Líbeznice
| Líbeznice | |
|---|---|
 Líbeznická bývalá fara | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Odolena Voda |
| Obec s rozšířenou působností | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (správní obvod) |
| Okres | Praha-východ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°11′31″ s. š., 14°29′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 181 (2023)[1] |
| Rozloha | 5,99 km²[2] |
| Katastrální území | Líbeznice |
| Nadmořská výška | 203 m n. m. |
| PSČ | 250 65 |
| Počet domů | 1 013 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Mělnická 43 250 65 Líbeznice obec@libeznice.cz |
| Starosta | Mgr.Jan Havlíček |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Líbeznice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 538442 |
| Kód části obce | 82660 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Líbeznice[pozn. 1] (německy Libesnitz nebo Rotkirchen, starším pravopisem Rothkirchen) se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský, 2 km severně od hranic Prahy na hlavní silnici I/9 z Prahy do Mělníka.
Žije zde přibližně 3 200[1] obyvatel. Líbeznice byly a jsou i v současnosti díky své poloze a občanské vybavenosti centrem blízkého okolí. V obci se nacházejí: základní škola, základní umělecká škola, mateřská škola, pošta, čerpací stanice, zdravotní středisko včetně dentisty a gynekologa, obecní knihovna, fotbalové hřiště, Divadlo kouzel Pavla Kožíška, kostel sv. Martina a barokní fara. Obec je od roku 1999 členem dobrovolného svazku obcí Region Povodí Mratínského potoka. Líbeznice sousedí s obcemi Měšice, Bašť, Hovorčovice, Bořanovice a Zlonín, všechny v okrese Praha-východ.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1236. Obec je zmíněna v právním dokumentu, psaném středověkou latinou, ve kterém se král Václav I. zříká vymáhání dávek a věnuje statek (villa Lubeznic) kapitule pražské, zastupované kanovníkem Marquardem. V roce 1294 jsou Libezníce rozděleny mezi kapitulu svatovítskou a vyšehradskou, v jejichž majetku se obec nachází až do 14. století. V 15. století obec vlastní Jan Náz, dvorní úředník krále Václava IV., dále král Jiří z Poděbrad a v letech 1459–1548 Staré Město pražské. Po několika změnách vlastníků je od konce 17. století až do poloviny 19. století obec ve vlastnictví rodu Nosticů.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[5]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[5]
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[6]
- 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-východ[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-východ[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-východ[9]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-východ[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[12]
Rok 1932
Ve vsi Líbeznice (1391 obyvatel, poštovní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, římskokatolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] lékař, zvěrolékař, autodílna, biograf Legion, výroba cementového zboží, cihelna, 2 čalouníci, drogerie, obchod s dřívím, elektrárna, elektrotechnický závod, fotografický ateliér, 3 holiči, 4 hostince, klempíř, kolář, košíkář, kotlář, kovář, kožišník, 2 krejčí, výrobna lihovin, 2 obchody s obuví, obuvník, obchod s obuvnickými potřebami, 2 obchody s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 3 obchody s lahvovým pivem, pohřební ústav, 7 pokrývačů, 2 porodní asistentky, 16 rolníků, 3 řezníci, 2 sedláři, 8 obchodů se smíšeným zbožím, výroba sody, okresní hospodářská záložna v Karlíně, spořitelní a záložní spolek pro Líbeznice, studnař, 5 švadlen, tesařský mistr, 2 trafiky, 3 truhláři, 3 obchody s uhlím, 2 zahradnictví, 3 zámečníci, obchod železářským zbožím.
Výstavba po roce 2010
Líbeznice po roce 2010, kdy se starostou stal Martin Kupka, získaly pozornost českých architektů, obec je dávána za vzor kvalitní maloměstské výstavby.[14][15][16][17] V Líbeznicích byla postavena nová budova Základní a umělecké školy s neobvyklým kruhovým půdorysem od atelieru Projektil,[18][19] sportovní a kulturní centrum Chrupavka,[20] citlivě a moderně byly zrekonstruovány budovy polikliniky, radnice a tzv. domu služeb.[21]
Náboženství
DSCN4508WC.jpg)
Většina obyvatel Líbeznic svou víru buďto neuvádí, či uvedlo že je bez náboženské víry.[kdy?] Pokud se tedy k nějaké církvi hlásí, tak z většiny k církvi římskokatolické – 120 obyvatel. Relativně velké zastoupení zde má Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku – hlásí se k ní 36 obyvatel. Zbylí obyvatelé, pokud se k nějaké církvi hlásí, pak buďto k Církvi československé husitské (11 obyv.), nebo k Českobratrské církvi evangelické, nejméně občanů se hlásí k Svědkům Jehovovým (2 obyvatelé).
Kostel svatého Martina z Tours je líbeznickou dominantou. Kostel zasvěcený Sv. Martinu z Tours stál v Líbeznicích již před rokem 1380. Nacházel se v blízkosti dnešního domu čp. 142, který v letech 1883–1956 sloužil jako škola, a asi 200 kroků od něho stála prkenná zvonice se zvony z let 1663 a 1676. O výstavbě nového kostela se začalo uvažovat již po třicetileté válce, kdy bylo k líbeznické farnosti trvale připojeno území zrušených farností v Hovorčovicích a Pakoměřicích. V roce 1788 byl starý kostel zbourán a 1. května 1788 pražským světícím biskupem Erasmem Dionýsem Kriegerem posvěcen základní kámen nově budovaného kostela, pro nějž bylo vybráno vyvýšené místo jižně od původní stavby (při dnešním Mírovém náměstí). Jednalo se o první kostel v Čechách, na který byl instalován hromosvod; instaloval ho zde pražský profesor mechaniky Antonín Renner.
Kostel je obklopen hřbitovem. Nedaleko kostela stojí patrová barokní fara (čp. 6) z 1. poloviny 18. století s mansardovou střechou. Kostel i fara jsou od roku 1958 zapsány do seznamu kulturní památky. K 1. lednu 2006 byla líbeznická farnost zrušena a její území přičleněno k farnosti v Odolena Vodě. Nedělní mše se koná v 10 hodin.
Národnostní složení
Národnostní složení obyvatel obce bylo v roce 2011 poměrně homogenní – 1430 obyvatel se přihlásilo k národnosti české, 43 k národnosti ukrajinské, 22 k národnosti slovenské, 4 lidé se přihlásili k národnosti vietnamské a 2 lidé k národnosti moravské.
Sport
V obci působí fotbalový oddíl 1. FC Líbeznice a družstvo stolních tenistů. Také zde působí atletický klub s mnoha úspěchy v celorepublikových soutěžích pod vedením trenéra Tomáše Pšeničky.
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Martina z Tours – pozdně barokní stavba, kterou nechal vybudovat hrabě Nostic v letech 1788-1795.
- Kaple Panny Marie – stavba z 2. poloviny 18. století se nachází v Nádražní ulici u rozcestí k Měšicům
- Fara – patrová, barokní stavba s mansardovou střechou vybudovaná v roce 1727.
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice I/9 Zdiby – Mělník – Česká Lípa – Rumburk. Od roku 2011 je v provozu obchvat obce. V obci končí silnice II/243 Praha-Ďáblice – Líbeznice. Na území obce začíná silnice II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Měšice u Prahy ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 070 v úseku Praha – Neratovice.
Veřejná doprava 2023
- Autobusová doprava – V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Mělník, Neratovice, Praha, Štětí (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).
Osobnosti obce
- Antonín Judytka (1907-1975), organizátor místního oddílu fotbalu
- Otto Kohn (1887-1965), architekt
- Milan Korejs (1921-2009), režisér ochotnického divadla, iniciátor vzniku Areálu zdraví
- František Košina (1919-2002), kronikář
- Jan Pavelka (1828-1908), ředitel školy, regenschori, hudebník
- MUDr. Václav Tišnovský (1815–1869), první volený líbeznický rychtář, osobní lékař rodiny Nosticových
- Helena Velická (1979-), violoncellistka, hudební pedagožka
- Martin Kupka
Další fotografie
-
Původní škola -
Mělnická ulice -
Nová základní škola -
Zdibská ulice, jedna ze starších částí Líbeznic, kde lze spatřit i selské baroko -
Výhled na vesnici z ulice U Staré školy -
Divadlo kouzel
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo Líbeznice.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 723-724. (česky a německy)
- ↑ Rozhovor s Mgr. Martinem Kupkou, starostou Líbeznic | Gebrian VS. TelevizeSeznam.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Líbeznice | Gebrian VS. TelevizeSeznam.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online.
- ↑ jh. Malá města a obce skrývají perly současné architektury, ukazuje nový průvodce. ČT24 [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Stavbaweb.cz – Tři věže v Líbeznicích. www.stavbaweb.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online.
- ↑ ZELENKOVÁ, Zuzana. Zahradnictví, doprava, rekonstrukce - to jsou Líbeznice. ČtiDoma.cz [online]. 2016-04-08 [cit. 2019-07-30]. Dostupné online.
- ↑ ŠPÁNIKOVÁ, Zuzana. Škola v Líbeznicích stála 44 milionů. Vyplatila se sázka na originalitu?. ČtiDoma.cz [online]. 2017-03-01 [cit. 2019-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Slavnostní otevření sportovního a kulturního centra v Líbeznicích. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online.
- ↑ GEBRIAN, Adam. Pozvolná proměna. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. Dostupné také na: [1].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Líbeznice na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Líbeznice ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Líbeznice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Líbeznice
- Líbeznice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obecního úřadu
- Stránky základní školy
- Stránky obecní knihovny
- Stránky fotbalového klubu 1. FC Líbeznice Archivováno 9. 9. 2016 na Wayback Machine.
- Stránky Divadla kouzel Pavla Kožíška
