Mahamadou Issoufou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mahamadou Issoufou
Mahamadou Issoufou 2014.jpg
9. Prezident Niger
Úřadující
Ve funkci od:
7. dubna 2011
PředchůdceSalou Djibo
Stranická příslušnost
ČlenstvíNigerská strana pro demokracii a socialismus

Narození1. ledna 1952 (69 let)
Dandaji, Francouzská Západní Afrika
ZeměNiger
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mahamadou Issoufou (* 1952 Dandaji) je nigerský politik a od roku 2011 devátý prezident Nigeru.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Mahamadou Issoufou má bakalářský titul v matematice z University of Niamey od roku 1975. Ve studiu pokračoval na Université de Science et Technologie LanguedocMontpellieru v letech 19751976, kde získal magisterský titul v základní matematice a aplikacích. Na Univerzitě v Paříži VI studoval od roku 1976 do roku 1977, kde získal diplom pokročilých studií a statistické pravděpodobnosti. Poté od 1977 do 1979 studoval na École nationale supérieure v Saint-Étienne, kde absolvoval s diplomem stavebního inženýra dolů.[zdroj?]

Po čtyřech letech pracoval pro nigerské těžební společnosti SOMAÏR a COMINAK. Byl také ředitelem pro těžbu na nigerském ministerstvu průmyslu a hornictví. V roce 1985 se vrátil do SOMAÏR, nejprve jako generální tajemník, poté jako ředitel degradace uranu a nakonec do roku 1992 jako technický ředitel, kdy odstoupil z funkce, aby zahájil svou politickou kariéru.[zdroj?]

1990–1996[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 založil společně se svými bývalými společníky ze studentských hnutí politickou stranu Nigerská strana pro demokracii a socialismus. Byl zvolen generálním tajemníkem výkonného výboru strany.[zdroj?]

Issoufou poprvé kandidoval do prezidentských voleb v roce 1993, ale byl poražen hned v prvním kole Mamadou Tandjou a později i vítězem voleb Mahamanem Ousmanem.[1][2][3] Když byl zvolen prezident, byl 17. dubna 1993 jmenován Ousmanem předsedou vlády. Tento post zastával až do 28. září 1994, kdy byl nahrazen Souleyem Abdoulayem. Během prezidentování Ousmaneho byl v letech 19951996 prezidentem Národního shromáždění.

Když byl prezident Mahamane Ousmane svržen, Isoufou v červenci 1996 opět kandidoval na úřad prezidenta, ale byl poražen tentokrát Ibrahimem Baréou Maïnassaraem, který obdržel 52 procent hlasů.[1][4][5] Na prezidenta Ibrahima Baréo Maïnassaraa byl ale 9. dubna 1999 během převratu spáchán atentát, kterému podlehl.

1999–2011[editovat | editovat zdroj]

V prezidentských volbách v roce 1999 postoupil do druhého kola prezidentských voleb, ale byl poražen s 40 procenty hlasů Mamadou Tandjou, stejně jako v dalších prezidentských volbách v roce 2004. Vzhledem k tomu, že prezident Tandja oznámil svůj záměr zůstat ve funkci i po svých dvou prezidentských mandátů a rozhodl se uspořádat referendum o vytvoření nové ústavy, která by mu umožnila znovuzvolení, a to na dobu neurčitou. Proto Mahamadou Issoufou předsedá frontě pro obnovu demokracie, která sdružuje demokratické síly a odbory v Nigeru v boji proti plánu „Tazartche“ prezidenta Tandjy. Mamadou Tandja byl 18. února 2010 svržen armádou, kterou vedl Salou Djibo.[6][7] Ten slíbil, že moc předá civilistům.[zdroj?]

Od 2011[editovat | editovat zdroj]

Po vyhrání prvního kola prezidentských voleb v roce 2011 zvítězil v soubojových volbách dne 14. března 2011 s téměř 58 % hlasů proti svému oponentovi, bývalému premiérovi Seinimu Oumarouovi. Nastoupil do úřadu na 6. dubna 2011. V prezidentských volbách 20. března 2016 byl znovu zvolen s 92 % hlasů, ale opozice bojkotovala volby.[8][9] Znovu kandidovat již nemohl, takže v úřadu skončí 7. dubna 2021, kdy ho nahradí Mohamed Bazoum.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Nigerská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Od 7. dubna 2011 je velmistrem nigerských řádů:

Osobní nigerská vyznamenání:

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Elections in Niger [online]. Africanelections.tripod.com [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Unisa Online - niger_republic [online]. Unisa.ac.za [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Archivovaná kopie. droit.francophonie.org [online]. [cit. 2019-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-04. 
  4. "Rapport de la Mission d’Observation des Élections Présidentielles et Législatives des 17 octobre et 24 novembre 1999" [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-10-18. (anglicky)  (1.06 MB), democratie.francophonie.org (francouzsky)
  5. Internet Archive Wayback Machine [online]. Web.archive.org, 2004-07-18 [cit. 2011-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne December 4, 2004. (anglicky) 
  6. Free Tandja, Niger junta told [online]. News24, 2010-11-08 [cit. 2011-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-29. (anglicky) 
  7. Niger opposition leader returns to face law [online]. 2009-10-31 [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. "Niger's President Issoufou chosen to run for second term" Archivováno 9. 11. 2015 na Wayback Machine, Reuters, 7 November 2015.
  9. Abdoulaye Massalaki. Boycott helps Mahamadou Issoufou win re-election in Niger [online]. Sydney Morning Herald, 23 March 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Saudi Arabia, Niger sign three bilateral agreements. Arab News [online]. 2017-01-09 [cit. 2020-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]