Malířky působící v Brně od 18. do poloviny 20. století

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Aloisie Paarová

Malířky v Brně, narozené od roku 1675 do 1822, nemohly získat vyšší vzdělání a učily se malbě u soukromých učitelů. Malířka Vorlová Vlčková, narozená v roce 1872, už mohla studovat na akademiích ve Vídni a v Mnichově.Dvě malířky, Věra Jičínská a Milena Šimková, studovaly ve střední škole Vesny, kde byl obor kreslení. Dále, jako ostatní, studovaly na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, která byla založena v roce 1884. Většina malířek studovala ještě potom na soukromých školách u nás nebo v cizině na akademiích. Všechny malířky v Brně se také staly členkami malířských sdružení – skupiny Aleš, Skupiny výtvarných umělců v Brně nebo hodonínského sdružení, na které se rozštěpil Klub přátel umění, vzniklý roku 1900. Některé malířky i spolupracovaly s Kilianovými časopisy Salon nebo Měsíc.


Malířky, které se učily malovat soukromě[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší malířka v Brně Marie Tekla Bittnerová (1675-1730), vstoupila do kláštera františkánek v Brně na Josefské ulici v roce 1705 a po celou dobu v něm tvořila své velkolepé dílo Hold římské říše a světadílů Svaté rodině technikou "malba jehlou", rozměr 291x100 cm. Obličeje postav a kartuše byly domalovány temperou na pergamenu.Zachytila na něm i přírodu a architekturu.Bylo precizně zhotoveným liturgickým uměleckým závěsem, [1]vystaveno ještě v tomto století na výstavě Brno barokní (v roce 2009) v barokním sále Moravské galerie.

  • O Terezii A-Girot (1713-1776) se zmiňuje brněnský sochař Ondřej Schweigl ve svém spise o barokních umělcích na Moravě. Pro kapli svaté Anny na Starém Brně namalovala oltářní obraz, dnes nezvěstný.[2]
  • Marie Aloisie Paarová (1783-1861) se narodila v Brně, kde byl její otec Ludvík Cavriani moravským zemským hejtmanem. Patřila mezi šlechtičny,které se soukromě učily kresbě i malbě, začaly tvořit i grafiku a vystavovaly ji začátkem 19. století. Po provdání se žila na panství v Bechyni, kde vytvořila grafický cyklus z života na panství. Její Dávnou vzpomínku vystavila Moravská galerie v Brně v Kabinetu grafiky.

Malířka Arnoldina Hodáková (1822-1893) se narodila a zemřela v Brně. Vystavovala zde i v Praze. Její dobře technicky zvládnutá zátiší působící poeticky pochválili v pražských periodikách Jan Neruda i mistr zátiší Karel Purkyně.[3]

Malířky, které získaly vyšší malířské vzdělání[editovat | editovat zdroj]

K prvním profesionálním malířkám na Moravě patřila Zdenka Vorlová Vlčková (1872-1954).V roce 1900 nastoupila ve Vesně, kde učila tři roky. Kreslila, malovala, tvořila grafiku, ilustrace, divadelní oponu i kulisy, malovala na porcelán, tvořila vitráže i keramiku.Spolupracovala s L. Janáčkem a D. Jurkovičem. Sbírala slováckou lidovou tvořivost a aby jí byla blíže, prodloužila si pobyt v Brně o pět let. Později žila a malovala v rodném Velkém Meziříčí.[4]

Malířka narozená v Brně, Božena Vohánková (1881-1971), je známá v souvislosti s malířkou Marií Kvěchovou, jíž byla nejlepší kamarádkou. Po studiích Na UMPRUM v Praze se obě vydaly dále studovat do Paříže.Tady získaly cenné rady od Zdenky Braunerové.Jejich studia ale překazila válka. Božena Vohánková byla krajinářka a působila v Mladé Boleslavi.Měla několik výstav v Čechách.[5]

K nejznámějším malířkám v Brně patřila Linka Procházková (1884-1960). Členka avantgardní Osmy se do Brna přistěhovala v roce 1924 s manželem,známým malířem Antonínem Procházkou. Kulturní prostředí ji podněcovalo k tvorbě. Malovala Brno, krajiny, vzpomínky z cest a později v klasicistním stylu děti, dívky a ženy matky. Po válce restaurovala poničený manželův kubistický obraz Prométheus.[6]

Věra Jičínská
Linka Procházková.,1914

Malířka, grafička a spisovatelka Helena Bochořáková (1894-1990) z Vyškova po vdaní se v roce 1913 zůstala trvale v Brně. Studovala grafiku na AVU v Praze a už tady tvořila grafické cykly. Vytvořila i cyklus Brno.Své cestopisy si ilustrovala.

Helena Bochořáková,1923

Jako první žena vytvořila i dřevorytový román Z mého dětství.Spolupracovala na časopisech B.Kiliana. Pro zhoršení zraku potom už jen malovala.Společně se svým manželem napsali tři romány.[7]

Po studiu v Brně, Praze a Mnichově odjela Věra Jičínská(1898-1961) do vytoužené Paříže.Tu byla žačkou Lhoty a Legéra, kteří ji ovlivnili. Přátelila se s Janem Zrzavým. Po osmi letech se tu vdala za ilustrátora z rodiny nakladatelů v Dobrušce Prokopa Laichtera. Na Brno ale nezapomněla. Stala se členkou Skupiny výtvarných umělců v Brně, dvakrát tu samostatně vystavovala a spolupracovala s B. Kilianem.Pro jeho časopis Měsíc vytvořila obálku.Malovala i abstraktně.[8]

Malířka Olga Fridrichová (1886-1977) přijela do Brna v roce 1914 a vytvořila malířský cyklus Brno zmizelé a mizející.Byla realistka a malovala krajiny, portéty a zátiší. Její dcera Věra Fridrichová byla také malířkou.[9]

Malířka Adéla Hodáčová (1888-1946), rozená Gollová, žila ve stínu svého otce a dcery.Oblíbená žačka Antonína Slavíčka přijala i jeho styl. Byla členkou hodonínského sdružení.V Brně žila od roku 1909-1922.[10]


Marie Šimková (1898-1977) po studiích na Umprum v Praze studovala soukromě u Aloise Kalvody. Oblíbila si krajinu Vysočiny, ale zkoušela malovat i abstraktně. Žila a tvořila na Pellicově ulici v Brně.[11]

.Na Škole uměleckých řemesel v Brně, založené v roce 1924, učila Marie Ehlerová (1907-1979) .Byla tu učitelkou kreslení od 1947-1963. Malovala především portréty a používala zářivých barev. Realizovala i několik svých návrhů na nástěnné malby.[12]

Neustálá touha těchto malířek vzdělávat se, víc umět, jezdit za poznáním do ciziny, vystavovat a být všestrannými, byly příkladem pro malířky dalších generací.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HUSEINIOVÁ, Andrea. Sakrální výšivka v umění vrcholného baroka. [s.l.]: MU, 2006. 
  2. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Akademie, 1995. 
  3. ŠÁMAL, Petr. Výtvarné umělkyně 19.století v Čechách. Praha: FFUK, 2006. 
  4. FIALKA, Miloslav. ak.malířka Zdenka Vorlová- Vlčková. [s.l.]: Tváře, 2014. 
  5. Vánoce M.Fischerové Kvěchové. Xantipa. Roč. 2013, čís. 12. 
  6. SVRČEK, J.B. Linka Procházková. Praha: NČVU, 1960. 
  7. JUGA, David. Helena Bochořáková. [s.l.]: MU, 2010. 
  8. LAICHTER, Prokop. Životní pouť Věry Jičínské. soukromé. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1965. 
  9. Věra Fridrichová. katalog DU. Roč. 1976/77. 
  10. SLAVÍČEK, Antonín. Dopisy. [s.l.]: [s.n.] 
  11. CHMEL, Zdeněk. Galerie brněnských osobností. Brno: Ante, 1998. 
  12. DOSTÁL, František. Marie Ehlerová. katalog. Leden/únor, roč. 1958. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Žena umělkyně. Roztoky u Prahy: [s.n.], 2005. 

PACHMANOVÁ, Martina. Neznámá území. Praha: Argo, 2004. 

PACHMANOVÁ, Martina. Z Prahy až do Buenos Aires. Praha: VŠUP, 2014.