Mařský vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Mařský vrch
Balvanové moře na vrchu stejnojmenného kopce
Základní informace
Vyhlášení 24. května 1989
Vyhlásil Okresní národní výbor Prachatice
Nadm. výška 870 až 907 m n. m.
Rozloha 0,75 ha
Poloha
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Okres Prachatice
Umístění Bošice, Štítkov
Další informace
Kód 1240
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Mařský vrch (hora)
Vrchol 907 m n. m.
Prominence 38 m ↓ sedlo u Lštění
Izolace 3,4 km → Běleč
Seznamy Hory Šumavského podhůří
Poloha
Pohoří Šumavské podhůří / Vimperská vrchovina / Bělečská vrchovina / Štítkovská vrchovina
Souřadnice
Mařský vrch
Mařský vrch
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mařský vrch je přírodní památka na vrcholku stejnojmenného kopce (dříve nazývaného Liščí skála[1]) tvořící část Vimperské vrchoviny[2], která se nachází zhruba 1¼ km východně od vesnice Štítkov v okrese Prachatice. Důvodem ochrany je balvanové moře syenitového porfyru na severním svahu, které vzniklo v pleistocénu.[1]

Poblíž památky se nachází volně dostupná a přístupná deset metrů vysoká[1] rozhledna Mařský vrch a rotunda svatého Václava z roku 1935, ke které vede Křížová cesta. Jižně od přírodní památky se nachází další přírodní památka Skalka.

Důvod ochrany[editovat | editovat zdroj]

Rozhledna z pohledu přírodní památky

Důvodem ochrany je balvanové pole tvořící tzv. kamenné moře o délce přibližně 150 metrů a šířce 40 metrů[1], které vzniklo rozpukáním porfyrové žíly v okolní biotitické pararulové hornině.[2] Tyto pukliny se táhnou do značné hloubky a umožňují vznik balvanů, které se v přírodní památce nacházejí chaoticky uspořádány a poskládány na sobě. Předpokládá se, že balvany vznikly jako výsledek mrazového zvětrávání, které vytvořilo převážně deskové struktury o velikosti 1 až 3 metrů.[2] Proces postupného rozrušování skalních bloků stále pokračuje, což dokládají rovnoběžné pukliny na balvanech.[2] Pole se uklání pod sklonem 30°.[1]

Samotný vrchol včetně chráněné památky není zalesněn a vystupují zde na povrch balvany o mocnosti až několika metrů. V balvanovém poli chybí půdní profil, který až na výjimky, není vyvinut.[1] Jedná se o význačný vrch na severozápadním okraji přibližně 7 kilometrů dlouhého hřebenu, který je zalesněn.[1]

Pohled na balvanové pole z rozhledny

Přírodní památka byla vyhlášena 24. května 1989 okresním národním výborem Prachatice s účinností od 1. července 1989.[1] Kolem památky se nachází 50metrové ochranné pásmo.[1] Jelikož se nachází na poměrně špatně dostupném místě, nebyla v historii výrazně negativně poškozena či ohrožena. V současnosti je dopad na památku minimální a nebezpečí v podobě zániku nehrozí.[1]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Většina oblasti památky je bez vegetace, ale v některých zastíněných místech roste chráněná plavuň vranec jedlový, jelikož se zde hromadí humus. Dále zde roste zvonek broskvolistý, jestřábník zední, brusnice borůvka, z keřů pak bez hroznatý.[1] Z živočichů se zde vyskytuje například zástupce pavouků snovačka Rugathodes bellicosus, dále zmije obecná či jezevec lesní.[1]

Geomorfologické zařazení vrchu[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologicky vrch spadá do celku Šumavské podhůří, podcelku Vimperská vrchovina, okrsku Bělečská vrchovina a podokrsku Štítkovská vrchovina[3].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l Plán péče o přírodní památku Mařský vrch mezi lety 2007 až 2016 [online]. [cit. 2011-01-02]. [id_r=27453&par[view]=0 Dostupné online]. 
  2. a b c d Významné geologické lokality - Mařský vrch [online]. Česká geologická služba [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. 
  3. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALBRECHT, Josef a kolektiv. Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Mářský vrch, s. 332. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]