Mamografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Odhalená rakovina prsu na pravém snímku oproti normálnímu stavu na levém snímku.

Mamografie (či mamografické vyšetření) je rentgenové vyšetření prsu za účelem odhalení počátku rakovinného bujení u žen, provádějící se vestoje na speciálním přístroji, zvaném mamograf.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mamografické vyšetření prsu je doporučováno ženám ve věku od 45 let věku,[1] ačkoliv se údaje o tom, kdy je nejlepší se vyšetření nejdříve podrobit, velice různí. Tato metoda je úspěšná, protože zvyšuje pravděpodobnost nalezení a úplného vyléčení nádoru. U mladých žen pod 40 let však má výrazně menší rozlišovací schopnost a ozáření naopak zvýší celoživotní riziko rakoviny.

Vyšetření mamografem avšak nedokáže zcela spolehlivě lékaři říci, zdali se jedná v jeho daném případě „o zhoubný nádor, tukovou bulku nebo benigní zhuštění tkáně, a také selhává u mladších žen s pevnými prsy a těch, které mají pro rentgenové záření hůře prostupnou tkáň.“[2]

Výskyt nádoru prsu v České republice[editovat | editovat zdroj]

Dle iDnes.cz je „v České republice ročně odhaleno 7 000 až 7 500 nových nádorů prsu, drtivá většina se díky screeningu zjistí v počátečních dvou stadiích, kdy je lze zcela vyléčit. Pokročilých nádorů rozšířených do těla je 400 až 500 ročně.“[3]

Přínosy a rizika[editovat | editovat zdroj]

Přínosy[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) červnu 2015 zveřejnila ve vědeckém časopise New England Journal of Medicine názor odborného panelu, podle kterého existují dostatečné důkazy pro efektivnost mamografického vyšetření u žen mezi 50 a 69 lety, u žen ve věku 40 až 49 let existují pouze omezené důkazy a za nedostačující označil důkazy u žen mladších 40 let a starších 69 let.[4]

Rizika[editovat | editovat zdroj]

Radiace[editovat | editovat zdroj]

Tzv. kumulativní riziko úmrtí na rakovinu prsu vyvolané radiací z mamografického vyšetření pohybuje mezi 1 až 10 případy na 100 tisíc vyšetřených žen, podle věku ženy, frekvence a trvání vyšetření.[5]

Falešná diagnóza[editovat | editovat zdroj]

Několik studií upozorňuje na riziko falešné diagnózy nebo přediagnostikování („overdiagnosis“), kdy je ženám diagnostikován nádor prsu, ačkoli nejde o zhoubný tumor.[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Preventivní mamografické vyšetření - kdo a kdy ho může předepsat. ABCtehotenstvi.cz [online]. [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PETRŽELKA, Alexandr. Mamografické vyšetření nemusí být vždy spolehlivé. Novinky.cz. 2008-09-23 Dostupné online [cit. 2017-12-11]. (česky) 
  3. Mamografické vyšetření je zbytečné, tvrdí kanadská studie. iDNES.cz [online]. 2014-02-17 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. 
  4. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Mamograf: Převažují přínosy, nebo rizika?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku"12. prosince 2017
  5. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Mamograf: Převažují přínosy, nebo rizika?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku"12. prosince 2017
  6. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Mamograf: Převažují přínosy, nebo rizika?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku"12. prosince 2017

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. Praha: Galen, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]