Magnitského zákon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tzv. Magnitského zákon, podepsaný americkým prezidentem Barackem Obamou 14. prosince 2012, uvaluje finanční a vízové sankce na ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv.[1] Je pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském (1972–2009), který obvinil skupinu vysokých hodnostářů z miliardových machinací na úkor fondu Hermitage Capital a ruského rozpočtu. Poté byl vzat do vazby a v jednom z nejhorších ruských kriminálů Matrosskaja tišina byl pomalu a cílevědomě umučen k smrti (16.11.2009).[2] Osudem Magnitského se zabývá také několikrát oceněné dokumentární drama The Magnitsky Act – Behind the Scenes.

Dopad zákona na Rusko[editovat | editovat zdroj]

Přijetí Magnitského zákona vyvolalo v Rusku rozhořčené reakce. Úřad prezidenta Vladimira Putina označil zákon za „nepřípustné vměšování do ruských záležitostí“.[3]

Ještě v prosinci 2012 prezident Putin podepsal zákon, který je vnímán jako odveta za zákon Magnitského. Tento ruský zákon obsahuje protiamerické sankce včetně zákazu adopcí ruských dětí Američany. Dále je namířen proti cizincům, kteří poškozují práva Rusů v zahraničí. Neziskovým organizacím, které se zabývají politickými otázkami a jsou financovány z USA, zakazuje vyvíjet v Rusku činnost. Osoby s americkým občanstvím podle něj také nesmějí v Rusku politicky orientované nevládní organizace řídit.[4]

V době předcházející americkým prezidentským volbám vyslal Kreml do USA právníka, který se pokusil lobbovat za zrušení zákona u členů volebního štábu Donalda Trumpa. Putin znovu nepřímo zmínil Magnitského zákon po schůzce s Trumpem v Helsinkách, když ho žádal o výslech Billa Browdera.

Události předcházející přijetí zákona[editovat | editovat zdroj]

V 90. letech založil v Rusku americko-britský miliardář Bill Browder hedgeový fond Hermitage Capital, který rychle rostl a Browder se vypracoval na největšího zahraničního investora na ruském trhu. Roku 2005 ho Vladimír Putin vypověděl ze země a poté skupina zkorumpovaných policistů vyrabovala Browderovu moskevskou kancelář a s pomocí úředníků z finančního úřadu ze státní pokladny ukradla 230 milionů dolarů, které Browderův investiční fond zaplatil na daních. Sergej Magnitskij, kterému se celé korupční spiknutí ve státní správě podařilo rozplést, byl Browderův daňový právník. Po smrti Magnitského se Browder osobně angažoval, aby přesvědčil západoevropské parlamenty, že je třeba přijmout zákon, který postihne konkrétní osoby, které porušují lidská práva nebo jsou zapojené v korupčním jednání. Magnitského zákon jim zakazuje cestovat do těchto zemí, držet v nich majetek a provádět finanční transakce.[5] Kromě USA přijaly podobný zákon také Kanada (Justice for Victims of Corrupt Foreign Officials Act)[6], Velká Britínie, Estonsko, Litva a Lotyšsko.

Na formulaci Magnitského zákona se podílel Kyle Parker, který zastával funkci poradce v úřadu amerického Ministerstva zahraničí pro Eurasii. V současnosti působí jako personální šéf v Komisi pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.[7] O přijetí zákona se zasadil David Kramer, někdejší náměstek ministra zahraničních věcí v administrativě George W. Bushe, který jako prezident Freedom House v letech 2010–2014, byl jedním z největších zastánců přijetí tohoto zákona.[8]

Další záhadná úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Klíčovým svědkem v kauze rozsáhlých defraudací, jichž se měli dopustit úředníci ruské státní správy, byl právník Alexandr Perepiličnij, který získal azyl ve Velké Británii krátce po smrti Magnitského roku 2009. V sobotu 17. listopadu 2012 si šel čtyřiačtyřicetiletý Perepiličnij jako obvykle zaběhat poblíž svého luxusního a přísně střeženého domu v britském Surrey. Zničehonic ale zkolaboval a zemřel. V jeho žaludku byl nalezen exotický jed z jasmínovce, rostoucího v Číně a užívaného čínskými nájemnými vrahy a ruskými zločinci. Právník si již předtím stěžoval, že dostává výhrůžky z míst spojených s Kremlem.[9]

Magnitského zákon a EU[editovat | editovat zdroj]

Podle usnesení Evropského parlamentu ze 13. září 2017 (Corruption and human rights in third countries) se v odstavci 35 praví, že Parlament opakuje svou výzvu z předchozích usnesení a vyzývá Evropskou unii, aby přijala Magnitského zákon v co nejkratším termínu. Ten se týká celkem 32 ruských představitelů, kteří nesou přímý podíl na umučení Sergeje Magnitského. Má zahrnovat zákaz udělování víz a zmrazení jejich finančních prostředků ve všech státech EU. Ukládá Prezidentovi komise, aby toto usnesení předal Radě EU, Komisi EU, vládám a parlamentům členských států a Evropské centrální bance.[10]

Globální Magnitského zákon[editovat | editovat zdroj]

Podle doporučení Helsinské komise z 24. 5. 2018 má Magnitského zákon globální účinnost. Měl by postihovat nejhorší porušovatele lidských práv a zkorumpované oligarchy a úředníky kdekoli ve světě. Jejich majetek v USA bude zabaven a stanou se párii na finančních trzích. Obvinění konkrétních lidí spolu s důkazy proti nim lze odeslat přímo na adresu globalmagnitsky@state.gov.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. Američtí senátoři klepli přes prsty Putinovy pochopy, Moskva zuří. iDNES.cz [online]. 2012-12-6. Dostupné online. 
  2. Podrobně o smrti Magnitského, ČT 2017
  3. Kreml: Magnitského zákon je přímé vměšování do záležitostí Ruska. ČT [online]. 2013-4-15. Dostupné online. 
  4. ČTK. Utneme adopce ruských sirotků do USA, souhlasí Putin. Aktuálně.cz [online]. 2012-12-28. Dostupné online. 
  5. Moiseienko, Anton (2015). "'No Safe Haven': Denying Entry to the Corrupt as a New Anti-Corruption Policy". Journal of Money Laundering Control. 18 (4): 400–410
  6. Justice for Victims of Corrupt Foreign Officials Act, účinný od 3.11.2017. www.international.gc.ca [online]. [cit. 2018-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-16. 
  7. Kyle Parker, Chief of Staff of the U.S. Helsinki Commission
  8. Kramer: Sanction top Ukrainian officials to send a message to Bankova, Josh Kovensky, 2017
  9. Jedy, které zabíjejí kritiky Kremlu, Lidovky 22.5.2015
  10. Corruption and human rights in third countries, P8_TA(2017)0346
  11. Sanctioning Human Rights Abusers and Kleptocrats under the Global Magnitsky Act

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • David J. Kramer, Back to Containment: Dealing with Putin’s Regime, The McCain Institute, Arizona State University 2017
  • Bil Browder, Rudý zákon. Jak jsem se stal Putinovým nepřítelem č. 1, BizBooks 2015, ISBN 978-80-265-0321-7