Malostranské mostecké věže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Malostranské mostecké věže
INGRESSO PONTE CARLO - PRAGA - panoramio.jpg
Poloha
AdresaMalá Strana, Praha 1, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky11730/1-15 (PkMISSezObrWD) (součást památky Karlův most)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malostranské mostecké věže jsou dvě stylově odlišné nestejně vysoké pražské věže, propojené branou, tvořící vstup z Karlova mostu na Malou Stranu na královské cestě na počátku Mostecké ulice.

Nižší mostecká věž[editovat | editovat zdroj]

Nižší z obou věží se také nazývá Juditina věž, protože byla součástí Juditina mostu, předchůdce dnešního mostu Karlova. Byla zbudována z kvádříkového zdiva v románském slohu v druhé polovině dvanáctého století. Ve třináctém století zde byla brána a druhá, menší severní věž, nahrazené v souvislosti s budováním nového Karlova mostu dnešními gotickými stavbami.

Po roce 1591 byla věž renesančně upravena: cimbuří nahrazeno renesančními štíty, fasáda vyzdobena sgrafitovým kvádrováním se zajímavým symbolem Bafometa a byla nově proražena okna.

Na konci 19. století byl na fasádě objeven zazděný výklenek s románským monumentálním reliéfem, již v té době skrytý v interiéru 1. patra přiléhajícího domku bývalé celnice. Představuje klečícího mladíka, který něco přebírá nebo předává druhé, trůnící postavě. Totožnost postav a smysl výjevu není vyjasněný, jedná se však o jedno z vrcholných děl českého románského sochařství s vlivy francouzské monumentální plastiky.

Dnes zde sídlí sdružení Klub Za starou Prahu.[1]

Vyšší mostecká věž[editovat | editovat zdroj]

Zhruba na místě původní druhé románské mostecké věže byla zbudována nová, gotická věž. Její základy byly postaveny snad již parléřovskou hutí na začátku 15. století, ale vzhledem k bouřlivému husitskému období bylo ke stavbě přistoupeno až za Jiřího z Poděbrad v roce 1464.

Věž je zřetelně inspirována parléřovskou Staroměstskou mosteckou věží, ale chybí zde náročná symbolika sochařské výzdoby, výklenky pro sochy na západní a východní straně věže zůstaly prázdné. Dnešní podoba věže pochází z let 1879-83, kdy došlo k její obnově architektem Josefem Mockerem.

Od 1. 1. 2021[zdroj?] má na starosti provoz Malostranské mostecké věže Prague City Tourism.[2]

Brána[editovat | editovat zdroj]

Gotická brána byla postavena nejspíše již za Václava IV. Tvoří ji dva lomené oblouky a byla uzavíratelná dubovými vraty a železnou mříží. Na straně k mostu je za cimbuřím průchod spojující obě věže, na cimbuří znaky s říšskou orlicí, českým lvem a znak Horní Lužice, pod nimi znaky Starého Města a Malé Strany.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1250 jel přes most na koni rytíř Pertolt. Dva havrani, kteří se spolu na kranclích věže potýkali, svrhli z nejvyššího místa oviklaný kámen, který rytíře zasáhl do hlavy a ten hned spadl z koně mrtev. Kámen na toto místo prý nebyl dlouhou dobu zasazen.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kontakt [online]. Klub Za starou Prahu [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  2. Malostranská mostecká věž [online]. Prague City Tourism [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Příběh Juditiny věže. Za starou Prahu : Věstník Klubu Za starou Prahu. Roč. LVIII. (XIX.), čís. 1/2018. Monotematické číslo časopisu věnované Juditině věži. ISSN 1213-4228. 
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. II. díl. Praha: Nakladatelství Lidových novin, 1995. ISBN 80-7106-132-8. 
  • VESELÝ, Jan; PATRNÝ, Michal. Románská věž na malostranském konci Karlova mostu v Praze. Průzkumy památek. 2008-12-30, roč. XV, čís. 2, s. 3–35. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487. 
  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]