Mamografie
Mamografie (či mamografické vyšetření) je rentgenové vyšetření prsu za účelem odhalení počátku rakovinného bujení u žen, provádějící se vestoje na speciálním přístroji, zvaném mamograf.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Mamografické vyšetření prsu je doporučováno ženám ve věku od 45 let věku,[1] ačkoliv se údaje o tom, kdy je nejlepší se vyšetření nejdříve podrobit, velice různí. Tato metoda je úspěšná, protože zvyšuje pravděpodobnost nalezení a úplného vyléčení nádoru. U mladých žen pod 40 let však má výrazně menší rozlišovací schopnost a ozáření naopak zvýší celoživotní riziko rakoviny.
Vyšetření mamografem však nedokáže zcela spolehlivě lékaři říci, zdali se jedná v daném případě „o zhoubný nádor, tukovou bulku nebo benigní zhuštění tkáně, a také selhává u mladších žen s pevnými prsy a těch, které mají pro rentgenové záření hůře prostupnou tkáň.“[2]
Výskyt nádoru prsu v Česku[editovat | editovat zdroj]
Dle iDnes.cz je „v České republice ročně odhaleno 7 000 až 7 500 nových nádorů prsu, drtivá většina se díky screeningu zjistí v počátečních dvou stadiích, kdy je lze zcela vyléčit. Pokročilých nádorů rozšířených do těla je 400 až 500 ročně.“[3]
Přínosy a rizika[editovat | editovat zdroj]
Přínosy[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) červnu 2015 zveřejnila ve vědeckém časopise New England Journal of Medicine názor odborného panelu, podle kterého existují dostatečné důkazy pro efektivnost mamografického vyšetření u žen mezi 50 a 69 lety, u žen ve věku 40 až 49 let existují pouze omezené důkazy a za nedostačující označil důkazy u žen mladších 40 let a starších 69 let.[4]
Rizika[editovat | editovat zdroj]
Radiace[editovat | editovat zdroj]
Tzv. kumulativní riziko úmrtí na rakovinu prsu vyvolané radiací z mamografického vyšetření pohybuje mezi 1 až 10 případy na 100 tisíc vyšetřených žen, podle věku ženy, frekvence a trvání vyšetření.[4]
Falešná diagnóza[editovat | editovat zdroj]
Několik studií upozorňuje na riziko falešné diagnózy nebo přediagnostikování („overdiagnosis“), kdy je ženám diagnostikován nádor prsu, ačkoli nejde o zhoubný tumor.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Mamografické vyšetření -
Mamografické vyšetření -
Mamografické vyšetření -
Mamografické vyšetření -
Cystosarcoma phylloides, nádor prsu -
Nádor prsu z pohledu dvou různých vyšetření. Zleva: a) Mamografie versus b) Magnetická resonance (MRI)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Preventivní mamografické vyšetření - kdo a kdy ho může předepsat. ABCtehotenstvi.cz [online]. [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PETRŽELKA, Alexandr. Mamografické vyšetření nemusí být vždy spolehlivé. Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-09-23 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Mamografické vyšetření je zbytečné, tvrdí kanadská studie. iDNES.cz [online]. 2014-02-17 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Mamograf: Převažují přínosy, nebo rizika?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku"12. prosince 2017
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galen, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mamografie na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo mamografie ve Wikislovníku- Informace o mammoscreeningu ve Fakultní nemocnici Plzeň na Klinice zobrazovacích metod
- Program mamografického screeningu v ČR
- Samovyšetření prsu - stránky Onkologického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Archivováno 28. 4. 2007 na Wayback Machine.
- Stránky Aliance českých organizací a žen s rakovinou prsu
