und Aldringen : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  28. ↑ Dorothea, Gräfin von Clary und Aldringen : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 63. 
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Clary-Aldringen, s. 34. 
  • SOLNICKÝ, Pavel. Manfred hrabě CLARY-ALDRINGEN. In: PELC, Martin. Slezští zemští prezidenti 1849-1928. Opava: Slezská univerzita, 2022. ISBN 978-80-7510-519-6. S. 102–109.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 437. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Ministerští předsedové Předlitavska

Friedrich Ferdinand von Beust (1867) • Karel Vilém z Auerspergu (1867–1868) • Eduard Taaffe (1868–1870) • Ignaz von Plener (1870) • Leopold Hasner von Artha (1870) • Alfred Potocki (1870–1871) • Karl Sigmund von Hohenwart (1871) • Ludwig von Holzgethan (1871) • Adolf z Auerspergu (1871–1879) • Karl von Stremayr (1879) • Eduard Taaffe (1879–1893) • Alfred August z Windischgrätze (1893–1895) • Erich von Kielmansegg (1895) • Kazimír Felix Badeni (1895–1897) • Paul Gautsch (1897–1898) • František Antonín III. z Thun-Hohensteinu (1898–1899) • Manfred z Clary-Aldringenu (1899) • Heinrich von Wittek (1899–1900) • Ernest von Koerber (1900–1904) • Paul Gautsch (1904–1906) • Konrád z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1906) • Max Wladimir von Beck (1906–1908) • Richard von Bienerth-Schmerling (1908–1911) • Paul Gautsch (1911) • Karl von Stürgkh (1911–1916) • Ernest von Koerber (1916) • Jindřich z Clam-Martinic (1916–1917) • Ernst Seidler von Feuchtenegg (1917–1918) • Max Hussarek von Heinlein (1918) • Heinrich Lammasch (1918)

Vláda Manfreda Clary-Aldringena (1899–1900)
Předseda vlády Předlitavska

Manfred z Clary-Aldringenu (2. října 1899 – 21. prosince 1899) •→ Heinrich von Wittek – pověřený (21. prosince 1899 – 18. ledna 1900)

Ministři Předlitavska

Ernest von Koerber (vnitro) •→ Josef Stummer (vnitro; správce) • Seweryn Kniaziołucki (finance; správce) •→ Adolf von Jorkasch-Koch (finance; správce) • Wilhelm von Hartel (kult a vyučování; správce) •→ Alfred von Bernd (kult a vyučování) • Eduard von Kindinger (spravedlnost) •→ Ferdinand von Schrott (spravedlnost; správce) • Franz Stibral (obchod; správce) • Manfred z Clary-Aldringenu (zemědělství) •→ Ferdinand von Blumfeld (zemědělství; správce) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Heinrich von Wittek (železnice) • Kazimierz Chłędowski (haličské záležitosti)

Společní ministři Rakousko-Uherska

Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Edmund von Krieghammer (válka) • Benjámin Kállay (finance)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Manfred_z_Clary-Aldringenu&oldid=25219512“