Madona ze Zadní Lhoty

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Madona ze Zadní Lhoty (poč. 15. stol.)

Madona ze Zadní Lhoty (1. čtvrtina 15. stol.) je nejbližší a nejvěrnější dřevořezbou vytvořenou podle vzoru Plzeňské madony v severočeském regionu. Je vystavena ve stálé expozici Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích.

Původ sochy[editovat | editovat zdroj]

Rozměrnou sochu objevil roku 1957 Otakar Votoček ve výklenku pilířové kaple v Zadní Lhotě u Těchlovic na Děčínsku a určil ji jako dílo českého řezbáře z první čtvrtiny 15. století.[1] Podle legendy zmiňované Ľ. Turčanem byla socha původně umístěna v kapličce v Těchlovicích, odkud zmizela při povodni roku 1804 a o rok později byla nalezena v Zadní Lhotě, kde pro ni nechal postavit novou kapličku místní občan Peter Gaube.[2][3] Od roku 1964 je zapůjčena do Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích.[4]

Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]

Plnoplastická dřevěná socha, výška 113,5 cm, šířka 35 cm, hloubka 34 cm, s vyhloubenou zadní stranou a zbytky původní polychromie. Dřevěný blok je sklížen ze dvou částí, spojených vzadu dvěma kovovými svorkami. Sochu restaurovali roku 1966 Ludmila Slánská, roku 1982 Eva Votočková a Olga Jeřábková.

Madona ze Zadní Lhoty se Velikostí blíží Plzeňské madoně a nelze vyloučit, že řezbář pracoval podle tohoto vzoru.[5] Oproti jiným sochám plzeňského typu je Madona zpracována s vyšší řemeslnou úrovní a zachovává plasticitu sochařského tvaru, prostorové rozvržení i složitost tělesného pohybu Panny Marie a Ježíška. Oproti předloze však došlo k celkovému zploštění a socha je určena pouze pro čelní pohled. Řezbář zcela nepochopil složitý tělesný pohyb Plzeňské madony - trup madony je nezvykle prodloužen, špička pravé volné nohy je vysunuta, ale chybí zvýrazněné pravé koleno a celá postava je toporně nakloněna k pravému rameni. Esovité prohnutí, vycházející od špičky pravé volné nohy vedlo k vysunutí levého boku do výše a přiklonění hlavy k dítěti.

Rozměrná postava Ježíška držícího jablko a odklánějícího se od matky je položena diagonálně před Mariinou hrudí a kopíruje předlohu. Štíhlé tělo Panny Marie je oblečeno do spodního šatu s hlubokým výstřihem ve tvaru V,[6] který se v měkkých záhybech skládá na podstavec. Vpředu na něj přiléhají dvě zástěry, ukončené v nestejné výši. Svrchní plášť je vpředu řasen dvěma hmotnými a plně plasticky modelovanými mísovitými záhyby. Cíp svrchního pláště je přehozený přes pravou ruku a odtud spadá v kaskádě trubicových záhybů, které jsou částečně oddělené od tělesného objemu. Postranní kaskády, ukončené ve výši kolen, jsou již částečně zplihlé a odpovídají dataci do 1. čtvrtiny 15. století. Také zhrublá Mariina široká tvář i obličej Ježíška svědčí o postupné rustikalizaci vzoru Plzeňské Madony.[4]

Příbuzná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Plzeňská madona
  • Plzeňská madona (1380–1384)
    Plzeňská madona (1380–1384)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Votoček O, 1983, nestránkováno, inv. č. SG:D-089
  2. ↑ Ľubomír Turčan, in: Milada Ottová (ed.), Gotika na Děčínsku, Děčín 2014, s. 60-61
  3. ↑ Ľubomír Turčan, in: Milan Rosenkranc (ed.), Gotické umění na Děčínsku, 2018, s. 29
  4. ↑ a b Ottová M, 2004, s. 93-95
  5. ↑ Ottová M, 2008, s. 536
  6. ↑ Kadlec A, 2015, s. 34

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Milan Rosenkranc (ed.), Gotické umění na Děčínsku. Průvodce stálou expozicí Oblastního muzea v Děčíně, Děčín 2018, ISBN 978-80-270-4806-9
  • Milada Ottová (ed.), Gotika na Děčínsku, Děčín 2014, ISBN 978-80-260-5996-7
  • Ľubomír Turčan, Gotická madona ze Zadní Lhoty u Těchlovic ve světle nových faktů, Monumentorum custos 2011: časopis pro památky severozápadních Čech / Ústí nad Labem 2011, s. 61-68
  • Michaela Ottová, Madona Plzeňská: Poznámky ke vzniku zázračné sochy a k opakování jejího typu v první polovině 15. století, in: Novotný V (ed.), Všechno je milost: Sborník k poctě 80. narozenin Ludvíka Ambrustera, Karolinum, Praha 2008
  • Antonín Kadlec, Umění a oděv, oděv a umění. Příspěvek k diskusi o soše Madony z kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci, in: Alena Nachtmannová, Olga Klapetková (eds.), Oděv v Čechách ve středověku a raném novověku, Sborník příspěvků ze specializované konference uspořádané Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze 14. října 2015, NPÚ, ISBN 978-80-86516-83-7
  • Michaela Ottová, Sochařství 15. století v severních a severozápadních Čechách, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta užitého umění a designu, Ústí nad Labem 2004
  • Ľubomír Turčan, Gotická plastika na Děčínsku, Děčín 1993, s. 10-11, 42-43
  • Otakar Votoček, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Sbírka starého umění. Stručný průvodce a katalog vystavených děl, Litoměřice 1983

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Madona_ze_Zadní_Lhoty&oldid=23061700“