Mahamadou Issoufou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mahamadou Issoufou
Mahamadou Issoufou 2015-07-30.jpg

9. Prezident Niger
Úřadující
Ve funkci od:
7. dubna 2011
Předchůdce Salou Djibo
Stranická příslušnost
Členství Nigerien Party for Democracy and Socialism

Narození 1952 (66–67 let)
Dandaji, Francouzská Západní Afrika
Národnost Hausové
Země Niger
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mahamadou Issoufou (* 1952 Dandaji) je nigerský politik a od roku 2011 devátý prezident Nigeru.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Mahamadou Issoufou má bakalářský titul v matematice z University of Niamey od roku 1975. Ve studiu pokračoval na Université de Science et Technologie LanguedocMontpellieru v letech 19751976, kde získal magisterský titul v základní matematice a aplikacích. Na Univerzitě v Paříži VI studoval od roku 1976 do roku 1977, kde získal diplom pokročilých studií a statistické pravděpodobnosti. Poté od 1977 do 1979 studoval na École nationale supérieure v Saint-Étienne, kde absolvoval s diplomem stavebního inženýra dolů.[zdroj?]

Po čtyřech letech pracoval pro nigerské těžební společnosti SOMAÏR a COMINAK. Byl také ředitelem pro těžbu na nigerském ministerstvu průmyslu a hornictví. V roce 1985 se vrátil do SOMAÏR, nejprve jako generální tajemník, poté jako ředitel degradace uranu a nakonec do roku 1992 jako technický ředitel, kdy odstoupil z funkce, aby zahájil svou politickou kariéru.[zdroj?]

1990-1996[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 založil společně se svými bývalými společníky ze studentských hnutí politickou stranu Nigerská strana pro demokracii a socialismus. Byl zvolen generálním tajemníkem výkonného výboru strany.[zdroj?]

Issoufou poprvé kandidoval do prezidentských voleb v roce 1993, ale byl poražen hned v prvním kole Mamadou Tandjou a později i vítězem voleb Mahamanem Ousmanem.[1][2][3] Když byl zvolen prezident, byl 17. dubna 1993 jmenován Ousmanem předsedou vlády. Tento post zastával až do 28. září 1994, kdy byl nahrazen Souleyem Abdoulayem. Během prezidentování Ousmaneho byl v letech 19951996 prezidentem Národního shromáždění.

Když byl prezident Mahamane Ousmane svržen, Isoufou v červenci 1996 opět kandidoval na úřad prezidenta, ale byl poražen tentokrát Ibrahimem Baréou Maïnassaraem, který obdržel 52 procent hlasů.[1][4][5] Na prezidenta Ibrahima Baréo Maïnassaraa byl ale 9. dubna 1999 během převratu spáchán atentát, kterému podlehl.

1999-2011[editovat | editovat zdroj]

V prezidentských volbách v roce 1999 postoupil do druhého kola prezidentských voleb, ale byl poražen s 40 procenty hlasů Mamadou Tandjou, stejně jako v dalších prezidentských volbách v roce 2004. Vzhledem k tomu, že prezident Tandja oznámil svůj záměr zůstat ve funkci i po svých dvou prezidentských mandátů a rozhodl se uspořádat referendum o vytvoření nové ústavy, která by mu umožnila znovuzvolení, a to na dobu neurčitou. Proto Mahamadou Issoufou předsedá frontě pro obnovu demokracie, která sdružuje demokratické síly a odbory v Nigeru v boji proti plánu „Tazartche“ prezidenta Tandjy. Mamadou Tandja byl 18. února 2010 svržen armádou, kterou vedl Salou Djibo.[6][7] Ten slíbil, že moc předá civilistům.[zdroj?]

Od 2011[editovat | editovat zdroj]

Po vyhrání prvního kola prezidentských voleb v roce 2011 zvítězil v soubojových volbách dne 14. března 2011 s téměř 58 % hlasů proti svému oponentovi, bývalému premiérovi Seinimu Oumarouovi. Nastoupil do úřadu na 6. dubna 2011. V prezidentských volbách 20. března 2016 byl znovu zvolen s 92 % hlasů, ale opozice bojkotovala volby.[8][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Elections in Niger [online]. Africanelections.tripod.com [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Unisa Online - niger_republic [online]. Unisa.ac.za [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Archivovaná kopie. droit.francophonie.org [online]. [cit. 2019-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-04. 
  4. "Rapport de la Mission d’Observation des Élections Présidentielles et Législatives des 17 octobre et 24 novembre 1999" [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-10-18. (anglicky)  (1.06 MB), democratie.francophonie.org (francouzsky)
  5. Internet Archive Wayback Machine [online]. Web.archive.org, 2004-07-18 [cit. 2011-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne December 4, 2004. (anglicky) 
  6. Free Tandja, Niger junta told [online]. News24, 2010-11-08 [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Niger opposition leader returns to face law [online]. 2009-10-31 [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. "Niger's President Issoufou chosen to run for second term", Reuters, 7 November 2015.
  9. Abdoulaye Massalaki. Boycott helps Mahamadou Issoufou win re-election in Niger [online]. Sydney Morning Herald, 23 March 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]