Maloya

Réunionská hudební skupina Simangavol

Maloya je styl hudby a tance pocházející z ostrova Réunion. Vznikl v devatenáctém století a spojují se v něm africké, malgašské a indické kulturní vlivy. Spolu se ségou je hlavním hudebním žánrem Réunionu.

Písně maloyi využívají modelu zvolání a odpověď a jejich texty jsou psány v réunionské kreolštině. Instrumentální doprovod písní tvoří hudební luk a perkuse jako roulér, kayamb, bobre a pikér. Maloya je spojena s tradičními rituály kabaré i s oslavou 20. prosince, kdy si ostrované připomínají výročí zrušení otroctví v roce 1848. Jean-Paul Roig o její historii natočil dokumentární film Maloya Dousman.

Název maloya je odvozován od mosambického výrazu pro tradiční černošskou magii nebo od madagaskarského „maloy“, tzn. „promluvit, svěřit se“. Styl vznikl na plantážích cukrové třtiny, kde pracovali otroci dovezení z Afriky a pak smluvní dělníci z Indie. Původně šlo o pracovní písně, které postupně získaly sociálně-kritický obsah a otevřeně vystupovaly proti kolonialistům. Hudba byla spojena s Réunionskou komunistickou stranou a separatistickými náladami, francouzské úřady proto její provozování zakazovaly. Průlomem se stalo v roce 1976 vydání prvního alba Firmina Viryho nazvaného La Maloya. Po nástupu Françoise Mitterranda v roce 1981 byla maloya oficiálně uznána jako součást réunionského kulturního dědictví. Stala se součástí vlny world music a přijala prvky jazzu a reggae, vznikají také úpravy ve stylu elektronické hudby. Významnými interprety moderní maloyi jsou Danyèl Waro, Meddy Gerville, Christine Salem a skupina Ziskakan.

V roce 2009 zařadilo UNESCO maloyu mezi mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu maloya na Wikimedia Commons
• Der Maloya, das immaterielle Erbe der Menschheit

Portály: Hudba