Majka fialová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMajka fialová
alternativní popis obrázku chybí
Majka fialová
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
Podřádvšežraví (Polyphaga)
InfrařádCucujiformia
NadčeleďTenebrionoidea
Čeleďmajkovití (Meloidae)
Rodmajka (Meloe)
Binomické jméno
Meloe violaceus
Marsham; 1802
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Majka fialová (Meloe violaceus) je brouk z čeledi majkovitých (Meloidae). Má zkrácené krovky, které jen z části zakrývají zadeček. Při podráždění vylučuje jedovatou tekutinu.

Život a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Dospělá majka fialová dosahuje velikosti 10–40 mm, přičemž samičky jsou větší než samečkové, neboť mají v břiše uložená vajíčka. Vývoj majky je dosti komplikovaný a způsobuje, že jsou poměrně vzácné. Z vajíček, kterých naklade samička až 10 000, se vylíhne larva (triungulinus) s ná­padnými drápky a štěty na konci těla. Ta šplhá do květů jarních rostlin, kde číhá na svůj hostitelský hmyz, což jsou většinou blanokřídlí, zejména samotářské včely. Těch se pak přichytí a dají se zanést do jejího hnízda. (Toto stadium majky bylo v minulosti nesprávně určeno jako samostatný druh – včelí veš). Triungulin v prvním stádiu sežere včelí vajíčko a potom se přemění do druhého stadia, živícího se včelími zásobami. Brzy se přemění na larvu třetího stadia a v tomto stadiu také přezimuje. Na jaře se přemění do čtvrtého stadia, pak se zakuklí a přemění v dospělého brouka. Pokud triungulin nenajde hostitele včas, či se omylem zachytí druhu hmyzu, který mu neposkytne potřebné prostředí, zahyne. Proto klade majka tolik vajíček.

Jedovatost majky[editovat | editovat zdroj]

V nebezpečí, například při dotyku, vylučuje nažloutlou olejovitou tekutinu – hemolymfu – obsahující mizivé množství prudce jedovatého terpenu kantaridinu. Ten je pro člověka smrtelný již v dávce 30 mg v čistém stavu, avšak dávka, kterou vypustí majka je pro dospělého člověka při styku s pokožkou neškodná. V těle majky jsou dle odborníka Igora Malenovského z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity koncentrace nižší.[1] V minulosti jed často využívali traviči. Po zasažení kůže se postižené místo špatně hojí.[zdroj?]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

V České republice je výskyt majky fialové charakteristický spíše pro podhorské až horské polohy. Drží výškový rekord čeledi v ČR nálezem téměř na vrcholu Sněžky. Druh se sice objevuje i v nížinách, ale pak spíše v lesích v okolí cest mimo plnou sluneční expozici (např. severní strana Pavlovských vrchů).[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Májka fialová na slovenské Wikipedii.

  1. KRUTIL, Robin: V Brně se šíří strach z majky. Naprosto neškodný brouk, reaguje vědec. iDNES Brno a jižní Morava, 3. 4. 2019 Dostupné z: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/majka-brouk-jed-kantaridin-brno-strach-entomolog.A190402_155301_brno-zpravy_krut?
  2. VRABEC, Vladimír. Na okraj červeného seznamu brouků – majkovití. Živa [online]. 2005, č. 6, s. 272. Dostupné z: http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/na-okraj-cerveneho-seznamu-brouku-majkoviti.pdf

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]