Macedonio Fernández

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Macedonio Fernández
Narození1. června 1874
Buenos Aires
Úmrtí10. února 1952 (ve věku 77 let)
Buenos Aires
Místo pohřbeníHřbitov La Recoleta
Povolánífilozof, básník a spisovatel
Alma materColegio Nacional de Buenos Aires
Univerzita v Buenos Aires
Žánrpoezie, román, povídka, poetická próza a esej
DětiAdolfo de Obieta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Macedonio Fernández (1. června 1874 Buenos Aires10. února 1952 tamtéž) byl argentinský spisovatel a filosof.

Vystudoval práva na Univerzitě v Buenos Aires a pracoval jako prokurátor u soudu v Posadas. Od roku 1920 se věnoval pouze literatuře. Byl příslušníkem skupiny Florida, která se hlásila k programu avantgardy a vydávala časopis Martín Fierro. V bohémských kruzích byl známý četnými mystifikacemi, jako byla recesistická kandidatura na prezidentský úřad v roce 1927.[1] Zajímal se o dílo Herberta Spencera a Arthura Schopenhauera, dopisoval si s Williamem Jamesem, publikoval provokativní filosofické eseje, poezii i fantastické povídky. V jeho díle se prolínala metafyzika s absurdním humorem, nejznámějším dílem je posmrtně vydaný „antiromán“ Museo de la novela de la eterna.[2]

Fernándezovým přítelem ze studií byl Jorge Guillermo Borges Haslam, otec Jorgeho Luise Borgese. Mladý Borges označoval Fernándeze za svůj literární vzor (podle vlastních slov ho zpočátku napodoboval až k plagiátorství) a propagoval jeho dílo, které vycházelo jen sporadicky a nebylo širší veřejnosti známé.[3] Fernándezovým obdivovatelem byl také Ricardo Piglia, který o něm natočil dokumentární film.

Česky vyšla Fernándezova povídka O dýni, která zhltla vesmír v antologii Had, který se kouše do ocasu (Host 2008).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fantastic Fiction Dostupné online
  2. Michigan Publishing Dostupné online
  3. University of Rochester Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]