Přeskočit na obsah

Malady Front

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Malady Front
ZakladatelPaval Sevjaryněc
Vznik1997, registrován v České republice
Typevropská středopravicová mládežnická organizace
SídloMinsk, Bělorusko
Členové1 000
Generální tajemníkValeryj Matskevich
LídrDzianis Urbanovič
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malady Front (Bělorusky: Малады Фронт, en: Young Front, YF, МФ, MF) je běloruská mládežnická organizace registrovaná roku 1997 v České republice. Je členem středopravicové organizace European Democrat Students a Mládež Evropské lidové strany. Roku 2012 byl největší prodemokratickou, západně orientovanou, konzervativní, křesťanskou a patriotickou organizací mládeže v Bělorusku. Od roku 2022, kdy ho Lukašenkův režim označil za extremistickou organizaci, je členství podle zákona možno trestně postihnout.[1]

Malady Front byl založen roku 1997 po zmanipulovaných referendech roku 1995 a 1996 jako volné sdružení nezávislé mládeže. Pod společnou značkou tehdy spojil desítky menších organizací mladých aktivistů a od protestního hnutí se postupně profiloval jako středopravicová, křesťansky a patrioticky orientovaná politická síla. Tvořily ji místní buňky v počtu nejméně tří členů. Nejvyšším orgánem organizace je Kongres.[2]

Jednou ze zakládajících členek byla Palina Šarenda-Panasjuk. Na prvním kongresu MF, pořádaném 6. září 1997, bylo zvoleno tříčlenné předsednictvo ve složení Paval Sevjaryněc, Siahiej Paŭlenka, Alaksandar Asipcoŭ. 2. kongres YF, pořádaný 10. února 1999 zvolil jako svého předsedu Pavala Sevjaryněce. Ten byl znovuzvolen na 3. a 4. kongresu v letech 2000 a 2002. Zároveň byl v letech 1999-2003 místopředsedou pravicové strany BNF (Běloruská lidová fronta), kterou založil roku 1989 Zjanon Pazňak, krátce po objevu pohřebiště stalinských obětí Kurapaty.

Paval Sevjaryněc byl inicátorem mnoha vzdělávacích programů i projektů na podporu běloruské identity, běloruštiny (která po referendu r. 1995 ztratila výlučné postavení státního jazyka), křesťansko-demokratických hodnot, občanské spoečnosti, demokracie a tržní ekonomiky, mentální a fyzické odolnosti mladé generace. Cílem MF byla také integrace Běloruska do Evropské unie. Prostředkem k dosažení politických cílů organizace byly od počátku demonstrace, protestní pochody, stávky, masová shromáždění (kampaň "Město je naše" s vyvěšováním bílo-červeno-bílých vlajek).[2] Roku 1999 měl Malady Front celostátní podporu 10,8%. Před parlamentními volbami roku 2000 vyhlásil celostátní kampaň "Podvod" proti volební frašce organizované Lukašenkem.

V roce 2001, kdy se konaly prezidentské volby, uspořádal MF Kongres běloruské mládeže, kterého se zúčastnilo 520 zástupců. V kampani "Vyber" podpořil opozičního kandidáta ve více než 120 městech. V září 2001 zorganizoval osmiměsíční stráž u pietního místa Kurapaty, aby zabránil stavbě městského okruhu přes pohřebiště. Roku 2002 měla další kampaň heslo "Evropské Bělorusko". Podle průzkumu novin Naša Niva patřil v roce 2002 Malady Front mezi pět nejvlivnějších organizací v Bělorusku.[3]

Roku 2003 uspěli někteří zástupci v místních volbách. Roku 2004 inicioval Malady Front předvolební blok Maladaja Belarus, který se stal součástí uskupení Sjednocené demokratické síly. Během kampaně "Potřetí Ne" se jim podařilo shromáždit 40 000 podpisů proti referendu ke změně Ústavy, kterým si Lukašenko zajistil možnost znovuzvolení i po vykonání dvou prezidentských mandátů. Během protestů na Říjnovém náměstí byl zatčen Paval Sevjaryněc a odsouzen na tři roky v nápravném táboře za organizaci nepovoleného shromáždění. Trest byl později vyhlášenou amnestií zkrácen na 2 roky.[4] Od roku 2005 podnikl Malady Front celkem pět neúspěšných pokusů o registraci na Ministerstvu vnitra.

Během prezidentské kampaně roku 2006 pořádal Malady Front demonstrace proti falšování výsledků a v březnu 2006 založil protestní tábor na Říjnovém náměstí (které si přejmenovali na Náměstí Kalinowského). Na protest proti perzekucím aktivistů drželo více než 22 mladých lidí v několika městech časově neomezenou hladovku.[5] Roku 2007 přešli někteří členové organizace Malady Front spolu s Sevjaryněcem do nově založené opoziční Křesťansko-demokratické strany (BCD), kterou Ministerstvo vnitra odmítlo zaregistrovat.[6] Malady Front zvolil novým předsedou Žmicera Daškeviče, kterého časopis Naša Niva vyhlásil "Mužem roku 2007".

Roku 2008 pořádal Malady Front charitativní kampaně ve prospěch dětí v sirotčincích ("Běloruské knihy dětem", "Pospěš si konat dobro"), kampaň "Boycott 2008" a v prosinci 2008 kampaň "Komunismus před soud", provázenou stávkami. Byl organizátorem konference "Zločiny komunismu - čísla a fakta". Mobilnímu operátorovi MTS byla adresována úspěšná kampaň na podporu běloruštiny, původně spuštěná bloggerem, kterou operátora MTS přinutili vytvořit běloruskou verzi webu a technickou podporu v běloruštině.

Po sporném znovuzvolení Lukašenka v prosinci roku 2010 následovaly protesty, během kterých byli zatčeni někteří aktivisté. Po napadení neznámými útočníky byl předseda Žmicier Daškevič a člen Eduard Lobau odsouzeni na 2, resp. 4 roky vězení. Patronát nad E. Lobau převzal místopředseda FDP v Bundestagu Florian Toncar.[7]

Po zahájení ruské okupace části Ukrajiny uspořádal Malady Front protestní pochod, ve kterém nesli portréty známých běloruských a ukrajinských nacionalistů jako byli Michail Vituška a Vincent Hadleŭski, Roman Šuchevyč, Stepan Bandera.[8] Roku 2015 založil sportovní organizaci "Voyar" s programem patriotické předvojenské přípravy.[9]

Roku 2016 organizoval Malady Front podpisovou kampaň za status historického a kulturního dědictví pro bílo-červeno-bílou vlajku Běloruské lidové republiky. Ještě před zahájením kampaně byl zatčen předseda Žmicer Daškevič.[10] Od února do března 2017 organizovalo pět členů novou protestní kampaň na ochranu památníku Kurapaty a podařilo se jim uspět i přes zásahy neuniformovaných policistů a brutální fyzické násilí. Kampaň pokračovala i roku 2018, ale v červenci a listopadu 2019 byli zatčeni a odsouzeni k vysokým pokutám. Od prosince 2017 do prosince 2018 byl předsedou Jevhen Vaskovič. Od prosince 2018 byl novým předsedou Molody Front Dzianis Urbanovič, který se osobně podílel na obraně památníku Kurapaty.

Roku 2019 se Malady Front zúčastnil protestů proti integraci Běloruska s Ruskem a během demonstrace 7. prosince v centru Minsku strhával portréty Putina. Dzianis Urbanovič byl vystaven perzekuci a roku 2021 odešel do exilu. Krátce po zahájení Ruské invaze na Ukrajinu vstoupil s dalšími pěti členy Molody Front do ukrajinského Regimentu Kastuse Kalinouského, kde používá volací znak "Vlk".[11] Během bojů byl pětkrát raněn a vždy se znovu vrátil na frontu.[12]

Malady Front vedl po celou dobu své existence kampaně za osvobození politických vězňů a na podporu opozičních kandidátů ve volbách. Jako výraz solidarity v něm přijali členství opoziční kandidáti prezidentských voleb Aljaksandar Milinkevič a Anatol Ljabedzka a čestným členem se stal Aljaksandar Kazulin.

11. srpna 2022 zařadilo běloruské Ministerstvo vnitra Malady Front na seznam celkem 80 "extremistických organizací" a tím ukončilo jeho činnost.[13]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]