Mahónie cesmínolistá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mahónie cesmínolistá

Květenství mahónie cesmínolisté
Květenství mahónie cesmínolisté
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď: dřišťálovité (Berberidaceae)
Rod: mahónie (Mahonia)
Binomické jméno
Mahonia aquifolium
(Pursh) Nutt., 1818

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium ) je vždyzelený keř z čeledi dřišťálovitých (Berberidaceae). Pochází ze Severní Ameriky a v České republice je hojně pěstován jako okrasná dřevina.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Mahónie cesmínolistá je stálezelený keř, dorůstající výšky 1 – 2 m. Listy jsou lichozpeřené, tuhé, až 20 cm dlouhé. Okraj listů je vykrajovaný až ostnitě pichlavý. Barva listů je tmavozelená, na podzim se mění v červenou až hnědou. 

Květy jsou drobné, téměř přisedlé, rostoucí ve vzpřímeném 5-8 cm dlouhém hroznovitém květenství. Korunní lístky jsou zlatožluté, vejčitě eliptické, 3 mm dlouhé. Kališní lístky jsou citrónově žluté, 4 mm dlouhé. U pestíku chybí čnělka, blizna je přisedlá.

Plodem jsou kulovité až eliptické tmavomodré ojíněné bobule široké asi 8 mm a zrající od srpna. Plodenství připomíná hrozen vinné révy.

Letorosty jsou šedožluté, oblé, dřevo je žlutě zbarvené díky obsahu jedovatých isochinolinových alkaloidů.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Tento druh je na rozdíl od ostatních mahónií velmi odolný, poměrně nenáročný. Vyhovují mu polostinná až stinná místa, půda mírně suchá až vlhká. Je odolný proti mrazům, při mimořádně silném mrazu opadá listí. Rostlina je vysazována  jako okrasný druh v zahradách a parcích. Vyskytuje se ovšem také v lesích a hájích, kde zplaňuje  díky semenům zaneseným ptáky. 

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pochází ze západní části Severní Ameriky. V České republice se pěstuje od roku 1844.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Větve se využívají na ozdobu do vazeb a věnců. Díky svému hustému vzrůstu bývá mahónie často využívána jako živý plot. Plody jsou cennou potravou pro ptactvo, dříve se využívaly např. k dobarvování vín. Dřevo se používalo k barvení vlny díky své zlatožluté barvě. V Severní Americe je rostlina využívána v léčitelství jako antibakteriální prostředek.

homeopatii se mahónie využívá proti nemocem jater a žlučníku, také proti suchým kožním vyrážkám. Předávkování vyvolává zvracení, průjem, křeče a ochromení dýchacího svalstva.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5
  • BÄRTELS, Andreas. Dřeviny od A do Z: 1500 stromů a keřů. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 287 s.ISBN 978-802-4227-177
  • SPOHN, Margot a Marianne GOLTE-BECHTLE. Co tu kvete?: 1500 stromů a keřů.Vyd. 1. Překlad Rudolf Rada. Praha: Knižní klub, 2010, 399 s. ISBN 978-80-242-2479-4
  • BURNIE, Geoffrey a Marianne GOLTE-BECHTLE. Botanika: ilustrovaný abecední atlas 10 000 zahradních rostlin s návodem, jak je pěstovat. 1. vyd. Překlad Dana Čížková. Praha: Slovart, c2007, 1020 s. ISBN 9788072099368.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]