Mühldorf am Inn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mühldorf am Inn
Hlavní náměstí s kostelem Panny Marie
Hlavní náměstí s kostelem Panny Marie
Mühldorf am Inn – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška384 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBavorsko
Vládní obvodHorní Bavorsko
Zemský okresMühldorf am Inn
Mühldorf am Inn
Mühldorf am Inn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha29,4 km²
Počet obyvatel20 323 (2019)[1]
Hustota zalidnění690,8 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaMichael Hetzl (UM)
Oficiální webwww.muehldorf.de
Adresa obecního úřaduStadtplatz 21
84453 Mühldorf am Inn
Telefonní předvolba08631
PSČ84453
Označení vozidelMÜ, VIB, WS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mühldorf am Inn je bavorské město, sídlo stejnojmenného zemského okresu, ležící při řece Inn v dolním Bavorsku, významný železniční uzel. Sestává ze 16 místních částí. V roce 2021 v něm žilo 21 254 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město leží v jihovýchodním Bavorsku, v předhůří Bavorských Alp, rozkládá se kolem řeky Inn. Skládá se ze 16 místních částíː

  • Altmühldorf
  • Ecksberg
  • Eichfeld
  • Eßbaum
  • Gandl
  • Hahnbauer
  • Hart
  • Hirsch
  • Hölzling
  • Kuttenreut
  • Mitteraham
  • Mößling
  • Mühldorf am Inn
  • Stegmühle
  • Thal
  • Unteraham

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město na vedutě z roku 1860

Území častých povodní s vlhkým klimatem zůstalo dlouho bez osídlení, nejstarší stopy tvoří Via Iulia, antická římská silnice v oblasti Mettenheim-Mößling. Vesnice se začala rozvíjet od konce 9. století, první písemná zmínka pochází z roku 935.

Město a hrad patřily ve středověku rodu Luchenů. Smlouvou z 28. října 1287 Rapoto Luchen předal své alodiální panství salcburskému arcibiskupu Rudolfovi a stal se jeho ministeriálem. 28. září 1322 se zde odehrála rozhodující bitva u Mühldorfu mezi Bavorskem a Salcburkem. Během 14. až 15. století se rozvíjela řemesla i obchod.

V roce 1640 způsobil největší požár zničení asi 80 % zástavby města. V závěru třicetileté války v roce 1648 švédské vojsko obsadilo na tři týdny město, které se bez boje vzdalo generálu Wrangelovi, aby bylo zachováno.

V 17. století Mühldorf trpěl následky válek, požárů i morových ran, což vedlo k poklesu hospodářské prosperity. V roce 1749 se také v Mühldorfu konal hon na čarodějnice s odsouzením a upálením vytipovaných žen.[2] Na základě smlouvy z Lunéville byl v roce 1802 Mühldorf připojen ke státu Bavorsko.

Za druhé světové války zde nacisté vybudovali rozsáhlý koncentrační tábor Mühldorf. V roce 1944 postavili velký bunkr s podzemní továrnou na proudové stíhačky Messerschmitt Me 262, ve které byli zaměstnáni vězni zdejšího koncentračního tábora i koncentračního tábora Dachau.

V sérii spojeneckých náletů ze 16. března 1945 Američané nasadili 700 bombardérů, včetně 250 B-24 Liberator, které shodily na město více než 6 000 bomb. Při leteckém útoku přišlo o život 129 lidí, včetně mnoha dětí. Město bylo bombardováno znovu o měsíc později, útok si vyžádal 15 obětí. Zničeny byly kromě železničního nádraží a průmyslové zóny i obytné budovy, historické objekty, kostely a věž někdejší městské brány, po válce opět dostavěné.[3]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí několik firem, vyrábí komponenty pro mobilní telefony, lékařskou techniku a průmyslovou elektroniku.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Mikuláše – nejstarší ve městě, od roku 1201 farní
  • Kostel Panny Marie (Frauenkirche) – původem gotický barokizovaný jednolodní chrám na náměstí, na hlavním oltáři obraz Panny Marie Pomocné (Pasovské) podle Lucase Cranacha a barokní socha Panny Marie Bolestné
  • Rotunda sv. Jana Křtitele, zbytky nástěnných a nástropních maleb z přelomu 13./14. století, novogotická oltářní archa
  • Poutní kaple Panny Marie U dubu (Kapelle Maria-Eich)
  • Bývalý biskupský zámek – nyní sídlo okresního finančního úřadu
  • Věž vodárny
  • Lodronhaus – bývalá okresní věznice, nyní Okresní muzeum

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Gustav Schlör, rytíř (1820–1883) poslední bavorský ministr hospodářství a poslanec říšského sněmu
  • Anton Legner – sudetoněmecký historik umění, vyhnaný z Československa

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2020-03-03]
  2. August Friedrich Neumeyer: Der Mühldorfer Hexenprozeß. Geschichtsverein Heimatbund, Mühldorf am Inn 2004,
  3. Reinhard Wanka (Red.): Mühldorf. Stadt am Inn. Geschichtsverein Heimatbund, Mühldorf am Inn 1995, ISBN 3-930033-11-9.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]