Makedonie (provincie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Macedonia)
Makedonie
Macedonia
 
Μακεδονία 
 Makedonie (království)
 Épeiros
146 př. n. l.7. století Thessalonica (thema) 
Strymon (thema) 
Geografie
Mapa
Římská říše kolem roku 125 n. l., červeně zvýrazněna provincie Makedonie
Tesalonika (Macedonia Prima)
Stobi (Macedonia Salutaris)
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
Římská republikaŘímská republika Římská republika
Římská říšeŘímská říše Římská říše
Východořímská říšeVýchodořímská říše Východořímská říše
Státní útvary a území
Předcházející
Makedonie (království) Makedonie (království)
Épeiros Épeiros
Následující
Thessalonica (thema) Thessalonica (thema)
Strymon (thema) Strymon (thema)

Římská provincie Makedonie (latinsky Macedonia) byla oficiálně zřízena v roce 146 př. n. l. poté, co římský vojevůdce Quintus Caecilius Metellus v roce 148 př. n. l. zvítězil ve čtvrté makedonské válce nad vojskem samozvance Andriska. Čtyři pro-římské klientské republiky, vytvořené po porážce makedonského krále Persea dvacet let předtím, byly rozpuštěny. Provincie zahrnovala kromě území někdejšího makedonského království také Épeiros, Thesálii a část Ilýrie a Thrákie.

Ve 3. nebo ve 4. století n. l. byla Makedonie rozdělena do dvou provincií Macedonia Prima (na jihu) a Macedonia Salutaris (na severu). Obě dvě pak spadaly do makedonské diecéze, jedné ze tří diecézí prefektury Illyricum, vytvořené v roce 318. Po definitivním rozdělení římské říše v roce 395 připadla Makedonie byzantské říši, jejíž pevnou součástí zůstala až do poloviny 14. století.

Jednou z významných osobností pocházejících z římské Makedonie byl Svatý Demetrius, světec z města Soluně, který byl umučen v roce 306.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Nástupem Augusta začalo pro Makedonii dlouhé období míru, prosperity a bohatství, ačkoliv její ekonomický význam z hlediska celého římského světa byl ve srovnání se sousední Malou Asií o poznání nižší.

Hospodářství provincie bylo příznivě stimulováno výstavbou silnice Via Egnatia, příchodem římských obchodníků do měst a založením římských kolonií. Císařská vláda přinesla, kromě silnic a efektivního správního systému, hospodářský rozkvět, z kterého profitovala jak pořímštělá vládnoucí vrstva, tak i nižší třídy. Rozsáhlá orná půda a bohaté pastviny umožnily velkým rodům shromáždit na poměry tehdejší otrokářské společnosti obrovské bohatství.

Zlepšení životních podmínek přivedlo do provincie velký počet obchodníků a řemeslníků. Kameníci, horníci, kováři a mnozí jiní byli zaměstnáváni ve všech odvětvích hospodářství. Řekové byli rovněž přijímáni jako domácí učitelé, vychovatelé a lékaři v celé římské říši. Vývoz tvořily především zemědělské produkty, dobytek a ryby. Exportovány byly ovšem i suroviny: železo, měď, zlato, dřevo, pryskyřice, dehet, konopí a len. Další zdroj bohatství země představovaly přístavy na pobřeží: vedle nejvýznamnější Soluně, to byla také města Dion a Kassandreia.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]