Mamografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Odhalená rakovina prsu na pravém snímku oproti normálnímu stavu na levém snímku.

Mamografie (či mamografické vyšetření) je rentgenové vyšetření prsu za účelem odhalení počátku rakovinného bujení u žen, provádějící se vestoje na speciálním přístroji, zvaném mamograf.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mamografické vyšetření prsu je doporučováno ženám ve věku od 45 let věku,[1] ačkoliv se údaje o tom, kdy je nejlepší se vyšetření nejdříve podrobit, velice různí. Tato metoda je úspěšná, protože zvyšuje pravděpodobnost nalezení a úplného vyléčení nádoru. U mladých žen pod 40 let však má výrazně menší rozlišovací schopnost a ozáření naopak zvýší celoživotní riziko rakoviny.

Vyšetření mamografem avšak nedokáže zcela spolehlivě lékaři říci, zdali se jedná v jeho daném případě „o zhoubný nádor, tukovou bulku nebo benigní zhuštění tkáně, a také selhává u mladších žen s pevnými prsy a těch, které mají pro rentgenové záření hůře prostupnou tkáň.“[2]

Výskyt nádoru prsu v České republice[editovat | editovat zdroj]

Dle iDnes.cz je „v České republice ročně odhaleno 7 000 až 7 500 nových nádorů prsu, drtivá většina se díky screeningu zjistí v počátečních dvou stadiích, kdy je lze zcela vyléčit. Pokročilých nádorů rozšířených do těla je 400 až 500 ročně.“[3]

Přínosy a rizika[editovat | editovat zdroj]

Přínosy[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) červnu 2015 zveřejnila ve vědeckém časopise New England Journal of Medicine názor odborného panelu, podle kterého existují dostatečné důkazy pro efektivnost mamografického vyšetření u žen mezi 50 a 69 lety, u žen ve věku 40 až 49 let existují pouze omezené důkazy a za nedostačující označil důkazy u žen mladších 40 let a starších 69 let.[4]

Rizika[editovat | editovat zdroj]

Radiace[editovat | editovat zdroj]

Tzv. kumulativní riziko úmrtí na rakovinu prsu vyvolané radiací z mamografického vyšetření pohybuje mezi 1 až 10 případy na 100 tisíc vyšetřených žen, podle věku ženy, frekvence a trvání vyšetření.[5]

Falešná diagnóza[editovat | editovat zdroj]

Několik studií upozorňuje na riziko falešné diagnózy nebo přediagnostikování („overdiagnosis“), kdy je ženám diagnostikován nádor prsu, ačkoli nejde o zhoubný tumor.[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Preventivní mamografické vyšetření - kdo a kdy ho může předepsat. ABCtehotenstvi.cz [online]. [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PETRŽELKA, Alexandr. Mamografické vyšetření nemusí být vždy spolehlivé. Novinky.cz. 2008-09-23. Dostupné online [cit. 2017-12-11]. (česky) 
  3. Mamografické vyšetření je zbytečné, tvrdí kanadská studie. iDNES.cz [online]. 2014-02-17 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. 
  4. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Mamograf: Převažují přínosy, nebo rizika?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku"12. prosince 2017
  5. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Mamograf: Převažují přínosy, nebo rizika?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku"12. prosince 2017
  6. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Mamograf: Převažují přínosy, nebo rizika?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku"12. prosince 2017

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galen, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]