Měření hluku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Měření hluku se provádí v zájmu ochrany lidského zdraví a přijatelných podmínek k životu. V obecném smyslu slova je hlukem jakýkoli nežádoucí, a tudíž potenciálně rušivý či obtěžující zvuk.

V hudební akustice je jako hluk označován zvuk, který není tónem, neboť nemá definovanou výšku (tón je charakterizován svou výškou, délkou, sílou a barvou).

Hluk je jedním z faktorů, negativně ovlivňujících životní prostředí – podle výskytu a intenzity může ovlivňovat náladu, schopnost soustředění, možnost komunikace a zdravotní stav osob, které jsou mu vystaveny. Při dlouhodobém působení vysokých úrovní hluku dochází dokonce k nevratnému poškození sluchu a destruktivní efekt na lidský sluch má i krátkodobé působení extrémně vysokých úrovní hluku.

Jsou vyvinuty a standardizovány jak metody měření hluku na straně příjemce (v místě, kde lidé bydlí nebo pracují), tak metody pro stanovení vlastností zdrojů hluku (např. strojů).

Hladina akustického tlaku[editovat | editovat zdroj]

Obecnou technickou mírou hluku je tzv. hladina akustického tlaku Lp [dB]. Tato míra však zcela neodpovídá vnímání hluku lidským jedincem, neboť v ní není zohledněna různá citlivost lidského sluchu na zvuky o různých kmitočtech. Proto byla stanovena tzv. vážená křivka A, kterou je třeba korigovat naměřený kmitočtový průběh hladiny akustického tlaku (v elektronické implementaci se jedná o vážený filtr A). Výslednou hodnotou (energetickým součtem korigovaných frekvenčních složek) je tzv. hladina akustického tlaku A, označovaná jako LpA [dB], kterou již lze použít jako míru hluku z hlediska vnímáním lidského jedince.

Hlukové limity[editovat | editovat zdroj]

V České republice a mnoha dalších zemích existují hlukové limity, které nesmějí být v určitých prostorech, kde je žádoucí ochrana proti hluku, překročeny. V ČR jsou hygienické limity hluku na straně příjemce v současné době dány nařízením vlády č. 272/2011 Sb. „o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací“.

Stejně tak existují limity vyzařovaného hluku uplatňované např. při typových zkouškách některých strojů (dopravních prostředků).[1]

Věcný záměr nového zákona navrhuje zrušení centrálních limitů a chce přenést pravomoce na obce.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1] Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine například rozhodnutí Evropské komise o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla – hluk“ transevropského konvenčního železničního systému
  2. [2] Věcný záměr hlukového zákona