Městské opevnění (Slaný)
| Městské opevnění ve Slaném | |
|---|---|
 Pozůstatek hradeb u kostela svatého Gotharda | |
| Poloha | |
| Adresa | Slaný,  Česko |
| Souřadnice | 50°13′46,06″ s. š., 14°5′18,4″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17463/2-563 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městské opevnění ve Slaném existovalo od 14. století. Do současné doby se z něj dochovala jen malá část (tzv. Čertova bašta severně od centra města a část zdi jižně od centra u Šultysovy ulice).
Hradby se táhly kolem středu města. Tvořily je celkem dvě linie a jejich výška dosahovala až čtyř metrů. Mezi nimi se nacházel parkán, před nímž byl vykopán hluboký příkop, který byl částečně napuštěn vodou z Červeného potoka.
Přístup do města zajišťovaly tři brány (Pražská, Velvarská a Lounská). Z jižní strany existovala malá branka (fortna).[1] Opevnění bylo zbudováno velmi záhy po vzniku města v jeho středověké podobě. Obcházelo celé centrum, za hradbami však zůstala dvě tzv. předměstí, a to pražské a velvarské.[1] Bylo původně dřevěné,[2] až později vzniklo souvislé kamenné opevnění. Táhlo se v délce 1 250 metrů.
Hradby byly částečně poničeny během husitských válek. Rovněž byly značně poškozeny při požáru města v roce 1460 a musely být obnoveny. Jejich přestavba probíhala v letech 1461–1472. Vznikly ještě některé další bašty, které se do současné doby nedochovaly.[3]
Jednotlivé brány byly bourány postupně v první polovině 19. století. Hradby zanikly v téže době; byly postupně bourány v letech 1835 a 1841.[4] Některé části hradeb však musely být zachovány; např. u kostela svatého Gotharda hradby zpevňovaly základy samotného kostela.[4] V některých částech města byly hradby začleněny do nově budovaných domů.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Kniha o Slaném. Slaný: Městský úřad ve Slaném, 1994. 174 s. S. 44.
- ↑ VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém. Svazek XX. Politický okres slánský. Praha: Archaeologická kommisse při české Akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. 460 s. Dostupné online. S. 218. Dále jen Velc (1904).
- ↑ KAZDA, Karel. Slaný po stránce historické. Slaný: Fr. Holub, 1920. 152 s. Kapitola Kulturní dějiny předchozích dob, s. 28.
- ↑ a b Velc (1904), s. 213.
- ↑ Velc (1904), s. 216.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské opevnění ve Slaném na Wikimedia Commons
