Malajská abeceda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Moderní malajská abeceda (malajsky, Tulisan Rumi, "písmo Rumi") se skládá z 26 písmen základní abecedy ISO Latin bez diakritiky. Je výsledkem reformy z roku 1972 a společně ji užívá řada malajsko-indonéských jazyků. Je již častěji užívaným písmem pro malajštinu (vedle Džáví, modifikovaného arabského písma). Latinková malajská abeceda je úředním písmem v Indonésii, Malajsii a Singapuru a vedle džáví i v Bruneji.

Historicky se používala různá písma pro zápis staromalajštiny (Pallava, Kawi, Rencong) a byla nahrazena džávím s šířením islámu. Příchod evropských kolonizátorů přinesl na Malajské souostroví latinku. Protože země mluvící malajsky si rozdělily dvě koloniální mocnosti (Nizozemsko a Británie), hláskování malaského písma má dvě odlišné verze: nizozemskou v Indonézii a britskou v Malajzii. Převážná většina zvuků se zapisuje shodně, ale několik rozdílů ve čtení znaků se zachovalo.

Reforma v roce 1972 sjednotila malajskou a indonéskou verzi a odstranila jediné diakritické (a navzájem protichůdné) rozlišování hlásek /e/ a /ə/ vyznačované v indonéštině a malajštině a sjednotila je na jeden znak e. Před reformou se psala indonéská hláska /e/ znakem é a hláska /ə/ jako písmeno e a malajská hláska /e/ naopak jako znak e, kdežto hláska /ə/ jako písmeno ĕ.

Hláskování a čtení písmen[editovat | editovat zdroj]

Přestože písmena zapisují shodné znaky ve všech zemích užívajících malajské jazyky, názvy písmen (hláskování) se užívají jiné v Indonézii, která se drží holandského vzoru, a v ostatních zemích s malajštinou, které navazují na anglickou abecední tradici. Malajská abeceda má fonémický pravopis (jako čeština) s několika výjimkami. Písmena Q, V a X se používají zřídka, ve výpůjčkách z jazyků, kde se vyskytují.

Písmeno Název Hláska
Indonézie Malajsie, Brunej a Singapur IPA Poznámka k výslovnosti
Malajsie, Brunej a Singapur Indonésie
Aa a e /a/ a
/ə/ nezřetelné „e“, šva
Bb bi /b/ b
Cc si /t͡ʃ/ č
Dd di /d/ d
Ee é i /ə/ nezřetelné „e“, šva
/e/ e
/e/ /ɪ/ ei
/ɛ/ e
Ff éf éf /f/ f
Gg ji /ɡ/ g
Hh ha héc /h/ h
Ii i ai /i/ i
/e/ /ɪ/ i
Jj /d͡ʒ/
Kk ka /k/ k (bez přídechu)
Ll él él /l/ l
Mm ém ém /m/ m
Nn én én /n/ n
Oo o o /o/ o
/o/ /ʊ/
/ɔ/ o
Pp pi /p/ p (bez přídechu)
Qq qi kiu /q/ ~ /k/ k (měkčí až obyčejné)
Rr ér ar /r/ r
Ss és és /s/ s
Tt ti /t/ t (bez přídechu)
Uu u yu /u/ u
/o/ /ʊ/ o
Vv vi /v/ ~ /f/ v
Ww dabel yu /w/ w (souhláskové u)
Xx éks éks /ks/ or /z/ xz
Yy wai /j/ j
Zz zét zed /z/ ~ /s/ z

Některé samohlásky se vyslovují trochu jinak v Malajsii a na Sumatře a hláskující podle toho i hláskovali: tujuh se vyslovuje jako tujoh, rambut jako rambot, kain jako kaen apod. Podobné nečetné odlišnosti se vyskytují i jinde.

Spřežky[editovat | editovat zdroj]

Také jsou ale spřežky (dvojznaky), které nejsou zvukově totožné jako spojení jednotlivých písmen:

Spřežka hláska
IPA přibližně česky
Malajsie, Brunej and Singapur Indonézie (odlišné)
ai /ai̯/ aj
au /au̯/ au
oi /oi̯ /ʊi̯/ oj
gh /ɣ/ ~ /x/ gch
kh /x/ ch
ng /ŋ/ nosovka ng jako n v banka
ny /ɲ/ ň
sy /ʃ/ š

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malay alphabet na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]