Mammad Amin Rasulzade

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mammad Amin Rasulzade
Mammad Amin Rasulzade.jpg
Narození 31. ledna 1884
Baku
Úmrtí 6. března 1955 (ve věku 71 let)
Ankara
Příčina úmrtí Diabetes mellitus
Místo pohřbení Cebeci Asri Cemetery
Politická strana Musavat
Funkce Member of the Russian Constituent Assembly
Podpis Mammad Amin Rasulzade – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mammad Amin Rasulzade, ázerbájdžánsky Məmməd Əmin Rəsulzadə (31. leden 1884, Novchane u Baku - 6. březen 1955, Ankara) byl ázerbájdžánský politik, zakladatel a první prezident Ázerbájdžánské republiky, jež existovala v letech 1918-1920.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v konzervativní šíitské rodině, studoval na rusko-muslimské střední škole a poté nastoupil ke studiu na Vysoké škole technické v Baku. Od roku 1903 psal články do různých opozičních časopisůa v letech 1905-1907 se zapojil do Ruské revoluce. Podporoval antimonarchistickou platformu s požadavky národní autonomie Ázerbájdžánu. Součástí protimonarchistické platformy v Baku byli i sociální demokraté, a to i ti radikálnější, takže to byl Rasulzade, který ukryl mladého Josifa Stalina, když ho policie v Baku roku 1905 hledala jako podněcovatele nepokojů. Tato pomoc budoucímu diktátorovi měla v Rasulzadeho životě později sehrát důležitou roli.

I po revoluci Rasulzade pokračoval v žurnalistické činnosti. Roku 1908 představil svou první divadelní hru s názvem Světlo v temnotách. V roce 1909 odjel do Íránu, aby se připojil k Sattarchanově povstání. Sattarchan vedl ázerbájdžánské osvobozenecké hnutí v Íránu, kde ázerbájdžánci sice tvoří menšinu, ale ještě dnes jich tam žije více než v Ázerbájdžánu. Rasulzade zde založil stranu Iran-e no (Nový Írán). Strana měla demokratický program. V roce 1911 do Íránu vstoupila ruská vojska, načež Rasulzade uprchl do Istanbulu. I zde se hojně věnoval publicistice. Do Baku se vrátil roku 1913, když byla vyhlášena amnestie, u příležitosti 300. výročí nástupu Romanovců na trůn.

Kolem roku 1914 Rasulzade zahájil kampaň, v níž především oživil pojmy Azerové (případně ázerbájdžánští Turkové) a Ázerbájdžán, které po smlouvě mezi Ruskem a Persií z roku 1828, jež historický Ázerbájdžánský chanát dělila mezi tyto dva státy, prakticky vymizely. Je tak tvůrcem moderního ázerbájdžánského nacionalismu.

V roce 1917 se stal předsedou strany Musavat. V květnu 1918 pak byl jednomyslně zvolen předsedou ázerbájdžánské národní rady (Milli Šura) a 28. května 1918 tato rada vyhlásila samostatnou Ázerbájdžánskou republiku. Rasulzade zastával pozici hlavy státu (de facto prezidenta) a neformálně vedl i dva vládní kabinety. Aktivně se zapojil rovněž do založení Státní univerzity v Baku v roce 1919.

V květnu 1920 se republika zhroutila, komunisté převzali moc a Rudá armáda vstoupila do Ázerbájdžánu. V srpnu 1920 byl Rasulzade zatčen Sověty a jen osobní známost se Stalinem ho zachránila od perzekucí. Byl propuštěn a Stalin mu nabízel různé funkce, které odmítl a přednášel orientální jazyky na Petrohradské státní univerzitě. Až v roce 1922 mu přátelé pomohli odjet do Finska, odkud se už nevrátil. Emigroval a v exilu prožil zbytek života - v Polsku, v Rumunsku a nakonec, po druhé světové válce, v turecké Ankaře.

V letech exilu publikoval řadu prací na téma Ázerbájdžánu.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mammad Amin Rasulzade na německé Wikipedii.

  1. http://www.azer.com/aiweb/categories/magazine/61_folder/61_articles/61_rasulzade.html