Máchovy sady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Máchovy sady
Máchovy sady z ulice Kateřina z Valdštejna
Máchovy sady z ulice Kateřina z Valdštejna
Lokalita Třebíč, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Máchovy sady při nemocnici

Máchovy sady jsou městský park na Jejkově v Třebíči. Pojmenovány jsou podle Karla Hynka Máchy. Na svém východě plynule přecházejí do mladšího, avšak plošně rozsáhlejšího lesoparku Lísčí.

Máchovy sady se rozkládají na západních svazích radostínské plošiny. Zahrnují krátký žleb, jímž vede cesta spojující ulici Kateřiny z Valdštejna od zimního stadionu s Purkyňovým náměstím u hlavního vchodu do Nemocnice Třebíč. Jižní stráně žlebu se zvedají k ulicím Střelkově a Sadové; s hlavní cestou tyto ulice spojuje jedna z bočních cest parku, ústící do ulice Střelkovy. Na severu žleb uzavírá skalní těleso, příkře oddělující Máchovy sady od zástavby Chmelovy ulice. I tato nejzápadnější radostínská skála je protkána upravenými i neupravenými pěšinami parku. Přístupná je ze západní části sadů, i od jihovýchodu sadů, od řeky kolem domů Chmelovy ulice a od Lísčí. Radostínský skalní výběžek je zároveň vyhlídkou na podstatnou část Jejkova, Vnitřního Města a Nových Dvorů, zejména na jejkovský klášter a zimní stadion. Plocha Máchových sadů činí asi 1,5 ha. Nadmořská výška se pohybuje od 407 m n. m. v ulici Kateřiny z Valdštejna k 429 m n. m. u Purkyňova náměstí a 424 m n. m. u Lísčí. Radostínský skalní výběžek přesahuje na svém západě nadmořské výšky 415 m n. m.

Historie Máchových sadů sahá ke konci 70. let 19. století. Dnešní Máchovy sady byly před svou parkovou úpravou holými stráněmi pod domeckými stodolami;[1] nejseverovýchodněji položená stodola stávala v prostoru současného dětského hřiště u justiční budovy. Původně byly Máchovy sady označovány jako „park za klášterem“. Dokud neexistovala ulice Kateřiny z Valdštejna, vstupovalo se do Máchových sadů při bráně do jejkovského kláštera z cesty vedoucí kolem klášterní zdi, která umožňovala průchod z Chmelovy ulice k dnešní křižovatce s ulicí Husovou. Na zřízení Máchových sadů časově následovaly práce v Lísčí, jehož stráně byly osazovány v letech 18911895.

Porost Máchových sadů těžce postihla sucha v létě 1921. V Máchových sadech a Lísčí uhynuly tisíce listnatých i jehličnatých stromů.[2] K částečné obnově dřevin Máchových sadů došlo v souvislosti s projektem Ochrana vod povodí řeky Dyje v letech 20052006. V dalších letech došlo k postupné celkové revitalizaci parku.

V podzemí Máchových sadů vede jeden z hlavních kanalizačních sběračů: kmenová stoka kožichovická, zbudovaná v druhé polovině 20. let 20. století a rekonstruovaná v rámci projektu Ochrana vod povodí řeky Dyje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Nikodém, Vilém. Svazek 1. Třebíč: [s.n.] 572 s. S. 31. 
  2. Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Nikodém, Vilém. Svazek 1. Třebíč: [s.n.] 572 s. S. 450. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]