Mírové hnutí katolického duchovenstva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Mírové hnutí katolického duchovenstva, ve zkratce MHKD (původním názvem Velehradský výbor katolického duchovenstva, v letech 19511966 pod názvem Celostátní mírový výbor katolického duchovenstva) bylo hnutí existující v Československu v letech 19501968, jehož prostřednictvím komunistický režim prosazoval svou politiku v římskokatolické církvi.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

V čele hnutí stáli tzv. míroví kněží, kteří spolupracovali s komunistickým režimem a snažili se před veřejností vystupovat jménem duchovenstva, přestože většina kněží tyto „představitele“ odmítala.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve dnech 4. až 6. července 1950 se na Velehradě konala konference tzv. vlasteneckých kněží za účasti asi 400 až 450 kněží z českých zemí i Slovenska, z nichž část se zúčastnila v důsledku nátlaku režimu. Na konferenci byl odhlasován vznik tzv. Velehradského výboru katolického duchovenstva, v jehož čele stál Josef Románek. Následně byly zakládány arcidiecézní, diecézní, vikariátní a děkanátní mírové výbory katolického duchovenstva a 27. září 1951 se uskutečnil první sjezd (za účasti asi 1 700 kněží a tří biskupůTrochty, Eltschknera a Lazíka), na němž byl zvolen předsedou hnutí Josef Plojhar a název hnutí změněn na Celostátní mírový výbor katolického duchovenstva. Po celou dobu existence hnutí vykonával funkci generálního tajemníka Josef Beneš.

Druhý celostátní sjezd se konal v prosinci 1959 za účasti téměř 1 300 delegátů, na třetím sjezdu v listopadu 1966 pak došlo k další změně názvu na Mírové hnutí katolického duchovenstva. V tu dobu ovšem už hnutí nevyvíjelo téměř žádnou činnost. Patrně poslední akcí MHKD byla oslava dvacetiletého „Vítězného února“ v roce 1968, 21. března 1968 pak na pětihodinovém zasedání rozšířeného předsednictva pod tlakem přítomných členů a na výslovné přání apoštolského administrátora Tomáška rezignovala celá česká část vedení (včetně Josefa Plojhara, který se po zdráhání rozhodl odstoupit až přičiněním Júlia Gábriše); slovenská část odmítla toto stanovisko respektovat s tím, že na Slovensku bude v činnosti pokračovat, přípravné práce na založení nového hnutí Dílo koncilové obnovy však vedly v květnu 1968 k faktickému zániku Mírového hnutí katolického duchovenstva. Jeho následovníkem se stalo v roce 1971 vzniklé Sdružení katolických duchovních Pacem in terris.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, str. 129–131.
  • Pavol Jakubčin: Mírové hnutí katolického duchovenstva. In: Salve 1/2011, s. 33–50. Dostupné online (pdf).